Soudy rozhodly, že Hrad i SSHR musí zveřejnit platy svých vedoucích úředníků

Městský soud v Praze ve svém verdiktu z 17. srpna vyhověl žalobě provozovatelky webu www.platyuredniku.cz, která žádá po Kanceláři prezidenta republiky zveřejnění informací o platech jejích vedoucích představitelů. Kancelář má údaje za roky 2016 a 2017 poskytnout do 30 dní od právní moci rozsudku. Kancelář ještě může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten ale, jak je zřejmé z úřední desky, rozhodl ve prospěch stejné provozovatelky webu o tom, že také Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je povinna poskytnout na základě informačního zákona údaje o platech a odměnách svých vedoucích pracovníků. 

Podle městského soudu má KPR poskytnout informace o platech, odměnách a benefitech spojených s výkonem funkce. Rozhodnutí se týká mimo jiné vedoucího KPR, ředitele sekretariátu prezidenta či ředitelů tiskového a zahraničního odboru. KPR navíc musí uhradit 21 600 korun jako náhradu nákladů řízení.

Provozovatelka webu požádala o zveřejnění údajů o platech vedoucích představitelů KPR v únoru 2018. Hrad jí nevyhověl a napoprvé neuspěla ani u Městského soudu v Praze. Ten v zamítavém rozsudku odkázal na verdikt Ústavního soudu z roku 2017, podle kterého právo na informace o příjmech lidí placených z veřejných zdrojů není absolutní a je třeba dbát také na soukromí úředníků. Provozovatelka webu se obrátila na Nejvyšší správní soud, který letos v květnu původní rozsudek městského soud zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Podle NSS jde o téměř „modelovou či učebnicovou situaci“, kdy by mělo převážit právo na poskytnutí informací nad ochranou soukromí.

Nejde o jediný spor, který provozovatelka vede kvůli informacím o platech. Ve stejný den rozhodl i Nejvyšší správní soud o tom, že i SSHR je povinna poskytnout údaje o platech a odměnách svých vedoucích pracovníků.

Jako jeden z důvodů pro odmítnutí žádosti o informace uváděla SSHR podporu, kterou webu poskytlo americké velvyslanectví v Praze. Podle kasační stížnosti jde o „cizí mocnost“, která se tímto způsobem snažila vměšovat do zájmů a svrchovanosti ČR. SSHR také naznačila možnost, že po zjištění příjmů se cizí mocnosti budou snažit vedoucí pracovníky nalákat do svých služeb za vyšší finanční ohodnocení. Podle NSS jde o ryze spekulativní argument. Soud zdůraznil, že při výběru lidí do vedoucích pozic musí být kladen důraz na jejich loajalitu a morální integritu, aby se se snadno nenechali „za jakýkoliv peníz zlákat k činnostem, které by byly v rozporu se zájmy ČR“. „Osobní selhání jednotlivce samozřejmě vyloučit nelze, avšak nemůže být v tomto případě východiskem úvahy vedoucí k omezení práva veřejnosti na informace,“ stojí v rozhodnutí.

Žadatelka konkrétně chtěla získat údaje o výši platů, odměn a jiných příjmů a benefitů v letech 2016 a 2017 pro předsedu SSHR, ředitele odborů a sekcí. SSHR poskytla jen údaj o platových třídách a doplnila, že odměňování je v souladu se zákonem.

V kasační stížnosti proti rozsudku městského soudu argumentovala SSHR třeba tím, že v době koronavirové krize také vedoucí pracovníci pomáhali s nočním vykládáním letadel se zdravotnickým materiálem. NSS uznal, že činnost vysoce postavených úředníků státních hmotných rezerv je důležitá služba vyžadující odbornou zdatnost, důkladné prověření a vysoké nasazení, a to zejména v krizových stavech. Tomu musí pochopitelně odpovídat i jejich finanční ohodnocení, jehož výše bude (jak lze předpokládat) jistě ze strany stěžovatelky (SSHR) podepřena odpovídajícím odůvodněním, stojí v rozhodnutí.


Zdroj: ČTK, MS Praha
Foto: Advokátní deník

 

 

Go to TOP