Novela zákona by měla lépe ochránit zaměstnance při insolvenci firmy

Podle novely zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, kterou připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, by se měla upravit pravidla vyplácení mezd za firmy v platební neschopnosti. Od příštího roku by pro podání žádosti a poskytnutí peněz zaměstnancům neměl stačit návrh na insolvenci, ale rozhodující by mělo být oznámení o zahájení insolvenčního řízení. O doplacení výdělku by mohli úřad práce žádat i agenturní pracovníci. Vyplacená částka by se nově měla zahrnovat do zaměstnancova příjmu, mohlo by se z ní tak srážet.

Kvůli koronavirové krizi by mohlo podniků v potížích přibývat. Podle autorů novela odráží změny insolvenčního práva i zákona o zaměstnanosti a má zajistit pracovníkům “optimální ochranu” a bránit zneužívání. Aby nová pravidla začala platit, musí je schválit i Parlament a podepsat prezident.

Nyní mohou zaměstnanci firem v platební neschopnosti získat za určitých podmínek od úřadu práce dlužnou mzdu za tři měsíce. Částka nesmí překročit 1,5 násobek celostátní průměrné mzdy z předchozího roku. Rozhodující je termín, kdy věřitelé podali insolvenční návrh či kdy se vyhlásilo moratorium před zahájením insolvenčního řízení. Jakmile se úřad práce o platební neschopnosti podniku dozví, vyvěsí informace na své úřední desce. Poté mohou pracovníci o peníze žádat do pěti měsíců a 15 dnů.

Tuto lhůtu novela nemění. Upravuje ale její začátek. Nově by lidé mohli začít o peníze žádat poté, co se v rejstříku objeví oznámení o zahájení insolvenčního řízení a zveřejní ho úřad práce. Stejná pravidla platí i pro české pobočky nadnárodních firem. Informaci o začátku řízení v jiném státě EU oznámí insolvenční soud, pod který provozovna v Česku spadá. Údaje budou v rejstříku v evidenci cizozemských rozhodnutí.

Žadatel musí doložit, že pro firmu pracoval a nedostal už odstupné či jiné kompenzace, a to třeba potvrzením o výdělku či listem důchodového pojištění. Pokud už lidé získali jiné náhrady, úřad práce je od vyplácené částky odečte. Peníze navíc bude muset příjemce vrátit. O vyplacení dlužného výdělku by nově mohli žádat i agenturní pracovníci, pokud ho už nedostali z pojištění. Kdyby z něj získali jen část, stát by jim případný rozdíl mohl doplatit. Výplata od úřadu práce za zaměstnavatele v insolvenci by se také měla zahrnovat do příjmu, mohlo by se z ní srážet.

O peníze nebudou moci žádat lidé, kteří ve firmě měli vliv na rozhodování a mají v ní podstatný podíl. Podle ministerstva práce má ustanovení bránit obcházení zákona těmi, kteří sice byli zaměstnanci podniku v problémech, ale zároveň mohli ovlivňovat jeho hospodaření. „Smyslem navrhovaného opatření je zamezit, aby neúspěchy subjektů v podnikatelské sféře byly přenášeny na stát,“ uvedli autoři.

Podle ministerstva se nedá určit, jestli se výdaje státu zvednou. Autoři předpokládají spíš snížení. V roce 2015 podle podkladů k novele vyřídily úřady 5610 žádostí a vyplatily 229,5 milionu. Loni to bylo 4431 žádostí a 277,7 milionu. Ministerstvo práce má na výdaje na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů letos 300 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay

Go to TOP