Místní příslušnost exekutorů Sněmovna patrně neschválí. Ústavně-právní výbor dne 23. září 2020 při jednání o vládní novele příslušných zákonů všechny poslanecké návrhy na uzákonění takzvané teritoriality odmítl. Z předlohy chce výbor navíc vypustit pravidlo, podle kterého by dlužníci, kteří čelí více exekucím, mohli mít do budoucna jednoho exekutora.

Ve výboru neuspěla čtveřice návrhů na zavedení úplné nebo částečné místní příslušnosti exekutorů. Například Marek Výborný prosazoval teritorialitu jen u dluhů, které se nevymáhají po podnikatelské osobě. Poslanci budou moci své návrhy znovu uplatnit ve druhém sněmovním čtení.

Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit. Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.

Na návrh svého předsedy Marka Bendy chce Ústavně-právní výbor z vládní novely vyškrtnout ustanovení, podle nichž by se všechny exekuce na jednoho dlužníka soustředily u exekutora, který zahájil první z nich. Slučování mělo podle vlády snížit náklady řízení.

Členové výboru naopak většinově podpořili návrh uzákonit takzvaný chráněný účet. Zvláštní bankovní konto by mělo podle předkladatelů zabránit případné neoprávněné exekuci nezabavitelných peněz.

Šanci dal Ústavně-právní výbor dvěma poslaneckým úpravám, které míří na dluhy z minulosti. Podpořil návrh, podle kterého by dlužníkům vůči státu stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Navíc by se podle přijaté úpravy mohly zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé by získali část pohledávky zpět od státu a exekutorům by stát uhradil část výdajů spojených s vymáháním peněz.

Výbor navíc chce, aby se z vymožených peněz nejprve splácela jistina dluhu, teprve potom úrok. Podle podpořeného návrhu by se mohlo snížit penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění.

Za nehlasovatelnou označili sněmovní legislativci úpravu skupiny poslanců omezující exekuce movitých věcí. Upravený pozměňovací návrh ale bude předložen ve druhém čtení. Podle Exekutorské komory by schválení omezení mobiliárních exekucí značně poškodilo věřitele.

Vládní novela mimo jiné předpokládá, že věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Věřitele by podle zdůvodnění vedla ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného.

Předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Výbor podpořil v této souvislosti úpravu, podle které by tento princip v případě vícečetných exekucí nedopadl na ty, které takzvaně čekají v pořadí.

„Exekutorské komoře je velmi líto, že poslanci nepodpořili místní příslušnost či zjednodušené doručování. Komora naopak vítá, že neprošel návrh na zavedení tzv. sněhuláka či nesmyslné převedení Centrální evidence exekucí (CEE) pod Ministerstvo spravedlnosti. Chráněný účet dlouhodobě podporuje, ale není přesvědčená o navrhovaném technickém řešení. Stejně tomu je v otázce zastavování marných exekucí do 1500 Kč. Tuto snahu vítáme, ale všechny navrhované částky, které by měl stát uhradit, jsou násobně pod náklady exekutorů (vedení spisu, poštovné, právní náklady atd.). Exekutorská komora se obává i schválení tzv. milostivého léta, kdy by mělo dojít k zastavování částečně uhrazených veřejnoprávních exekucí. Tento návrh je nesystémový a způsobí ztrátu v příjmech státu,“ uvedla v návaznosti na jednání ÚPV Exekutorská komora.

Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů k podpořeným změnám uvedl, že „z pohledu věřitelů velmi oceňuje, že zákonodárci nepodpořili žádný z návrhů na zavedení tzv. exekutorské teritoriality a zároveň z původního návrhu vypustili přidělování exekucí podle principu tzv. sněhuláka.“ „Jsme dlouhodobě přesvědčeni o tom, že by žádné z těchto řešení nepřineslo žádoucí výsledky. Dlužníkům by tyto změny nijak citelně nepomohly, naopak by významně zasáhly do práv věřitelů a způsobily výrazný pokles vymahatelnosti pohledávek, který by se ve výsledku odrazil ve zdražení řady služeb pro poctivě platící zákazníky. Pozitivně vnímáme také podporu zavedení chráněného účtu. Návrh by si zasloužil ještě určité technické úpravy, nicméně celkově jde jednoznačně o přínosné řešení, díky kterému budou moct dlužníci v budoucnu bez problémů nakládat se svým nezabavitelným příjmem. Hrozbu pro věřitele stále představuje povinné zastavování exekucí po 3 letech, kdy by věřitel po uplynutí tohoto období musel pro pokračování exekuce zaplatit zálohu. Takové období je nepřiměřeně krátké, z praxe víme, že řada exekucí začne být splácena i po 5 a více letech. Prodlužující se délka řízení je navíc mnohdy způsobena průtahy ze strany dlužníka, který tak exekuci může oddalovat až do uplynutí stanovené lhůty a tím zcela zmařit. Navrhovaná záloha je pak neúměrně vysoká a vedla by k tomu, že by řada věřitelů na vymáhání zcela rezignovala. Za relativně přijatelný kompromis považujeme návrh poslance Nachera na zastavení exekucí starších 3 let pro dluhy do 1 500 Kč. Dané řešení může pomoct mnoha dlužníkům, u nichž v průběhu let došlo k neúměrnému navýšení původně drobných dluhů. Jedná se sice o značný zásah do práv věřitelů, nicméně navrhovanou kompenzaci ve výši 30 procent jistiny lze považovat za akceptovatelnou. Výbor se nakonec nezabýval úpravou mobiliárních exekucí, která bude projednána rovnou v druhém čtení sněmovny. Tyto změny vnímáme z pohledu věřitelů jako velmi rizikové, neboť mohou výrazně prodloužit délku exekučního řízení a snížit uspokojení věřitelů,“ dodal.

Lukáš Jícha, zástupce uskupení Exekutoři proti teritorialitě doporučení výboru uvítal a uvedl, „ že zvítězil zdravý rozum a zákonodárci dali jasnou stopku nebezpečným návrhům exekutorské teritoriality i tzv. sněhuláka, podle kterých mělo dojít ke změně principu rozdělování exekucí. Sněhulák ani teritorialita by totiž nepřinesly do procesu vymáhání dluhů v Česku nic pozitivního, jak překladatelé zamýšleli. Naopak hrozilo, že jejich zavedením dojde ke snížení vymahatelnosti pohledávek a zároveň i řadě procesních problémů, které by exekuční řízení výrazně zkomplikovaly, až zablokovaly. S čím naopak nemůžeme souhlasit, je navrhovaná výše kompenzace pro exekutory obsažená v návrhu tzv. milostivého léta. Jedná se o neúměrný zásah do odměn exekutorů stanovených exekučním tarifem, která nereflektuje, že řada z těchto exekucí by mohla být normálně splacena, a to včetně zákonem stanovené odměny a nákladů exekutora. Není důvod zasahovat do nákladů tam, kde je exekuce úspěšná. Pokud chce stát něco promíjet, ať tak činí u svých pohledávek, ne však u nákladů exekuce, které mu nepatří. Činnost exekutorů totiž není hrazena z prostředků státního rozpočtu. Hrozbu také představuje povinné zastavování exekucí po 3 letech, neboť je běžné, že značná část exekucí začne být splácena třeba i po 5 nebo více letech. Povinné zastavování navíc může nahrávat k obstrukcím dlužníků. Jako nepřijatelné vnímáme i navrhované změny v mobiliárních exekucích, protože podobně jako u teritoriality i zde hrozí, že změna přispěje k výraznému snížení vymahatelnosti dluhů.“

Zdroj: ČTK, EK ČR A ČAV

Foto: Pixabay