V pořadí již druhou kasační stížnost prezidenta republiky Miloše Zemana proti rozsudkům Městského soudu v Praze projednával v úterý 24. listopadu 2020 Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost ve sporu o jmenování kunsthistorika doc. Dr. et Ing. Jiřího Fajta, Ph.D., profesorem NSS zamítl a dal za pravdu Městskému soudu v Praze, který konstatoval, že v případě nejmenování Jiřího Fajta profesorem šlo o nezákonné rozhodnutí, protože prezident republiky hodnotil uchazečovu odbornou způsobilost a vhodnost, což nepřísluší hlavě státu, nýbrž univerzitě.

Rozhodnutí ze dne 19. 1. 2016, jímž prezident republiky poprvé nejmenoval Jiřího Fajta profesorem, Městský soud v Praze zrušil rozsudkem ze dne 27. 4. 2018, č. j. 10 A 174/2016 – 143. V něm se Městský soud v Praze podrobně zabýval povahou řízení ke jmenování profesorem, úlohou stěžovatele v tomto řízení, včetně rozsahu jeho rozhodovacích pravomocí. Prezident republiky nejprve podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, později ji však podáním ze dne 12. 6. 2018 vzal zpět, a proto Nejvyšší správní soud toto řízení o kasační stížnosti zastavil. Rozsudek Městského soudu v Praze tak byl pravomocný a prezident republiky byl povinen se jím řídit.

Prezident Miloš Zeman vydal následně nové rozhodnutí o nejmenování, které založil na tom, že Jiří Fajt nesplnil některé z podmínek stanovených v Opatření rektora Univerzity Karlovy č. 28/2007 – Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační řízení a řízení pro jmenování profesorem. Městský soud v Praze v nyní napadeném rozsudku č. j. 5 A 23/2019–70 toto rozhodnutí opět zrušil s tím, že jakkoliv prezident republiky tvrdí, že shledal závažné vady řízení, ve skutečnosti posuzoval věcnou správnost návrhu na jmenování žalobce profesorem, což mu nepřísluší, jak již uvedl v předchozím rozsudku.

Nejvyšší správní soud v zamítavém rozsudku zdůraznil, že předmětem nynějšího soudního přezkumu může být pouze posouzení toho, zda prezident republiky závazný právní názor Městského soudu v Praze respektoval či nikoliv. Městský soud v předchozím rozsudku č. j. 10 A 174/2016–143 vyslovil závazný právní názor, který nebyl předmětem přezkumu ze strany Nejvyššího správního soudu s ohledem na to, že prezident republiky vzal kasační stížnost zpět. Za této situace může Nejvyšší správní soud posoudit již pouze to, zda je správné právní posouzení Městského soudu v Praze o tom, že prezident republiky v novém rozhodnutí nerespektoval předchozí právní názor.

Jestliže Městský soud v Praze v předchozím rozsudku vyslovil, že rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana o nejmenování Jiřího Fajta bylo nezákonné, neboť prezidentovi republiky nepřísluší posuzovat odborné či morální kvality uchazečů o jmenování profesorem, pak Nejvyšší správní soud souhlasil s Městským soudem v Praze v tom, že ani nyní napadené rozhodnutí prezidenta republiky těmto požadavkům nedostojí.

Podle zákona o vysokých školách mohou tato kritéria uplatnit pouze k tomu pověřené orgány vysoké školy obsazené uznávanými odborníky v příslušných oborech. Prezident republiky pak „může posuzovat toliko dodržení procesního postupu, který předchází podání návrhu na jmenování profesora, přičemž pouze případná zjištění ohledně porušení procesních pravidel může vést k vydání negativního rozhodnutí o nejmenování navržené osoby profesorem“, uvádí se mimo jiné v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Po rozhodnutí NSS ze dne 24. listopadu 2020 bude muset prezident republiky Miloš Zeman vydat nové rozhodnutí ve věci, vázán právním názorem Městského soudu v Praze.

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2020 ve věci sp. zn. 1 As 312/2020 najdete zde.

Zdroj: NSS, ČTK
Foto: Pixabay