V době, kdy vlády a parlamenty takřka na celém světe řeší podporu svých ekonomik postižených pandemií onemocnění Covid-19, rozhodovaly Parlament SR a polský Ústavní soud o právu žen na přerušení těhotenství. Zatímco na Slovensku zpřísnění pravidel prosazované skupinou konzervativních poslanců vládního hnutí neprošlo, v Polsku rozhodl Ústavní soud o tom, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje Ústavě.

Podle kritiků povede nález polského Ústavního soudu, jehož soudci byli nominovaní až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), takřka k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Soud rozhodoval na základě podnětu od poslanců a poslankyň vládní strany. Podle jejich názoru dosavadní předpisy porušovaly ústavní zásady respektování lidské důstojnosti a ochrany lidského života.

 „Je to smutný den pro ženská práva,“ uvedla k rozsudku komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Nález podle ní znamená “interrupce v zahraničí pro ty, které si je mohou dovolit, a ještě větší utrpení pro všechny ostatní“.

„Vrhnout se na téma potratů a vyrobit rozsudek pseudotribunálu uprostřed zuřící pandemie je více než cynismus. Je to politická zlovolnost,“ prohlásil bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk.

Polský ombudsman Adam Bodnar řekl, že „o věci dotýkající se milionů žen v Polsku by měl spíše rozhodovat Parlament než Ústavní soud, jehož nezávislost je pochybná“.

Nález polského Ústavního soudu jako poškození práv polských žen a dívek kritizovaly ve společném prohlášení mezinárodní organizace Amnesty International, Human Rights Watch a Centrum pro reprodukční práva. Právní zákazy interrupcí podle nich nezabrání potratům ani nesníží jejich počet, pouze je zatlačí do ilegality a do zahraničí.

Protipotratový zákon, přijatý v roce 1993, dosud povoloval v polských ordinacích ukončit těhotenství v případě vážného poškození plodu a dále v případě, že těhotenství ohrožuje život či zdraví matky nebo pokud bylo důsledkem znásilnění či incestu. Loni se podle statistik v polských nemocnicích vykonalo 1100 interrupcí, z nichž 1074 bylo právě kvůli poškození plodu.

Ve Slovenské republice zpřísnění pravidel, které prosazovala konzervativní skupina poslanců vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLANO) premiéra Igora Matoviče, těsnou většinou neprošlo. Parlament SR rozhodl, že ženy na Slovensku nebudou muset na podstoupení interrupce čekat po poučení lékařem déle než dosud.

Podle původního návrhu by bylo možné interrupci vykonat až po čtyřech dnech od chvíle, kdy lékař odešle hlášení o poučení ženy o zákroku nebo o možnosti absolvovat utajený porod Národnímu centru zdravotnických informací. To by však znamenalo zdvojnásobení lhůty, která se v případě ohrožení zdraví nebo života ženy neuplatňuje.

Navrhované prodloužení času mezi žádostí o interrupci a jejím vykonáním zdůvodňovali poslanci OLANO tím, že ženy by měly mít více času ke zvážení chystaného zákroku. Již dříve ustoupili od iniciativy, aby v případě interrupce ze zdravotních důvodů bylo potřeba tuto skutečnost potvrdit i druhou lékařskou zprávou. V závěrečném hlasování Sněmovny chyběl ke schválení předlohy pouhý jeden hlas.

Liberální skupina koaličních poslanců naopak neuspěla s návrhem, aby ve Slovenské republice byla zavedena tzv. potratová tabletka.

V červnovém průzkumu bratislavského Institutu pro veřejné otázky označilo 55 procent respondentů současnou právní úpravu interrupcí za přiměřenou. Jen 17 procent dotazovaných by uvítalo ztížení přístupu k umělému přerušení těhotenství.

V současné době mohou ženy ve Slovenské republice požádat o interrupci do 12. týdne těhotenství a při ohrožení svého zdraví a života či v případě genetické poruchy plodu bez omezení; stejná praxe je i v Česku. Počet interrupcí na Slovensku za posledních zhruba 20 let klesl asi na třetinu výchozího stavu.

Předloha poslanců OLANO počítala i s tím, že část finančního příspěvku, který stát vyplácí po narození dítěte, by ženy mohly čerpat už během těhotenství. Zároveň se měla výrazněji zvýšit suma zmíněného příspěvku v případě novorozence s těžkým postižením.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay