Takzvaný daňový balíček by měl začít platit od začátku ledna. V prosinci normu zahrnující zrušení superhrubé mzdy schválili poslanci a senátoři. Prezident Miloš Zeman oznámil, že zákon nepodepíše, ale ani nevetuje, a v pondělí 28. prosince návrh daňových změn bez podpisu vrátil předsedovi Sněmovny Radku Vondráčkovi. Podle některých právníků i politiků je ale možné, že prezident formulací dopisu zřejmě omylem zákon vetoval, tím pádem by o něm měla znovu hlasovat Sněmovna.

Na konci dopisu adresovaného předsedovi Sněmovny Vondráčkovi totiž prezident napsal, že zákon „vrací k dalšímu opatření“, uvedl dnes server Info.cz. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ale trvá na tom, že prezident daňový balíček nevetoval, tím pádem začne od začátku roku platit.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že už dostalo z Poslanecké sněmovny příkaz k vyhlášení zákona, publikován bude ve Sbírce zákonů 31. prosince. Daňový balíček bude vydán ve Sbírce zákonů pod č. 609/2020 Sb. dne 31. prosince 2020. Legislativní proces tím bude dokončen do konce roku a daňový balíček tak nabude účinnosti 1. ledna 2021.

Podle některých právníků i politiků ale Zemanovo vyjádření v dopise, že zákon vrací k dalšímu opatření, znamená veto zákona. To by museli přehlasovat poslanci, a to nejméně 101 hlasy. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček sdělil serveru Seznam Zprávy, že z jeho pohledu lze formulaci použitou prezidentem republiky vykládat jako veto. „Jediný, kdo to může autoritativně říci, je Ústavní soud. Jsme připraveni případnou žádost o přezkum Ústavním soudem podpořit,“ uvedl ministr vnitra. Podle něj by Sněmovna o daňovém balíčku měla hlasovat znovu a je teď na předsedovi Sněmovny, zda se poslanci stihnout sejít ještě před koncem roku.

Takový výklad Zemanova dopisu ale Hrad odmítl. „Vyjádření prezidenta republiky neobsahuje klíčový výslovný poukaz na čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR, jako tomu je v případě veta zákona. Daňový balíček tedy nebyl vetován,“ reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay