Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 podepsal prezident České republiky Miloš Zeman celkem šest zákonů, mimo jiné zákon ze dne 13. listopadu 2020 o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací konaných u příležitosti prvního výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1969.

 

1. zákon ze dne 12. listopadu 2020, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů,

2. zákon ze dne 13. listopadu 2020, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,

3. zákon ze dne 13. listopadu 2020, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

4. zákon ze dne 13. listopadu 2020 o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky,

5. zákon ze dne 13. listopadu 2020, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony,

6. zákon ze dne 13. listopadu 2020 o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

 

Díky první z podepsaných norem, novele zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, získá veřejnost zdarma přístup k závazným technickým normám. Umožní jí to takzvaný sponzorovaný přístup, za který budou České agentuře pro standardizaci (ČAS) platit ministerstva nebo úřady, která mají danou normu ve své působnosti. Uživatelé, kteří se musí ze zákona řídit technickými normami, k nim pak budou mít bezplatný přístup na internetu.

Novinka se bude týkat nejen velkých firem nebo živnostníků, ale třeba i projektantů a kohokoli, kdo si normu potřebuje nastudovat. Pravidla evropských a mezinárodních normalizačních organizací neumožňují kvůli ochraně autorských práv zajistit veřejnosti zcela bezplatný přístup k technickým normám, umožňují ale zavést takzvaný sponzorovaný přístup. Jde o model, kdy normu pro uživatele zakoupí například státní úřad.

Správcem databáze s technickými normami bude Česká agentura pro standardizaci .

 

Od roku 2027 budou v České republice zakázány klecové chovy nosnic, pokuty za týrání zvířat se zvýší a zakázána bude i drezura některých zvířat, např. lidoopů, šelem apod. v cirkusech a podobných zařízeních. Změny přináší další z dnes podepsaných zákonů – novela zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Na dvojnásobek, tedy až na jeden milion korun, zvyšuje novela pokuty za týrání zvířat. Důvodem je zpřísnění trestů vězení za tyto zločiny. Minimální pokuta za týrání zvířat v tzv. množírnách, tedy v chovech zaměřených na zisk, je novelou stanovena na 5000 korun a 10 000 korun podle míry provinění.

Ministerstvo zemědělství podle novely bude nově hradit obcím účelně vynaložené náklady, které budou spojeny s umísťováním týraných zvířat do náhradní péče. Novela mimo jiné zakazuje prodej psů, koček a primátů v obchodech se zvířaty.

 

Vodohospodářská opatření k ochraně před suchem se budou moci provádět ve více na sebe navazujících katastrálních územích. Jednoduché pozemkové úpravy nebudou v širší míře vyžadovat výměny nebo převody vlastnictví pozemků. Předpokládá to novela zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V souladu s normou také nově nebude mít Státní pozemkový fond povinnost prodat pozemky majiteli vlastníků lesů nebo sadů na pronajatých státních pozemcích, který o to požádá. Nájemci budou moci pozemky získat až na základě nabídky Státního pozemkového fondu, přičemž jejich předkupní právo zůstane zachováno. Upraven byl i bezúplatný převod náhradních pozemků při restitucích. Oprávněné osoby budou mít na podpis smlouvy dva týdny. Při nedodržení nebude Pozemkový úřad smlouvou vázán.

Pozemkové úpravy umožňují navrátit krajině ekologickou stabilitu a zmírnit dopady eroze tím, že se pozemky v určitém katastru nově uspořádají. Novela má zajistit, že bude možné těmito úpravami reagovat na klimatické změny. Na propojení úprav bude dohlížet ústředí Státního pozemkového úřadu.

 

Podle nového zákona ze dne 13. listopadu 2020 o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky, budou moci být odškodněny oběti násilí při demonstracích, konaných v srpnu 1969.

Podle normy mají příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, dostat jednorázově 200 000 korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky, mají nárok na 90 000 korun, ostatní zranění pak 40 000 korun. Nárok bude podle předlohy možné prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem nebo výpovědí nejméně dvou svědků.

 

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné použít pouze na snížení státního dluhu, uvádí to novela zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela počítá i s tím, že o úhradě rozpočtového schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Součástí normy je také novela jednacího řádu Sněmovny. Podle ní návrh státního rozpočtu na následující rok může Sněmovna začít schvalovat teprve poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok.

Schválený a podepsaný zákon má též umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu Ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svou žádost ale budou muset odůvodnit. Novela upravuje i skutečnost, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa, ve své evidenci.

 

Všichni důchodci dostanou v prosinci t. r. jednorázový příspěvek ve výši 5000 korun. Zaručuje to poslední ze šestice dnes podepsaných norem, vládní návrh zákona ze dne 13. listopadu 2020 o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Příspěvek obdrží starobní důchodci i lidé s invalidní nebo s pozůstalostní penzí. Nárok na mimořádné přilepšení budou mít ti, kteří v tento měsíc některou z penzí dostali nebo dostanou a budou ji dál pobírat. Dávku 5000 korun dostanou lidé stejně jako důchod, tedy na účet nebo složenkou.

Příspěvek by mělo získat zhruba 2,89 milionu lidí. Rozpočtové náklady se odhadují na 15 miliard korun.

 

Zdroj: ČTK, Hrad.cz
Foto: Pixabay