Dne 1. 10. 2020 nabyl účinnosti zákon č. 333/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. řád“), ve znění pozdějších předpisů, a některé další trestní předpisy (dále jen „novela“). Změny, které novela přináší, jsou, dle důvodové zprávy, taková legislativní opatření, která zvýší počet ukládaných peněžitých trestů.[1] Mj. došlo např. ke zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu na trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, dále ke zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty atd. Novela reaguje na poznatky z praxe, především na růst minimální a průměrné mzdy, a výrazně se dotkla mj. i §138 tr. zákoníku, který hraje hlavní roli při odlišení trestných činů od přestupků, a současně při rozlišení okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby.[2]

Důvodová zpráva uvádí, že je možné touto novelou ulevit přetíženým soudům, a přesto účinně potrestat pachatele, přičemž se mu dává větší prostor pro přijetí odpovědnosti za jím spáchaný trestný čin.

Změny této novely se dotkly jak trestního práva hmotného, tak i trestního práva procesního.

• V oblasti trestního práva hmotného lze zmínit změnu promlčecí doby trestní odpovědnosti za trestný čin dle § 34 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku z 20 na 30 let a uložení trestu odnětí svobody pod spodní hranici trestní sazby, jestliže pachatel prohlásil svoji vinu. Novela rozšiřuje také možnosti pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody v § 58 odst. 2 a 3 tr. zákoníku a podmínky pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody v § 88 odst. 1 písm. b), a to ve vztahu k některým zvlášť závažným zločinům.
• V oblasti trestního práva procesního se kladl důraz na usnadnění a urychlení průběhu řízení před soudem tím, že byla posílena role stran.[3] V návaznosti na určitá prohlášení obviněného by mohly být vyjasněny sporné otázky již na počátku hlavního líčení před zahájením dokazování. Nezanedbatelná část novely mění i úpravu institutu dohody o vině a trestu (dále jen „DOVT“), které se tento článek věnuje.

Vývoj dohody o vině a trestu

Dne 1. 9. 2012 nabyla účinnosti novela trestního řádu provedená zákonem č. 193/2012 Sb., která významně obohatila české trestní právo mj. tím, že umožnila trestní stíhání vyřídit pomocí institutu DOVT, který směřuje k rychlému vyřízení věci bez zdlouhavého soudního řízení. Jedná se zjednodušeně o postup, při kterém obžaloba obviněnému slíbí, že ho obžaluje z méně závažného trestného činu nebo požádá soud o mírnější trest. Na oplátku obviněný slibuje, že se podpisem vzdá práva na projednávání své věci před soudem.

Institut DOVT však neměl snadnou cestu k zařazení do českého trestního řádu.

Už v letech 2005 a 2006 byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR projednáván velmi podobný návrh tzv. „řízení o prohlášení viny obžalovaným“ v rámci předložené novely tr. řádu. Stejně jako první verze rekodifikace tr. zákoníku byla i tato novela Poslaneckou sněmovnou schválena. Poté, co ji však Senát Parlamentu ČR vrátil k dalšímu projednání Poslaneckou sněmovnou, nebyla znovu přijata.

V roce 2008 předložila vláda druhý návrh na novelizaci tr. řádu, jehož součástí byl i institut DOVT. Ten se ale nedostal ani do třetího čtení, a tak se institut DOVT zakotvení dočkal až s novelou č. 193/2012 Sb.[4]

Důvody, proč se s využitím tohoto právního institutu čekalo tak dlouho, byly smíšené reakce ohledně jeho spravedlivého využití v praxi. Negativní postoj, který ze začátku přetrvával, hodnotil institut jako cizorodý, jenž je spojen s deformací některých základních zásad, na nichž je český trestní proces vytvořen,[5] a to např. zásady zjištění skutkového stavu věci a zásady vyhledávací.

DOVT je většinou považována za odklon trestního řízení společně s trestním příkazem, narovnáním, podmíněným zastavením trestního stíhání a podmíněným odložením návrhu na potrestání, a to z toho důvodu, že se „odklání“ od pravidelného průběhu trestního řízení.[6] Dohadovací řízení funguje na principu přiznání obviněného za účasti jeho obhájce k trestnému činu, vzdání se práva na standardní projednání věci před soudem a zároveň i práva na odvolání výměnou za příslib mírnějšího trestu ze strany státu (příslib ze strany státu není záruka). Tento procesní postup by měl ušetřit finanční prostředky na nákladech řízení a čas, což byl jeden z hlavních argumentů pro zavedení tohoto institutu do českého právního řádu, společně také s tím, že oběť nebude muset čelit tzv. sekundární viktimizaci, kterou někdy přináší zdlouhavé řízení.[7]

DOVT se v praxi doposud příliš nevyužívala, ale to by se přijetím novely mohlo změnit.

Následující tabulka uvádí, kolik přípravných řízení celkem skončilo podáním návrhu na schválení DOVT, přičemž číslo v závorce představuje počet návrhů na schválení DOVT podaných u krajského soudu jako soudu prvního stupně, a současně tabulka uvádí, jakému počtu těchto návrhů soud vyhověl.[8]

Rok	Počet podaných návrhů na schválení DOVT	Počet soudem schválených DOVT
2012	29 (0)	3
2013	118 (2)	42
2014	86 (0)	36
2015	113 (1)	42
2016	95 (0)	38
2017	116 (2)	35
2018	139 (5)	34
2019	160 (1)	34

Memorandum o součinnosti

Dne 7. 12. 2018 bylo mezi Nejvyšším státním zastupitelstvím a Českou advokátní komorou podepsáno Memorandum o součinnosti (dále jen „Memorandum“).[9] Ačkoliv dle § 2 odst. 5 tr. řádu orgány činné v trestním řízení postupují za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, tak tento požadavek ustupuje v některých případech zájmu na rychlém vyřízení věci před úplným objasněním. Ne že by rychlé skončení věci nebylo cílem, a nikdo snad ani nemá opačný zájem. Tradičně se tak stává při použití tzv. odklonů.[10]

Před podpisem Memoranda se diskutovalo především o potřebě častějšího využití stávající možnosti odklonů včetně DOVT a dále o komplikacích s jejich realizací v praxi. Ze zkušeností lze vyvodit časté obavy obviněného při doznání viny, které je nutné, aby k odklonu bylo přistoupeno, z následného neschválení DOVT soudem a nařízení standardního hlavního líčení. Přiznání viny ale samozřejmě během trestního řízení oficiálně nemůže být použito. Za další komplikaci se považoval i jistý ostych státních zástupců ohledně komunikace s obhájcem a opačně. Nejisté bylo, do jaké míry spolu mohou věc probírat, když státní zástupce usiluje o odhalení a potrestání trestného činu.

Vyřešení těchto problémů mělo přinést právě podepsané Memorandum. Hlavním přínosem je, že Česká advokátní komora by měla podporovat komunikaci mezi obhájci a státními zástupci zaměřenou na co nejefektivnější využívání odklonů a uzavírání DOVT.[11] Zásady této komunikace upravuje článek druhý, dle kterého strany jednají profesně eticky a v souladu se svými zákonnými povinnostmi. Komunikace se státním zástupcem je pak brána za důvěrnou, když úniky informací z této fáze řízení by mohly zmařit či ztížit jeho další provádění.[12]

Článek třetí pak poukazuje na každoroční vyhodnocení této spolupráce. První vyhodnocení bylo provedeno v únoru roku 2020.[13] Po zhodnocení všech shromážděných informací od obhájců a státních zástupců bylo zkonstatováno, že za rok 2019 nebyla v oblasti využívání odklonů v trestním řízení a při přípravě a uzavírání DOVT zaznamenána významně větší komunikace mezi státními zástupci a obhájci než v letech předchozích. Nutno však dodat, že někteří státní zástupci odpověděli, že o Memorandu se dostatečně neví. Část obhájců uvedla, že státní zástupci a soudy neradi přistupují k podmíněnému zastavení trestního stíhání pro přečin ohrožení pod vlivem návykové látky, či že dochází k odmítání odklonu v případech, kdy je přečinem dotčen veřejný zájem.[14]

Lze však očekávat, že s rostoucím povědomím o Memorandu bude využitelnost všech odklonů včetně DOVT větší než doposud.

Nová právní úprava dohody o vině a trestu 

Jak již bylo výše zmíněno, dne 1. 10. 2020 nabyla účinnosti novela, která přináší několik zásadních změn, a to nejen ohledně DOVT.

Při stanovení druhu trestu se přihlédne též k postoji pachatele k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal DOVT, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné, přičemž tyto skutečnosti by soudem měly být hodnoceny zpravidla ve prospěch obviněného jako polehčující okolnost.

DOVT zůstává nadále vymezena § 175a až 175b a § 314o až § 314s tr. řádu. Nově bude také v § 206b, 206c, 206d tr. řádu. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže pak v § 63 vylučuje dohadovací řízení ve věcech mládeže.

Nově nebude, dle § 175a odst. 6 písm. i) tr. řádu, možné sjednat DOVT pouze v trestním řízení proti uprchlému a dle § 63 zákona o soudnictví ve věcech mládeže proti osobám mladších osmnácti let. Řízení o zvlášť závažném zločinu, tedy o takovém úmyslném trestném činu, u nějž činí horní hranice trestní sazby nejméně deset let,[15] bude nově možné řešit pomocí dohadovacího řízení. Zvlášť u trestného činu znásilnění podle § 185 odst. 1, 2 tr. zákoníku se může tento způsob vyřízení zdát nadmíru vhodný, protože oběť nebude muset vídat pachatele při jednáních.[16] Je velmi pravděpodobné, že změna § 175 odst. 6 písm. i) přispěje ke zvýšení počtu dohod mezi státním zástupcem a obviněným za přítomnosti jeho obhájce. V případech, pro které není nutná obhajoba, pak dohodu řeší státní zástupce přímo s obviněným, pokud obviněný nezmocní k obhajobě obhájce.

Změněn byl § 178a odst. 1 tr. řádu, který nově v řízení o zločinu dává možnost státnímu zástupci nejen v obžalobě, ale i v DOVT označit obviněného za spolupracujícího, který má ale povinnost setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v § 178a odst. 1 tr. řádu i v dalším průběhu trestního řízení, pokud jeho trestní stíhání skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal. Nedodržení takové povinnosti může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného, viz § 178a odst. 4 tr. řádu.[17]

Zcela nová ustanovení v podobě § 206b, 206c a 206d tr. řádu dávají možnost předsedovi senátu navrhnout sjednání DOVT, má-li to předseda senátu za vhodné vzhledem k okolnostem. V případě, že strana obžalovaná a státní zástupce jsou k takové dohodě svolní, předseda senátu na nezbytnou dobu přeruší hlavní líčení, a to za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení. DOVT sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně s jeho obhájcem. Pokud by došlo k odročení hlavního líčení, vyrozumí státní zástupce soud bez zbytečného odkladu o výsledku dohadovacího jednání.

Pokud se na trestu obžalovaný se státním zástupcem domluví, pokračuje se v hlavním líčení, kde státní zástupce dohodu přečte a navrhne soudu její schválení. Státní zástupce soud vyrozumí také o tom, kdyby nedošlo k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení.

Pakliže ke sjednání dohody nedojde nebo soud DOVT neschválí, pokračuje se na podkladě původní obžaloby v hlavním líčení.

Ust. § 206c tr. řádu nově popisuje, že obžalovaný po neschválení DOVT může prohlásit vinu o spáchání skutku anebo některého skutku a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku. Soud poté rozhodne, zda vinu přijímá, či nikoliv. V případě kladného rozhodnutí soud dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný vinu přiznal, nebude provádět. Důležité je také zmínit, že už jednou soudem přijaté prohlášení viny nelze vzít zpět, a ani proti skutečnostem v něm uvedeným podat opravný prostředek. Jestliže by ale soud prohlášení viny nepřijal, nebude se k němu přihlížet.

Ust. § 175a odst. 8 tr. řádu vylučuje použití DOVT v řízení proti uprchlému, přesto nově bude v § 304 doplněn odst. 2, který říká, že obhájce nemůže se státním zástupcem sjednat DOVT. Obhájce také dle odst. 2 nemůže za obviněného prohlásit vinu.

Závěr 

Novelou se mj. rozšíří okruh případů, které bude možné řešit pomocí institutu DOVT. Dohodu bude možné sjednat bez přítomnosti obhájce, pokud se nejedná o nutnou obhajobu. Při součinnosti obviněného je novinkou, že jako polehčující okolnost je bráno i přiznání viny a může za to být uložen trest pod dolní hranicí trestní sazby. K používání institutu DOVT může nově přispět i možnost, aby její sjednání navrhl předseda senátu, má-li to vzhledem k okolnostem případu za vhodné. Za nejzásadnější změnu pak lze považovat rozšíření možnosti použití dohadovacího řízení i na řízení o zvlášť závažném zločinu.

Od novely lze očekávat, že podpoří nárůst popularity doposud velmi málo využívaného odklonu trestního řízení – DOVT. Nejenže stát ušetří na nákladech řízení, ale celkově se tím uleví přetíženým soudům a obviněný bude potrestán.

Jako takový byl institut DOVT vložen do právního řádu v roce 2012 a od té doby se příliš nevyužíval, minimálně ne tak, jak se od něj očekávalo. Toto se mělo změnit Memorandem z konce roku 2018, přesto ale k většímu využívání tohoto odklonu také nedošlo.

Memorandum lze chápat jako projev vůle na obou stranách k hladšímu průběhu dohadovacího řízení a prolomení nedůvěry mezi státními zástupci, obviněnými a jejich obhájci, poněvadž doposud vládla mezi stranami jistá zdrženlivost ohledně vzájemné komunikace. V návaznosti na uzavřené Memorandum by tedy advokáti a státní zástupci měli být více aktivní při sjednávání podmínek pro možnost vyřešení trestní věci mj. prostřednictvím institutu DOVT. Zůstává však otázkou, zda i přes tuto snahu dojde k masovějšímu rozšíření těchto řízení, neboť pro obviněného není nadále jisté, že pro něj tato spolupráce bude zaručeně výhodnější. Stále totiž přetrvává nejistota ohledně neschválení dohody soudem. V tomto případě, byť se podle zákona nepřihlíží ke skutečnostem, jako je přiznání viny obviněným, může i tak obviněný nabýt dojmu, že v následném soudním řízení by mohlo být využito v jeho neprospěch přiznání, které učinil v dohadovacím řízení.

Změny přijaté novelou ve vztahu k institutu DOVT nepochybně budou umožňovat, dnes již za aktivní součinnosti státního zástupce, obhájce, ale i soudu, podstatně častější využívání tohoto druhu odklonu.

 

doc. JUDr. Jan Kocina, Ph.D., je advokátem, pedagogem Fakulty právnické ZČU v Plzni a Vysoké školy podnikání a práva, a. s.

 

---

[1] Důvodová zpráva k zákonu č. 333/2020 Sb. Dostupná na http://www.psp.cz – sněmovní tisk č. 453, Poslanecká sněmovna, VIII. volební období od roku 2013.

[2] K. Rücklová: Hranice škody se v trestněprávních kauzách zvyšuje na dvojnásobek, Právní prostor č. 1/2020, dostupné také z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/hranice-skody-se-v-trestnepravnich-kauzach-zvysuje-na-dvojnasobek.

Nové znění § 138 odst.1 tr. zák. je následující: „Pro účely tohoto zákona se rozumí a) škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč, b) škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč, c) větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč, d) značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a za e) škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.“

[3] Op. cit. sub 1.

[4] F. Ščerba: Dohoda o vině a trestu a další prostředky racionalizace trestní justice, Leges, Praha 2012, str. 19.

[5] Tamtéž, str. 20.

[6] P. Šámal: Odklony v justiční praxi, Právní prostor [online], 2019 [cit. 2020-09-04], dostupné z: https://www.pravniprostor.cz/clanky/trestni-pravo/odklony-v-justicni-praxi.

[7] J. Musil: Dohody o vině a trestu jako forma konsenzuálního trestního řízení [online], [cit. 2020-09-04], dostupné z: https://www.mvcr.cz/soubor/musil-dohody-pdf.aspx.

[8] Z. Mágrová: Dohoda o vině a trestu, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2020, str. 53, příloha diplomové práce.

[9] Memorandum o součinnosti, Praha 2018, dostupné také z: https://www.cak.cz/assets/memorandum-o-soucinnosti.pdf.

[10] T. Sokol: Představitelé ČAK a NSZ podepsali Memorandum o součinnosti, Bulletin advokacie č. 1-2/2019, str. 9-10.

[11] Tamtéž.

[12] Op. cit. sub 9.

[13] Článek třetí Memoranda o součinnosti – Vyhodnocení spolupráce. Strany Memoranda každoročně vyhodnotí dosavadní spolupráci, která je předmětem tohoto dokumentu, a to vždy v prvním měsíci nového kalendářního roku. V návaznosti na provedené hodnocení stanoví doporučení pro příští období. První vyhodnocení spolupráce bude provedeno v prvním měsíci nového kalendářního roku za rok 2019.

[14] Přípis nejvyššího státního zástupce JUDr. Pavla Zemana adresovaný předsedovi České advokátní komory JUDr. Vladimíru Jirouskovi ze dne 12. 2. 2020, č. j. 109/2020-14.

[15] § 14 odst. 3 tr. zákoníku.

[16] Důvodová zpráva k zákonu č. 333/2020 Sb. dostupná na http://www.psp.cz – sněmovní tisk č. 453/0, Poslanecká sněmovna, VIII. volební období od roku 2013.

[17] § 178a odst. 4: „Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.“