Vláda po prázdninách projednávala další návrhy – některé odmítla, jiné podpořila

Po dvoutýdenní prázdninové pauze se v pondělí 17. srpna znovu sešla ke své pravidelné schůzi vláda. Na programu měla kromě projednání dvou zásadních návrhů novel zákonů – školského zákona a zákona o zvláštních způsobech hlasování ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2020, které ještě tento týden dostanou na stůl poslanci, projednání dalších novel zákonů či poslaneckých návrhů. Jaké návrhy vláda odmítla, které podpořila a k čemu zaujala neutrální stanovisko?

Poslanci se ve středu 19. srpna mimořádně sejdou, aby ve zrychleném režimu a ve stavu legislativní nouze projednali dva zákony, které souvisí s epidemií koronaviru. První ze zákonů má umožnit lidem v karanténě v říjnových senátních a krajských volbách hlasovat z auta či ve zvláštních okrskových a výjezdových komisích. Druhým zákonem je novela, která do školského zákona zavádí distanční výuku.

Předchozí Stav legislativní nouze na návrh vlády vyhlásil předseda Sněmovny Radek Vondráček. Jeho rozhodnutí je k dispozici na webových stránkách Sněmovny. Stav legislativní nouze vyhlásil na období od úterý 18. srpna do příštího úterý 25. srpna. Zrychlený režim umožní Sněmovně projednat a schválit zákon třeba během jediného dne. Pokud Sněmovna zákon schválí, mohl by ho již ve čtvrtek projednat Senát na své pokračující schůzi, která začala minulou středu.

Kabinet odmítl návrh lidovců na posílení ochrany půdy

K návrhu lidovců na lepší ochranu zemědělské půdy zaujala vláda negativní stanovisko. Poslanci chtěli v návrhu například výslovně zakázat výstavbu obchodních center, skladů a výrobních hal na nejlepší zemědělské půdě. V novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu také chtěli stanovit, že k žádostem o odnětí půdy nad pět hektarů ze zemědělského fondu nebo o stanovení dobývacího prostoru by se vždy vyjadřovalo Ministerstvo zemědělství. Po jednání to řekla ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešová.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou předlohu k projednání poslanci. Není jisté, zda se k tomu ve zbytku volebního období dostanou.

 

Odmítnut byl i pirátský návrh na ochranu tzv. whistleblowerů

Návrh poslanců Pirátů na vydání zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání, takzvaných whistleblowerů, vláda odmítla. Podle stanoviska kabinetu by bylo vhodnější, aby takovou předlohu předkládala přímo vláda. Ministerstvo spravedlnosti takovou předlohu připravilo, ale podle Pirátů je neúčinná.

Vláda ale poukazuje na to, že návrh se dotýká společensky vysoce důležité, citlivé a dosud v právním řádu jen velmi kuse upravené otázky ochrany oznamovatelů, jejíž legislativní řešení vyžaduje širokou diskuzi. Taková diskuze a odborné zvážení všech návazností jsou možné jen v případě přípravy vládního návrhu zákona věcně příslušným ministerstvem, argumentuje vláda.

Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou materiál k projednání poslanci. Není jisté, zda se k tomu ve zbytku volebního období dostanou. Současná vláda se k ochraně oznamovatelů korupce zavázala v programovém prohlášení. Ministerský návrh zákona však narazil v Legislativní radě vlády, která přerušila projednávání do doby, než bude schválená příslušná evropská směrnice.

 

K užšímu přístupu k majetkovým oznámením se vláda postavila neutrálně

Neutrální stanovisko zaujala vláda k návrhu skupiny poslanců z různých stran, kteří chtějí omezit přístup k majetkovým oznámením politiků. Oznámení by měla být v registru Ministerstva spravedlnosti přístupná jen na základě individuální žádosti. Stejný režim nyní platí například pro vedoucí úředníky a ředitele bezpečnostních sborů. Předloha by také omezila nakládání s údaji uvedených v majetkových oznámeních.

Vláda ve stanovisku upozornila, že navrhovaná úprava je nekoncepční, když navrhuje vynětí některých místostarostů a radních z okruhu veřejných funkcionářů na základě toho, v jakém rozsahu obecní úřad dané obce vykonává přenesenou působnost.


Zákon o platformmách typu YouTube naopak vláda schválila

Lepší ochranu dětí před nevhodným obsahem či obecně ochranu veřejnosti před projevy násilí a nenávisti i před nežádoucí reklamou má zajistit zákon o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Vláda jej schválila. Zákon předložený ministerstvem kultury do českého právního řádu zavádí evropskou směrnici z roku 2018, členské státy se k ní mají připojit do 19. září.

Navržený zákon zavádí definici služby platformy pro sdílení videonahrávek, určuje, kdo je poskytovatelem takové služby, a stanovuje, co je videonahrávka vytvořená uživatelem. Záměrem právní úpravy je zejména zavést pravidla, která by příjemce sdílených videonahrávek chránila před nenávistnými a násilnými projevy a podněcováním k terorismu, děti pak před obsahem, který by mohl narušit jejich vývoj. Má také posílit stávající ochranu spotřebitelů před nepřípustným obsahem obchodních sdělení.

Návrh zákona zakazuje vysílání reklamních a teleshoppingových šotů v pořadech pro děti a stanoví přesnější nároky na zpřístupňování pořadů pro sluchově a zrakově postižené a určije další povinnosti.

 

Vláda schválila i změnu jednacího řádu Senátu kvůli elektronizaci tvorby zákonů

Jednací řád Senátu by se měl přizpůsobit blížícímu se zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů. Novelu jednacího řádu, kterou předložilo Ministerstvo vnitra, vláda schválila. Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Plné spuštění bylo naplánováno na počátek příštího roku, Sněmovna ho ale loni odložila na rok 2022.

Součástí každého návrhu nového zákona má být seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky má obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé snadněji orientovali v právních předpisech.

Loňská novela se dotkla asi 60 zákonů, které kvůli ní bylo nutné upravit, nedotkla se ale zákona o jednacím řádu Senátu. „Jednací řád Poslanecké sněmovny tedy již byl novelizován a adaptován na změny související s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jednací řád Senátu však nikoli,“ uvedlo v předkládací zprávě Ministerstvo vnitra.

Podle Ministerstva vnitra jde proto o naléhavou změnu, která má technický charakter. Stanoví například, že k pozměňovacím návrhům se bude muset přikládat informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z tohoto pozměňovacího návrhu. Stejně tak se bude přehled přidávat k usnesení senátních výborů, pokud doporučí vrátit návrh nějakého zákona Sněmovně s pozměňovacím návrhem. Pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě. V podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona bude možné podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy.

Návrh přímo stanoví, že návrh senátního návrhu zákona, návrh zákonného opatření Senátu a pozměňovací návrh k návrhu zákona, k návrhu senátního návrhu zákona nebo k návrhu zákonného opatření Senátu se budou zpracovávat a předkládat v elektronickém systému tvorby právních předpisů.

“Projednávání předmětných změn jednacího řádu Senátu je dlouhodobě ovlivněno skutečností, že Senát tyto změny vnímá nikoli pouze v kontextu digitalizace legislativního procesu, ale v širším kontextu Senátem požadovaných změn lhůt a postupů při projednávání návrhů zákonů postupovaných Senátu Poslaneckou sněmovnou,” stálo v důvodové zprávě k návrhu. Senátoři například dlouhodobě usilují o prodloužení lhůty k projednání zákonů z nynějších 30 na 60 dnů.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: Pixabay

Go to TOP