Cestovní agentury jsou jako zprostředkovatelky zájezdů odpovědné za klamavé či nepravdivé informace ve své nabídce. Dvěma rozhodnutími, a sice č. j. 10 As 253/2020–31 z 27. října a č. j. 10 As 294/2020–27 z 12. listopadu, potvrdil Nejvyšší správní soud (NSS) pokuty, které uložila Česká obchodní inspekce (ČOI) cestovní agentuře z Třebíče. Ta se neúspěšně hájila tvrzením, že zájezdy sama neorganizovala, ale pouze zprostředkovala, a že všechny informace přebírala od cestovních kanceláří.

V obou přezkoumaných kauzách ČOI uložila pokuty za informaci, že „zájezd je pro dítě zdarma“, přestože nakonec byl za děti účtován poplatek. V jednom případě činila pokuta 10 000 korun, v druhém 7000 korun.

Inspekce podle NSS správně vycházela ze zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, podle kterého má vedle přímého prodávajícího odpovědnost také kterýkoliv podnikatel jednající se spotřebiteli. Zákon podle NSS klade odpovědnost na „plejádu dalších osob“, včetně agentur. „Stěžovatelka nebyla sankcionována za jednání, v němž by vystupovala jako prodávající. Zákaz používání nekalých obchodních praktik zákon adresuje nejen prodávajícímu (respektive též výrobci, dovozci, vývozci apod.), ale též jinému podnikateli… Podstatné je, že takovýto „jiný podnikatel“ adresuje nepravdivou informaci spotřebiteli, což se v nyní projednávané věci stalo – stěžovatelka nabízela zájezd a v nabídce nepravdivě uvedla, že zájezd je pro dítě zdarma. Odpovědnost stěžovatelky za klamavé sdělení vůči spotřebitelům je dána bez ohledu na to, že při dané nabídce a následné kontraktaci vystupovala jako zástupce cestovní kanceláře pořádající daný zájezd. Jak NSS právě vysvětlil, zákaz nekalých obchodních praktik je adresován podnikatelům jednajícím se spotřebiteli obecně,“ stojí v rozsudku NSS z 12. listopadu.

Podle soudu běžný spotřebitel často nedokáže rozlišit komplikované právní nuance vztahů mezi podnikateli, kteří mu posléze dodají nějakou službu nebo zboží. Nerozlišuje ani mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou. „Právě proto je sankce za použití nekalých obchodních praktik adresována každému podnikateli, který jedná se spotřebiteli a zajišťuje jim dodání služeb,“ rozhodl NSS.

Agentura neuspěla ani s tvrzením, že byla vázána informacemi od cestovní kanceláře a jejich správnost nemohla efektivně kontrolovat. Podle NSS jde jednoduše o to, že agentura poskytla na svém webu klamavou informaci. „Je nepodstatné, kde, jak nebo od koho tyto informace získala,“ uvedl NSS.

Cestovní kanceláře zájezdy plánují a organizují, jde o koncesovanou živnost. Agentury mohou zájezdy pouze zprostředkovávat, právní vztah pak vzniká mezi zákazníkem a pořádající kanceláří, jež odpovídá také za průběh zájezdu.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay