Ve středu 16. prosince schválil Evropský parlament rozpočet Evropské unie na následujících sedm let. Na jeho odblokování se minulý týden shodli lídři členských států EU. Europoslanci zároveň podpořili nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko a Polsko.

Nová podmínka se bude vztahovat na celý – v historii EU největší – balík společných peněz v hodnotě více než 1,8 bilionu eur (asi 48 bilionů korun). Zatímco z více než bilionového rozpočtu budou moci členské země čerpat od ledna 2021, fond obnovy (750 miliard eur) jim bude k dispozici až poté, co Parlamenty jednotlivých států EU schválí využití nových daní a poplatků jako příjmů pokladny EU. Právě z nich chce Evropská komise splácet půjčku, kterou si bude muset na finančních trzích kvůli mimořádnému fondu vzít.

„Položili jsme základy pro nový začátek, pro zelenější a férovější Evropu,“ komentoval schválení rozpočtu Evropské unie předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Narážel tím na fakt, že podstatná část peněz z rozpočtu a fondu obnovy má podporovat přechod EU ke klimaticky odpovědnému hospodářství.

Podmínka dodržování principu právního státu, kterou odmítají Maďarsko a Polsko, má zajistit, aby peníze z rozpočtu EU nesměřovaly do zemí, které nemají nezávislé soudy a další orgány, jež by zajistily spravedlivé vyšetření podvodů, korupce či střetu zájmů. Orgány EU vedou již několik let s oběma uvedenými zeměmi řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií.

„Evropská unie není podnikem à la carte, ve kterém si můžete ponechat svá práva bez plnění povinností. Je společenstvím založeným na společných hodnotách, které členské státy a občané musejí respektovat,“ komentovala schválení nového mechanismu španělská zpravodajka tohoto návrhu Eider Gardiazabal, která označila jeho prosazení za velký úspěch EP ve vyjednávání s členskými státy.

Europoslanci rovněž hlasovali o usnesení, které kritizuje doplňující podmínky, jež s novým mechanismem spojili vůdci EU. Maďarsko a Polsko si do závěrů vrcholné schůzky vyjednaly ujištění, na jejichž základě bude muset návrh na odebrání peněz nějaké členské zemi nejprve posuzovat SD EU. To může podle některých europoslanců zpomalit uplatnění nového principu, nezastaví ho však.

„Dokázali jsme to. Nyní je to zákon. Tuto skutečnost nemůže změnit žádné jednostranné prohlášení,“ vyzdvihl schválené spojení peněz a vlády práva finský zpravodaj návrhu Petri Sarvamaa.

Doplňující usnesení summitu sice nemá právní váhu srovnatelnou s normami, Evropská komise, která bude případné odebrání peněz členským zemím navrhovat, jej však hodlá respektovat.

Česká republika bude v příštím sedmiletém období patřit k čistým příjemcům z rozpočtu EU, i díky mimořádnému fondu bude moci vyčerpat až 960 miliard korun.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay