Změny některých pravidel insolvencí a exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí prodlouží nebo obnoví. Například podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh. Předpokládá to vládní novela zákona přijatého za jarní fáze epidemie Covidu-19, kterou dnes schválila Sněmovna.

Do konce ledna by měly podle předlohy pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí. Ústavně-právní výbor k nim navrhl připojit i nucené dražby nemovitostí.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru dostali novelou možnost nadále žádat insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu. Nebude tedy hrozit přeměna reorganizace v konkurz.

Exekutoři po tomto rozhodnutí nehovoří o odkladech exekuce, ale o exekučním lockdownu. „Plošný zákaz exekucí není totéž, co odklad exekuce pro tíživou životní situaci dlužníka. Zatímco ve výkonu rozhodnutí musí být dlužník aktivní a odklad výkonu rozhodnutí navrhnout a soud může, nikoli musí, odklad výkonu rozhodnutí povolit, v případě exekučního lockdownu se vše děje automaticky a snad i proti vůli dlužníka. Během lockdownu totiž jeho zabavené věci ztrácejí na hodnotě někde ve skladu, nabíhají mu náklady na skladném a rostou mu úroky na nezaplaceném dluhu,“ uvedl k dnešnímu rozhodnutí poslanců soudní exekutor a člen uskupení Exekutoři proti teritorialitě JUDr. Lukáš Jícha.

Zatímco ve výkonu rozhodnutí musí být pro povolení odkladu výkonu rozhodnutí splněny všechny podmínky jako přechodnost situace dlužníka, její nezaviněnost, hrozba nepříznivých dopadů na dlužníka a jeho rodinu a především nesmí být odkladem poškozen věřitel, tak pro exekuční lockdown toto neplatí.

„Proto by k plošnému zastavení exekucí mělo docházet jen v případech, kdy je prokázána zvýšená potřeba odkladu exekuce například tehdy, kdy soudy a exekutoři nestíhají vyřizovat masivní nárůst žádostí o odklad exekuce nebo byla tato ohroženost prokázána na statisticky významném vzorku osob. Nic takového se však neděje. Počet návrhů na odklad exekuce z důvodu tíživé situace dlužníka se meziročně nezvýšil a drží se na minimálních číslech,“ dodal JUDr. Jícha.

Také JUDr. Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů vnímá Plošné moratorium exekucí prodejem movitých věcí a nemovitostí jako zcela zásadní poškození práv věřitelů, neboť povede k výraznému snížení vymahatelnosti práva.

„Pro mnohé malé věřitele, jako jsou drobní podnikatelé a živnostníci, občané, kterým například zaměstnavatel dluží výplatu, nebo bytová družstva a SVJ, která vymáhají dluhy po neplatičích poplatků za služby spojené s bydlením, může jít o existenční otázku. Stát by je měl v této složité době naopak podpořit a ne jim ještě tímto způsobem komplikovat situaci. Považuji za zcela neuvážené, že z návrhu minimálně tito věřitelé nebyli vyjmuti. Z praxe je navíc vidět, že zájem dlužníků o odklad splátek, ať již u poskytovatelů půjček, či exekutorů, není velký,“ řekl k dnešnímu rozhodnutí prezident ČAV.

Podle statistik Ministerstva spravedlnosti využilo mimořádné moratorium v první vlně jen 61 podnikatelů. Svědčí to podle úřadu o tom, že podnikatelé možnost nezneužívají a přistupují k ní „uvážlivě až rezervovaně“.

Ministerstvo spravedlnosti v souvislosti se schválením očekává, že v následujících měsících přibude práce insolvenčním soudům. Chce jim proto umožnit, aby v jednoznačných situacích rozhodovaly o zrušení oddlužení bez nařízení jednání. Dlužník se totiž v praxi na jednání často nedostaví.

Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc uvítala Exekutorská komora ČR. Nadále ale hodlá usilovat o to, aby výjimka skončila už na konci roku.

Zdroj: ČTK; epicpr.cz;ČAV; EK ČR
Foto:Pixabay