Lichtenštejnsko se kvůli vyvlastnění pozemků v Česku obrátí na ESLP
Lichtenštejnsko se kvůli sporu o majetek v Česku, který byl vyvlastněný rodu Lichtenštejnů po druhé světové válce, obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Informovala o tom dnes vláda v hlavním městě knížectví Vaduzu. Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.
Podle vlády ve Vaduzu české úřady nerespektovaly dostatečně suverenitu Lichtenštejnska, a proto se rozhodla podat u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Nepřípustné podle ní je to, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení je uplatňováno jako základ rozsudků českých soudů.
Lichtenštejnsko ve stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku uvádí, že Česká republika porušila vůči lichtenštejnským občanům několik článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Nerespektovala například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace. Uvedl to advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti.
Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna má nárok na dědictví těchto pozemků, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale toto rozhodnutí napadl a uspěl. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
Majetkové spory mezi Českem a Lichtenštejnskem se přitom táhnou už roky. Jejich příčinou je uplatnění dekretů prezidenta Edvarda Beneše na majetek Lichtenštejnů. Knížecí rodina tvrdí, že český stát jí majetek zabavil nezákonně. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009. Rod se však tímto aktem nevzdal nároků na zabavený majetek. Na mimosoudním řešení letitých majetkových sporů se oběma stranám nepodařilo domluvit.
Přitom ČR a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
Lichtenštejnové patřili k nejbohatším rodům v českých zemích, hodnota majetku, o jehož vydání rod žádá v celkem 26 žalobách, není přesně vyčíslena.
Bližší informace o stížnosti a o dalším postupu u soudu:
– Institut mezinárodní stížnosti je poměrně zřídka používaný nástroj, protože jde o postup, který se volí pouze v případě, kdy jsou státy přesvědčeny o významném porušování práv. Vedení takzvaných mezistátních případů umožňuje článek 33 Evropské úmluvy o lidských právech.
– ESLP ve své historii řešil zhruba milion stížností jednotlivců, ale pouze 25 mezistátních sporů.
– Prvním mezistátním případem, kterým se zabýval, byl od roku 1957 trvající spor mezi Řeckem a Británií týkající se Kypru. Později štrasburský soud řešil nebo stále řeší například výslechové techniky britských bezpečnostních složek za konfliktu v Severním Irsku, násilnosti v Gruzii během konfliktu s Ruskem či anexi ukrajinského Krymu Ruskem.
– Na Českou republiku bylo dosud u soudu ve Štrasburku podáno přes tisíc stížností. Ve všech případech se ale jednalo o stížnosti individuální. Předmětem mezinárodní stížnosti je ČR vůbec poprvé. Také pro Lichtenštensko je to poprvé, co takovou stížnost podává.
– Časový harmonogram dalších kroků by měl být standardní. Podle právníků by měl ESLP stížnost do konce tohoto roku nebo začátkem příštího roku oficiálně poslat k vyjádření české vládě. Ta pak musí ve lhůtě šesti měsíců vyhotovit odpověď, k níž se pak během půlroční lhůty bude moci vyjádřit Vaduz. S ústním řízením lze podle Marka Villigera, bývalého lichtenštejsnkého zástupce u ESLP, počítat pravděpodobně v roce 2022, rozsudek by měl padnout zhruba půl roku po zahájení ústního řízení.
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay