Obec Provodov nerespektovala zákonem stanovenou formu pro stavební uzávěru

Ústavní soud na základě návrhu ředitele Krajského úřadu Zlínského kraje zrušil svým nálezem ze dne 28. 7. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 24/20 nařízení obce Provodov č. 1/2007, o stavební uzávěře. Dle navrhovatele došlo k vydání napadeného nařízení v rozporu se zákonem, protože bylo přijato po zrušení zákonného zmocnění, jímž bylo ustanovení § 33 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., stavebního zákona (dále jen „starý stavební zákon“). Dne 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „nový stavební zákon“), kterým byl starý stavební zákon zrušen. Obec Provodov však vydala napadenou úpravu o stavební uzávěře dne 8. ledna 2007 ve formě nařízení podle zrušeného starého stavebního zákona.

Obec Provodov se ve svém vyjádření doručeném Ústavnímu soudu, jímž hájila své nařízení, zaměřila především na judikaturu Nejvyššího správního soudu k materiálnímu pojetí opatření obecné povahy, z níž dovozuje, že napadené nařízení má být s ohledem na svůj obsah považováno za opatření obecné povahy. Pokud byla Nejvyšším správním soudem jako opatření obecné povahy přezkoumávána nařízení obce o stavební uzávěře vydaná dle starého stavebního zákona, tím spíše je podle obce Provodov třeba za opatření obecné povahy považovat stavební uzávěru vydanou formou nařízení po 1. 1. 2007.

Při přezkumu podzákonného předpisu Ústavní soud zkoumá, zda orgán, který napadený podzákonný právní předpis přijal, k tomu měl pravomoc, a zda tak učinil ústavně konformním způsobem. Tyto otázky je pak třeba posuzovat podle právního stavu, kdy byl přezkoumávaný právní předpis vydán.

Ústava (čl. 79 odst. 3) svěřuje ministerstvům, jiným správním úřadům a orgánům územní samosprávy pravomoc k vydávání podzákonných právních předpisů, k její realizaci však může dojít jen na základě a v mezích zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. V rozhodné době bylo zmocnění obce k vydání opatření o stavební uzávěře založeno v § 97 a násl. nového stavebního zákona, účinného od 1. 1. 2007, který umožnil obci vydat územní opatření o stavební uzávěře formou opatření obecné povahy. Vydání takového územního opatření musí předcházet písemné projednání s dotčenými orgány i možnost dotčených subjektů podat námitky proti návrhu takového územního opatření.

V projednávané věci měla obec Provodov k dispozici pravomoc vydat územní opatření o stavební uzávěře pouze formou opatření obecné povahy. Za těchto okolností Ústavní soud uzavírá, že bez zákonného zmocnění nemohla obec Provodov platně vydat nařízení o stavební uzávěře; učinila-li tak, jednala mimo rozsah svých pravomocí, což je podle zákona o Ústavním soudu důvodem pro jeho zrušení.

Obcí Provodov citovaná judikatura Nejvyššího správního soudu se pak týká případů, v nichž bylo nařízení obce o stavební uzávěře řádně přijato za účinnosti starého stavebního zákona, tedy do 31. 12. 2006, přičemž po vstupu v účinnost nového stavebního zákona se na takto řádně přijaté nařízení obce hledí pro účel soudního přezkumu materiálně jako na opatření obecné povahy, pokud bylo vydáno v souladu s požadavky tehdy účinné právní úpravy. Materiální pojetí nařízení podle starého stavebního zákona, jež má podle nového stavebního zákona formu opatření obecné povahy, zakládá kompetenci správních soudů k jeho přezkumu, nemůže však napravit chybějící zákonné zmocnění.

Ústavní soud tedy svým rozhodnutím nikterak nezpochybňuje kompetenci obce vydávat územní opatření, včetně územního opatření o stavební uzávěře, obec tak však musí učinit formou předepsanou právní úpravou platnou a účinnou v okamžiku vydávání tohoto opatření.

Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/20 je dostupný zde.

Zdroj: Ústavní soud
Foto: Pixabay

Go to TOP