Kancelář ombudsmana spolupracovala na souboru etických dilemat soudce

Obecné principy etického chování soudců shrnuté v Etickém kodexu z roku 2005 dostaly před časem konkrétní podobu – Soudcovská unie na svých internetových stránkách zveřejnila Otevřený soubor etických dilemat soudce. Díky této normě si teď mohou nejen soudci, ale také veřejnost udělat lepší představu o tom, v jakých situacích může dojít ke střetu s etikou.

Na přípravě Otevřeného souboru etických dilemat se podíleli také pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv. Analyzovali zahraniční etické kodexy, které nejen deklarují obecné požadavky a principy etického chování soudců, ale slouží hlavně jako kvalitní návod na vymezení a řešení etických dilemat. Formu otázek, které si má soudce položit ve složité situaci, zvolil například švédský etický kodex. V etice není jednoduché zformulovat jednoznačné pravidlo, právě proto může systém otázek a podotázek soudcům pomoci zachovat se správně v situacích, které právo může jen těžko předvídat.

„Soudce je taky jen člověk a může chybovat. Důležité je, aby si uvědomil rizikovou etickou situaci. Někdy není jednoduché tento moment okamžitě rozpoznat. Soubor dilemat pomáhá soudci promýšlet své jednání, klást si důležité otázky a předvídat možná rizika. A to při jednání v taláru i bez něj. Už i zvážení správně položené otázky může zabránit tomu, aby projel etickou křižovatku takzvaně „na červenou“,“ uvedla ke zveřejněnému Otevřenému souboru etických dilemat JUDr. Petra Janoušková, vedoucí odboru justice, migrace a financí Kanceláře veřejného ochránce práv.

Na veřejného ochránce práv se lidé obracejí například tehdy, když – podle jejich názoru – předseda soudu nevyřídil správně stížnost na nevhodné chování soudních osob. Podle zákona o soudech a soudcích má předseda soudu za úkol dbát o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky. Proto vyřizuje také stížnosti. „S takovými podněty se běžně setkáváme. Zpravidla se jedná o desítky podnětů ročně. Věřím, že Otevřený soubor etických dilemat soudce může napomoci tomu, že důvodů k podávání podnětů bude ubývat. Pokud nastane situace vyžadující prošetření ze strany předsedy soudu, může být i pro něj užitečnou pomůckou. Určitě je dobře, že takový materiál vznikl,“ říká JUDr. Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv.

Jako nejčastější chybu lze uvést nedostatečné prověření stížností nebo nepřesvědčivé vysvětlení, proč je podle předsedy soudu jednání soudce v pořádku. Stává se také, že lidé za nevhodné chování soudce považují samotné provádění dokazování nebo i to, jak soudce rozhodl v jejich věci. Pak se jim pracovníci Kanceláře veřejného ochránce práv snaží vysvětlit, že tyto situace pod kategorii nevhodného chování nepatří a nepomůže jim, když si budou stěžovat předsedovi soudu.

Vysoké požadavky na jednání soudců prosazoval už první ombudsman JUDr. Otakar Motejl. Ten vždy požadoval po soudcích, aby vedli řádný a bezúhonný život a aby se preventivně vyhýbali jednáním, která mohou ohrožovat jejich autoritu a důvěru veřejnosti v nestrannou a nezávislou justici.

V roce 2006 se například zabýval jednáním soudce, který se stal členem sdružení zahrádkářů a jako člen výboru dostal za úkol realizovat nákup pozemků pro sdružení (případ sp. zn. 3737/2005). Doktor Motejl dospěl k závěru, že soudce je oprávněn být členem sdružení, nicméně požadavky nezávislosti a nestrannosti funkce soudce nepřipouštějí, aby byl členem kontrolních či řídících orgánů. Současně by v rámci svého členství neměl poskytovat právní služby pro sdružení. I na podobné případy nyní pamatuje Otevřený soubor etických dilemat soudce. K účasti soudců ve spolcích hovoří o tom, že „soudce vykonává rozhodovací činnost jen v rámci své funkce. Zdrží se proto vstupu do funkcí, v nichž by významnou měrou vykonával rozhodovací (rozhodčí) činnost“.

Stanoviska ombudsmana z oblasti státní správy soudů najdete ve sborníku na stránkách www.ochrance.cz v sekci Další aktivity/Publikace/Sborníky Stanoviska a v Evidenci stanovisek ochránce.
Pro vyhledání stanovisek k nevhodnému chování soudních osob zadejte oblast práva 211.4.

Zdroj: Kancelář veřejného ochránce práv
Foto: Pixabay

Go to TOP