V souvislosti s omezeními, které jsou již po řadu měsíců uplatňována na veškeré profesní i soukromé aktivity občanů ČR, objevuje se stále intenzivněji otázka, zda a jak bude možné uspořádat sněm České advokátní komory v plánovaném termínu. Objevuje se také celá řada názorů, jak celou situaci řešit, přičemž (bohužel) většina z nich nebere v úvahu ani příslušnou právní úpravu nebo realitu každodenního fungování České advokátní komory, a dokonce ani to, zda argumenty, kterými navrhovaná řešení odůvodňují, jsou pravdivé, relevantní či přiléhavé.

V současné době nikdo nemůže predikovat, zda bude možné sněm ČAK pořádat v obvyklém formátu – tedy prezenční formou s předpokládanou účastí 1200 až 2000 advokátů. Z hlediska nouzového stavu a současných hygienických omezení je to počet doslova astronomický – je klidně možné, že v předpokládané době konání sněmu budeme všichni prožívat čtvrtou nebo pátou vlnu pandemie a je také možné, že díky vakcíně, která již bude k dispozici, bude možné sněm konat tak, jako se konal vždy.

Je však nutné se zamyslet nad tím, jaké by byly důsledky toho, že sněm nelze uskutečnit obvyklým způsobem a zda existují nějaké varianty, jak sněm uskutečnit náhradním způsobem, eventuelně jaká jsou s takovými řešeními spjata rizika.

Sněm České advokátní komory není jen prostým volebním shromážděním, ale má i řadu dalších funkcí.

Především je nejvyšším orgánem České advokátní komory, jehož se mají právo účastnit všichni advokáti. Advokát má nejen právo se sněmu účastnit a hlasovat na něm, ale také podávat návrhy a k projednávaným otázkám se vyjadřovat. Toto své právo musí vykonávat osobně, zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. Sněm by měl být fórem, kde se mohou projednat ty nejzávažnější otázky fungování a rozvoje advokacie a lze jen doufat, že tomu v budoucnu bude v daleko větší míře. Pokud a dokud nebudou obnoveny právnické sjezdy, je to vlastně jediná platforma k řešení stavovských témat.

Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do konce čtvrtého kalendářního roku od předchozího sněmu. Funkční období volených funkcionářů skončí uplynutím doby, na kterou byli zvoleni; představenstvo tedy musí sněm svolat tak, aby se Česká advokátní komora neoctla bez volených funkcionářů a bez vedení, protože jakékoliv právní jednání doslouživších funkcionářů by bylo jistě zpochybnitelné co do platnosti.

Zákon č. 191/2020 Sb. obsahuje zvláštní ustanovení ve vztahu ke členům voleného orgánu právnických osob; tento zákon se vztahuje pouze na období do 31. 12. 2020, takže i když se na Českou advokátní komoru jako na právnickou osobu (§40 odst. 4 zák. č. 85/1996 Sb.) nepochybně vztahuje, období předpokládaného konání sněmu toto ustanovení rozhodně nepokrývá. Bude nezbytné, aby v případě, že budou v roce 2021 vyhlášena opět omezení, která by konání sněmu limitovala, obsahovala obdobné ustanovení. Jednání s Ministerstvem spravedlnosti v tomto duchu již byla zahájena.

Zákonodárce předpokládal samozřejmě prezenční formu konání sněmu, protože v době, kdy byla příslušná právní norma přijímána, nebylo důvodu uvažovat o jiných formách konání sněmu a – popravdě řečeno – ani technické prostředky známé v době přijetí zákona jiné, než klasické konání sněmu neumožňovaly. Dnes je situace jiná a technicky by jistě bylo možné uspořádat sněm plně online (tedy nejenom streamování programu sněmu, který probíhá prezenčně). Otázkou však je, zda může být sněm konaný online považován za plnohodnotný sněm (ve smyslu zákona) a zda by jako takový obstál, i kdyby byla jeho platnost napadena některým nespokojeným advokátem například u soudu.

Účast na sněmu je právem každého advokáta, které mu zaručuje zákon. Pokud by se advokát domáhal toho, že mu díky způsobu konání sněmu byla účast na něm znemožněna (ať již použitou technologií nebo třeba technickými poruchami během sněmu), je pravděpodobné, že by tím právní jistota legitimity konání sněmu byla vážně zpochybněna.

Sněmu ze zákona přísluší mimo jiné volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu čtyř let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady, kárné komise a odvolací kárné komise a schvalovat volební řád a svůj jednací řád.

Autor se setkal s veřejně doporučovaným názorem, aby ČAK prostě zavedla volby svého vedení online stejně, jako to praktikují například v mnichovské advokátní komoře (předpis byl představenstvu ČAK laskavě poskytnut několika zdroji, mj. i redakcí LN). Ten, kdo tento názor publikoval, si zjevně ani neprolistoval zákon o advokacii – na rozdíl od mnichovských stavovských předpisů, kde ke změně způsobu voleb stačí rozhodnutí představenstva, je v ČR změna způsobu voleb je možná jen rozhodnutím sněmu, což je zcela jiná situace.

Zda je to dobře nebo špatně, je možná otázka k diskusi (momentálně je to ustanovení, které možnost jednoduché změny způsobu voleb neumožňuje) – osobně se kloním k tomu, že o tak zásadních změnách by se mělo rozhodovat v rámci celé advokátní komunity, a nikoliv usnesením několika málo funkcionářů.

Stejně tak zpráva, že Slovenská advokátní komora již online volby provádí, je minimálně nepřesná – elektronicky budou probíhat pouze tzv. primárky neboli první kolo voleb do orgánů Slovenské advokátní komory. Podle § 2 odst. 6 volebního řádu Slovenské advokátní komory může předsednictvo Slovenské advokátní komory rozhodnout o způsobu a formě podávání návrhů kandidátů v kvalifikované elektronické podobě, což také učinilo. Jde tedy o způsob sestavení kandidátní listiny, kdy pořadí kandidátů je určeno počtem návrhů na kandidaturu a celkový počet kandidátů je omezen trojnásobkem počtu daného orgánu. Kandidující nad tento počet jsou z dalšího hlasování vyřazeni. Vlastní volby se konají na konferenci advokátů (to je slovenská obdoba sněmu) prezenčním hlasováním pomocí hlasovacích lístků – zde již volební řád možnost elektronického hlasování neumožňuje.

Český volební systém do orgánů ČAK je tedy značně liberálnější a počet kandidujících, kteří splní zákonné podmínky, nijak neomezuje.

Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů. Usnesení sněmu je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů. Při volbě členů a náhradníků orgánů Komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům advokáty, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů advokátů, kteří se zúčastnili volby. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů Komory postačí alespoň tři pětiny hlasů advokátů, kteří se zúčastnili hlasování o odvolání. Právě technika hlasování je věc, která by mohla být dalším problémem při online hlasování (pokud by se podařilo změnit předpisy tak, aby bylo možno platně volit jinak než přímou a tajnou volbou pomocí hlasovacích lístků). Je to otázka aktuálního počtu hlasujících a počtu registrovaných účastníků sněmu. Nejedná se jen o zabezpečení voleb, tedy aby každý oprávněný volič volil do každého orgánu jen jednou, ale také aby bylo možné dosáhnout vypovídajících výsledků hlasování o usnesení a nebylo možné hlasovací aplikaci zahltit nebo zablokovat a v neposlední řadě, aby o příslušném usnesení bylo umožněno hlasovat každému oprávněnému, kdo hlasovat chce. Hlasovací lístky by patrně bylo možné online upravovat dle článku 9 odst. 3 volebního řádu. U každého hlasování o usnesení, například o změně stavovského předpisu, by bylo třeba verifikovat počet aktuálně advokátů hlasujících, resp. přítomných na sněmu. Každopádně – pokud bude rozhodnuto, že se systém voleb do orgánů ČAK má změnit, bude třeba propracovat celou volební proceduru. Tedy pokud bude rozhodnuto. O tak zásadní organizační změně by měl rozhodnout sněm jako nejvyšší orgán České advokátní komory.

Někdy zaznívají názory, které deklarují, co si většina advokátů přeje či nepřeje (od zrušení advokátní komory, a tedy i placení příspěvku, přes zavedení hlasování advokátů o čemkoliv v rámci stavu prostřednictvím chytrého telefonu, až k absolutní liberalizaci výkonu advokacie – tedy že by ji mohl vykonávat každý bez ohledu na vzdělání, bezúhonnost a bez zkoušek, slibu či jakékoliv registrace a povolení). Při bližším pohledu se zatím vždy ukázalo, že reprezentativní vzorek těch, kteří byli dotazováni, nedosahuje ani desítek, ale spíše jednotek dotazovaných, navíc v řadě případů anonymně.

Další názor, který se občas vynořuje nad kalnou hladinu, je, že vzhledem k tomu, že se sněmu, a tudíž i voleb účastní jen necelých 20 % oprávněných advokátů a že je tudíž otázka, zda jsou takové volby legitimní a zda reprezentují skutečně vůli advokacie. Z právního hlediska jsou samozřejmě plně legitimní a od jiných voleb se nijak neliší. Je pravda, že účast v jakýchkoliv volbách v České republice je obecně poměrně nízká, ale vysoké procento účasti oprávněných voličů není určitě jediným správným ukazatelem kvality – v Severní Koreji je ostatně účast ve volbách vždy stoprocentní, a přece to v nás nevyvolává příliš pozitivní pocit.

Členství v České advokátní komoře je sice pro advokáta ze zákona povinné (bez toho by stavovská samospráva nebyla dost dobře možná), účast na sněmech a aktivní přístup však ke samosprávě advokátního stavu nikoliv. Proč aktivní účast advokátů na stavovské správě je pouze necelých 20 % registrovaných advokátů (účast na sněmu reprezentuje jeden den za čtyři roky, takže v přepočtu čtvrt dne ročně) není zcela jasné; autor tohoto článku to přičítá tomu, že většina advokátů jsou intelektuálně vybavení individualisté, kteří o kolektivní aktivity a samosprávu stavu příliš nestojí nebo k volbám do orgánů Komory přistupují stejně jako k volbám komunálním, senátním či prezidentským. Ale účastnit se či naopak neúčastnit stavovského života je výsostným právem každého advokáta a není důvod, proč by nemělo být respektováno.

Rád bych se také vyjádřil k názoru, že sněmy jsou zbytečné, protože advokátní komory není vůbec potřeba, že pro advokáty nic nedělá a že jen zbytečně utrácí spoustu peněz, které vybere od advokátů.

Dovolím si jen konstatovat, že bez České advokátní komory by nebylo nezávislé advokacie a bez nezávislosti advokacie nemůže vůbec fungovat. Autoři a šiřitelé podobných názorů by možná mohli zvážit, jak by bylo možno vykonávat advokacii za situace, kdy by byli kárně podřízeni úředníkům Ministerstva spravedlnosti, kteří advokacii nikdy nevykonávali, kdyby orgány činné v trestním řízení a FAU prováděly neomezeně prohlídky advokátních kanceláří bez asistence a ochranného dohledu zástupce advokátní komory a kdyby advokáti (nebo to co by z jejich postavení zbylo) prováděli svou činnost na základě povolení zmíněného ministerstva nebo možná i živnostenského úřadu.

Možná je dobře, že by k něčemu takovému bylo třeba změny zákona a že si o tom advokáti nemohou rozhodnout sami, protože by možná byli celosvětově první stavovskou komorou, která by se v iracionálním hnutí mysli vzdala své samostatnosti a spáchala stavovskou sebevraždu.

Co by tedy mohlo být učiněno, aby se v důsledku neočekávané (či očekávané) epidemiologické situace nedostala Česká advokátní komora v otázce pořádání sněmu do neřešitelné situace?

Následující návrhy nejsou oficiálním stanoviskem České advokátní komory ani některého z jeho orgánů, ale úvahy autora tohoto článku:

1. Pro případ, že bude opět vyhlášen nouzový stav, bude nutné zabezpečit, aby obdoba zvláštního opatření, které obsahoval zákon č. 191/2020 Sb. pamatovala i pro rok 2021 na volbu orgánů do profesních komor. V praxi by to znamenalo, že se funkční období členů volených orgánů v případě vyhlášeného nouzového stavu prodlužují až do doby, kdy bude možné sněm řádně uskutečnit, což musí být do 3 měsíců poté, co nouzový stav skončí. Konání sněmu bude nutné připravit tak, aby se mohl konat za těchto okolností a to přesto, že za normálních okolností se konání sněmu připravuje téměř rok.
2. Nad rámec obvyklého programu sněmu bude rozumné připravit usnesení sněmu, které rozhodne:
   1. zda se má změnit systém hlasování a voleb do orgánů ČAK. Jak již bylo zmíněno, jedná se o zásadní rozhodnutí, o kterém by měli advokáti rozhodovat v co nejširším společenství.
   2. pokud o změně systému hlasování sněm rozhodne kladně, bude muset sněm především zmocnit nové představenstvo, aby zahájilo jednání o změně zák. č. 85/1996 Sb., aby bylo buď explicitně umožněno virtuální konání sněmu, nebo aby byly orgány ČAK voleny nikoliv sněmem, ale přímo advokáty. To vyžaduje poměrně rozsáhlou novelizaci uvedeného zákona. Navíc v současných poměrech není jisté, kdo v rámci případných legislativních změn do procesu novelizace bude ještě zasahovat a jak.
   3. v návaznosti na případnou změnu zákona zmocní nové představenstvo, aby společně s legislativním odborem ČAK a pracovními skupinami distanční způsoby hlasování a voleb propracovalo organizačně a technicky natolik, aby bylo v praxi bezproblémově použitelné, a aby připravilo nový volební řád k diskusi v rámci celé advokacie.
3. Objevily se i návrhy, že by bylo možné zorganizovat mimořádný sněm, jehož jediným programem by bylo schválení nového volebního systému a tím by se vlastně vše vyřešilo – dále by pak mohly být všechny sněmy řešeny buď korespondenčně nebo stisknutím tlačítka na telefonu. Z důvodů, které byly v tomto článku již uvedeny, to nepovažuji za možné – o takové změně musí skutečně rozhodnout nejvyšší orgán České advokátní komory, který se podle platné právní úpravy musí konat prezenčně. Pokud by se mohl sejít kvůli schválení nového volebního systému, pak by mohl proběhnout v plném rozsahu, tedy včetně hlasování o usneseních a voleb členů orgánů.
4. Organizaci a program sněmu bude nutné v každém případě připravit tak, aby bylo možno jej aktualizovat a zrealizovat v relativně krátkém čase daném tříměsíční lhůtou po ukončení nouzového stavu, respektive aby bylo možno operativně reagovat na změny v epidemiologické situaci. Za normálních okolností se sněm připravuje téměř rok, takže to bude nepochybně náročné a bude třeba vzít v úvahu řadu možných variant.

Snad tento krátký exkurz do problematiky pomůže odstranit některé mylné představy advokátní i laické veřejnosti o tom, jak lze jednoduše překonat možné komplikace při pořádání advokátního sněmu v mimořádných podmínkách.

JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb., působí jako advokát a člen představenstva ČAK.

Foto: ČAK.