Podle návrhu kurzarbeitu by měl stát lidem proplatit 70 procent čisté mzdy
Zakotvit do zákona institut aktivní politiky zaměstnanosti, tedy podporu firem, resp. zaměstnanců v době částečné zaměstnanosti si klade za cíl návrh novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Navrhovaná právní úprava podpory přebírá parametry programu Antivirus a doplňuje je o některé další podmínky pro její poskytování. V souladu s předkladem by například mohli po dobu, kdy pro ně nebude mít zaměstnavatel práci z důvodu mimořádné situace, která by ohrozila ekonomiku státu, pracovníci na kurzarbeitu dostávat 70 % čistého výdělku, a to až po dobu tří měsíců. Podmínkou je odpracování alespoň dvou pětin pracovní doby, tedy 2 dnů z pětidenního pracovního týdne.
Jak je uvedeno výše, první tři měsíce by pracovníci na kurzarbeitu mohli za hodinu od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Další tři měsíce by to mělo být 65 procent a v posledním čtvrtroce 60 procent. Příspěvek by se tedy vyplácel nejvýše devět měsíců. V případě, že by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností doporučených Úřadem práce ČR, mohla by se jejich odměna zvýšit na 80 % čistého výdělku. Maximální výše podpory by mohla činit 1,5násobek celostátní průměrné mzdy (za tři čtvrtletí předchozího roku před zavedením kurzarbeitu). Pro letošní rok by to bylo max. 50 135 korun.
Hlavní podmínkou vyplácení příspěvku je, že zaměstnanec v týdnu odpracuje alespoň dvě pětiny pracovní doby, to je například dva z pěti dnů. Dále platí, že stát poskytne peníze zaměstnancům, kteří jsou v podniku minimálně tři měsíce. Příspěvek bude započítáván na důchod. Promítne se i do odvodů na zdravotní pojištění. Pokud by mělo být placené pojistné nižší, musela by firma a zaměstnanec rozdíl doplatit. Příspěvek nebudou moci obdržet pracovníci na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném, a ti, kteří mají konto pracovní doby.
„Zaměstnavatel nebude za hodiny “nepráce“ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak, jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“ stojí v podkladech Ministerstva práce a sociálních věcí.
V souladu s návrhem by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo jich minimálně 400 000. K této formě podpory v částečné zaměstnanosti by kabinet mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku státu. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat. Podle autorů novely kurzarbeit firmám poskytne prostor pro řešení potíží a k návratu lidí k plné práci.
Podle plánu Ministerstva práce a sociálních věcí by mohl být kurzarbeit “spuštěn“ od listopadu 2020 tak, aby navazoval na probíhající program Antivirus.
Bezprostředně po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let, nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Podle návrhu by měl podnik Úřadu práce ČR předat přehled pracovníků a odměn na kurzarbeitu do pátého dne po skončení měsíce. Do 10 dnů od doručení podkladů by mu měl stát peníze poskytnout. Zaměstnavatel by je pak pracovníkům vyplatil do pěti dnů. Lidé na kurzarbeitu by tedy měli mít příspěvek na účtu obvykle s výplatou, nejpozději do 20. dne v měsíci.
Podle propočtů Ministerstva práce a sociálních věcí by – v případě, že by se na kurzarbeitu ocitlo 150 000 lidí – činily měsíční náklady maximálně 1,58 miliardy korun. Pokud by to byla pouhá desetina tohoto odhadu, výdaje by činily nejvýše 158 milionů korun.
Navrhovaná právní úprava si vyžádá také změnu dalších norem – například vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která se bude týkat její šesté části. Konkrétně se bude jednat o zrušení § 27, který se týká způsobu poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti (§ 115 zákona o zaměstnanosti). Dále si vynutí dílčí změny zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Zároveň budou provedeny navazující úpravy v oblasti sociálního pojištění. Zařazení zaměstnance do režimu podpory částečné zaměstnanosti by mělo bez opatření v oblasti sociálního pojištění za následek snížení dávek nemocenského pojištění v období po ukončení režimu podpory částečné zaměstnanosti a malé snížení důchodových nároků. K eliminaci těchto negativních dopadů je navržena příslušná úprava v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a v zákoně 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
Připomínky k novele mohou ministerstva, kraje, úřady, odbory a zaměstnavatelé podat do středy 2. září 2020. Po projednání a schválení normy vládou bude muset dokument ještě projednat Parlament a podepsat prezident republiky.
Zdroj: ČTK a vláda.cz
Foto: Pixabay