Podle mínění veřejného ochránce práv JUDr. Stanislava Křečka jsou lidé, co se týká oblasti práv, poučenější a častěji se brání. Na druhou stranu – právní předpisy jsou čím dál složitější a někdy s nimi mají problém i úředníci. JUDr. Křeček to uvedl v rozhovoru, který u příležitosti 20. výročí ode dne, kdy se funkce prvního ombudsmana ujal JUDr. Otakar Motejl, poskytl ČTK. Stanislav Křeček je – po Otakaru Motejlovi, Pavlu Varvařovském a Anně Šabatové – v pořadí čtvrtým veřejným ochráncem práv.

Institut veřejného ochránce práv vznikl v ČR v lednu 2000, první ombudsman JUDr. Otakar Motejl se funkce ujal 18. prosince téhož roku. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. Ombudsman a jeho zástupce tak mohou řešit pouze stížnosti související s činností státních institucí.

Jak uvedl JUDr. Stanislav Křeček, za dobu od vzniku úřadu se podařilo vybudovat stabilní a respektovanou instituci, kterou vnímá většina úřadů jako někoho, kdo nechce primárně kritizovat, ale kdo se snaží pomáhat zlepšovat jejich vlastní práci. „Svědčí o tom i fakt, že pokud zjistíme pochybení, úřady v naprosté většině případů naši argumentaci přijímají,“ uvedl ombudsman Křeček.

Z pohledu podoby instituce si veřejný ochránce práv není jistý, zda je vhodné přidávat ombudsmanovi další působnosti. „Instituce se stále zvětšuje, čím je větší, tím formalizovanější musíte mít postupy, narůstá byrokracie a tak dále. Pravdou ale také je, že od samého začátku existence si instituce zakládala na kvalitě a vysoké odbornosti zaměstnanců, takže pak má logiku, že se pro další působnosti hledá instituce, která má špičkové odborníky,“ řekl Stanislav Křeček.

Zatímco v roce 2000 měl úřad 86 zaměstnanci, aktuálně jich má 164, z toho deset je placených z projektů. Vyřizováním podnětů a výkonem dalších působností ochránce práv se přímo zabývá 121 zaměstnanců. Oproti předchozímu roku se počet zaměstnanců nezměnil.

Podle JUDr. Křečka je to v současné době poněkud složitější s právním povědomím lidí. „Lidé jsou určitě poučenější a častěji se brání, pokud se domnívají, že úřady nepostupují, jak by měly. Na druhou stranu, právní předpisy jsou stále složitější, často se mění, takže je pak těžké žádat po lidech, aby se v nich vyznali, když s tím někdy mají problém i sami úředníci,“ přiblížil situaci ombudsman.

Za 20 let své činnosti (včetně ještě neuzavřeného letošního roku) přijala Kancelář veřejného ochránce práv téměř 140 000 podnětů – většina z nich se týkala sociálního zabezpečení a stavebnictví. Z vlastní iniciativy ombudsmani zahájili více než 700 šetření, obvykle na základě informací z médií nebo na základě šetření vycházejícího z více podnětů upozorňujících na obdobný problém.

Zjištěním pochybení skončilo přes 10 000 šetření. „V naprosté většině případů jsme dosáhli nápravy, pouze ve 270 případech bylo nutné přistoupit k sankci formou zveřejnění nebo informování nadřízeného úřadu,“ uvedl Stanislav Křeček.

Jak dále řekl, bude úřad i nadále bedlivě sledovat poměry v ústavech sociální péče a všude tam, kde jsou občané omezení na svých právech. I v budoucnu chce ombudsman svými stanovisky přispívat k zachování důstojnosti lidí a jejich rovnému přístupu k právům. „Nejde nám rozhodně o to vycházet vstříc okamžitým náladám veřejnosti, ale současně jsme si vědomi toho, že právní vědomí společnosti závisí ve velké míře na tom, jak je právo srozumitelné a akceptovatelné. A k tomu chceme přispívat,“ uzavřel JUDr. Stanislav Křeček.

Zdroj: ČTK
Foto: Kancelář veřejného ochránce práv