Ombudsman upozornil úřady na nesprávný postup v řízení o přestupku

Poškozený předložil úřadu v přestupkovém řízení videozáznam incidentu, na němž byly zachyceny urážlivé výroky. Přesto úřad řízení zastavil s konstatováním, že neprokázal spáchání daného skutku, neodůvodnil však, proč podle něj zaznamenané skutečnosti nenaplnily znaky přestupku, neuvedl, zda zohlednil nějaké polehčující okolnosti apod. Poškozený se obrátil na Kancelář veřejného ochránce práv.

 

Ombudsmana JUDr. Stanislava Křečka požádal o pomoc stěžovatel – účastník řízení o přestupku proti občanskému soužití, které spočívalo v hrubém urážení a zesměšnění. Poškozený předal úřadu videozáznam, který pořídil při incidentu a z něhož bylo jasně patrné, že ho obviněná nazvala „magorem“ a doporučila mu, ať si přečte „osm bodů psychopata“. Přesto úřad řízení o přestupku zastavil s tím, že neprokázal, že obviněná projednávaný skutek spáchala. Stěžovatel se odvolal, nadřízený úřad ale neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení.

Podle veřejného ochránce práv JUDr. Křečka oba úřady pochybily. Jak bylo zřejmé z podkladů k případu, úřad videozáznam použil, nicméně konstatoval, že stěžovatel video účelově sestříhal. Podle zástupců instituce není vyloučeno, že stěžovatel obviněnou svým chováním provokoval, protože na videu není zachyceno jeho chování vůči ní. Úřad dospěl k závěru, že stěžovatel celou situaci eskaloval, záměrně obviněnou slovně provokoval, a při tom ji natáčel. Obviněná by neměla být postihována za reakce, které vyvolal někdo jiný, konstatoval úřad. Zároveň ale přiznal, že reakce obviněné nebyly adekvátní.

Ombudsman Křeček úřadu uvedenou úvahu nevytýká, poukazuje ale na chybný důvod zastavení řízení. „Úřad na jednu stranu potvrzuje, že obviněná namítané výrazy na adresu stěžovatele skutečně pronesla, ale vzápětí konstatuje, že spáchání tohoto skutku neprokázal. Sám sobě tak odporuje,“ vysvětluje JUDr. Stanislav Křeček a dodává: „Jestliže byla slova pronesena a skutek se stal, mohl úřad přestupkové řízení zastavit, pokud dospěl k závěru, že jednání obviněné nenaplňovalo znaky přestupku.“ Podle ombudsmana úřad mohl své rozhodnutí odůvodnit např. argumenty o jednostrannosti videa, uvést případné polehčující okolnosti apod. Taková argumentace však v rozhodnutí chybí. Stejného pochybení se následně dopustil i odvolací úřad.

Protože už nebylo možné zjednat nápravu v přezkumném řízení, nemohl JUDr. Křeček úřadům navrhnout konkrétní opatření k nápravě. Kontaktoval však oba subjekty, vysvětlil jim podstatu jejich pochybení a požádal je, aby jeho závěry vzaly na zřetel při projednávání přestupků v budoucnu. Bude tak zajištěna větší transparentnost a předvídatelnost jejich jednání, což patří k principům dobré správy.

 

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay

Go to TOP