Nejvyšší státní zástupce měl žalobu proti rozhodnutí o střetu zájmů podat

Právníci, které oslovila ČTK, míní, že nejvyšší státní zástupce JUDr. Pavel Zeman měl podat žalobu proti správnímu rozhodnutí ohledně neexistence střetu zájmů předsedy vlády Andreje Babiše. Advokát a místopředseda České advokátní komory JUDr. Tomáš Sokol připouští, že vyhodnocení “závažného veřejného zájmu” je zcela v kompetenci šéfa žalobců, nesouhlasí ale s jeho argumentací k rovnému posuzování všech lidí. Podle dalšího advokáta Pavla France měl JUDr. Pavel Zeman skutečnost, že je Andrej Babiš premiérem, přímo zohlednit ve prospěch podání žaloby.

Premiér čelil podezření, že v rozporu se zákonem o střetu zájmů stále ovládá média spadající pod holding Agrofert, což odmítá. Středočeský krajský úřad loni řízení pravomocně zastavil s tím, že se přestupek nestal. Ve středních Čechách je Babišova strana ANO ve vedení kraje. Nejvyšší státní zástupce Zeman mohl rozhodnutí napadnout žalobou podanou ve veřejném zájmu, ale nepřistoupil k ní, ačkoliv nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) došlo k závěru, že premiér Babiš má skutečně i nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert a že rozhodnutí krajského úřadu bylo nesprávné.

Nejvyšší žalobce Zeman své rozhodnutí vysvětlil tím, že ve věci neshledal závažný veřejný zájem. Advokát Tomáš Sokol potvrdil, že o tom, co je “závažný veřejný zájem”, může v tomto případě rozhodnout jedině nejvyšší státní zástupce.

„Veřejný zájem, nebo dokonce závažný veřejný zájem, není nikde exaktně definován. Ostatně ani nemůže být. Zcela principiálně vzato je veřejným zájmem to, aby byly dodržovány zákony,“ vysvětlil advokát. „Není-li veřejný zájem jasně definován, ocitáme se kdesi na rozhraní práva a politiky,“ podotkl konkrétně ke správním rozhodnutím. O tom, co je v dané věci závažný veřejný zájem, by podle něj šlo vést diskuse prakticky donekonečna.

NSZ zdůraznilo, že podání žaloby je naprosto výjimečným oprávněním, které lze využít jen ve zvlášť závažných případech. Advokát Mgr. Pavel Franc z kanceláře Frank Bold ale poukázal na to, že žaloby veřejného zájmu jsou často podávány i ve zcela triviálních případech – například ve sporu o odstranění maringotky, užívání prodejny uměleckých předmětů či užívání výrobní haly.

„Jako vysoký představitel justice by měl nejvyšší státní zástupce postupovat s náležitou integritou a s pokorou k vůli zákonodárce. Z důvodové zprávy k soudnímu řádu správnímu lze vyčíst, že si zákonodárce přál, aby nejvyšší státní zástupce žalobu podával ve věcech veřejností citlivě vnímaných. Tuto podmínku případ pana premiéra rozhodně splňuje,“ uvedl magistr Franc.

„Pan doktor Zeman však argumentuje zcela proti duchu zákona o soudním řádu správním, když veřejně své rozhodnutí obhajuje tím, že nesměl zohledňovat skutečnost, že Andrej Babiš je premiér. Tuto skutečnost naopak měl zohlednit ve prospěch podání žaloby. V tomto kontextu je zřejmé, že státní zástupce selhal a zneužil svého postavení,” dodal právník, podle něhož měl Zeman žalobu podat s ohledem jak na svou předchozí praxi, tak i na účel zákona.

Také doktor Sokol se přiklání k názoru, že žaloba měla být podána. „Speciálně v případě premiéra se mi jeví jako velmi významné a zásadní, aby, pokud již nejvyšší státní zastupitelství dospěje k závěru, že se dopustil přestupku, bylo toto řekněme velmi důvodné podezření náležitým způsobem objasněno a projednáváno soudem,“ napsal. Podotkl, že by objasnění věci před soudem bylo i v zájmu premiéra samotného.

NSZ argumentovalo i tím, že možnost podat žalobu nelze posuzovat podle toho, zda jde o osobu veřejně známou, či tzv. bezvýznamnou. „Rozdílné hodnocení veřejného zájmu podle toho, jestli se jedná o osobu více či méně důležitou, by znamenalo narušení rovnosti osob před zákonem. Ve skutkově stejných případech je třeba postupovat stejně,“ uvedlo ve svém rozhodnutí. S tímto však advokát Tomáš Sokol nesouhlasí. Upozornil, že přestupku proti zákonu o střetu zájmů se může dopustit pouze veřejný funkcionář, tedy nikoliv tzv. bezvýznamné osoby.

„Apel na to, aby se se známými osobami zacházelo stejně jako s bezvýznamnými, je jistě obecně správný. Byl by plně na místě, kdyby šlo třeba o přestupek v silničním provozu. Tam si asi známý a tzv. bezvýznamný jsou zcela rovni. A tedy nelze napadat výsledek správního řízení jen proto, že se týká známé osobnosti. Pochybnosti ale takový argument budí, jde-li o situaci, v níž měl být porušen zákon, který se týká výhradně těch známých. Tedy politiků,“ poznamenal s tím, že nikdo nikoho nenutí, aby se funkcionářem stal.

„Pokud už se ale někdo veřejným funkcionářem stane, bere na sebe dobrovolně zákonná omezení z funkce vyplývající. Je-li zde dáno tak evidentní podezření, že veřejný funkcionář tato omezení porušil, jako tomu je v tomto případě, pak je podle mého názoru zcela lichý poukaz na potřebu rovnosti při vyřizování jeho věci s vyřizováním věci bezvýznamné osoby,“ uzavřel advokát.

Zdroj: ČTK
Foto: redakce AD

Go to TOP