Dlouhé roky opuštěný, bývalý vězeňský areál v Uherském Hradišti, známý zejména krutým mučením politických vězňů v 50. letech, přešel v roce 2017 do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten nechal o rok později zpracovat studii na jeho využití. V budoucnu by zde měly sídlit Muzeum totality, okresní soud, státní zastupitelství a probační a mediační služba. Letos práce na přestavbě areálu opět pokročily – byla detailně zaměřena a zdokumentována podoba všech staveb, koncem léta budou vypsány veřejné zakázky na potřebné průzkumy.

Zaměření areálu poslouží jako podklad pro stavebně-historické a technické průzkumy a zadání soutěže na projektovou dokumentaci k plánované rekonstrukci. Úřad, který areál převzal před třemi lety, o tom informoval v tiskové zprávě, vydané 15. července. Podle slov ředitelky ÚZSVM Mgr. Ing. Kateřiny Arajmu chce Úřad rekonstrukci věznice „maximálně urychlit“. Letos v srpnu by tak chtěl vyhlásit veřejné zakázky na potřebné průzkumy a poté by mělo následovat zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a pro stavební povolení.

Do správy ÚZSVM přešel vězeňský areál v roce 2017 a o rok později bylo na základě zpracované studie vybráno jeho využití. Podle investičního záměru, který schválilo Ministerstvo financí, by měl stát dát do rekonstrukce zhruba 436 milionů korun.

Podle studie o využití areálu by mělo Muzeum totality obsadit v bývalé věznici asi čtvrtinu prostor. Ve třech podlažích má zabrat asi 2000 metrů čtverečních. Jsou to části objektu, kde je kaple, samotky a přilehlé chodby s místnostmi. V objektu mají vzniknout dvě stálé expozice, Muzeum totalitních režimů věnované historii věznice a Železná opona zobrazující komunistickou propagandu.

Budova věznice v Uherském Hradišti byla postavena rakousko-uherskými úřady na konci 19. století jako součást justičního areálu. Uherské Hradiště se totiž stalo po reformě v roce 1850 sídlem krajského soudu a dosavadní věznice již kapacitně nestačila. V nové věznici se nacházelo celkem 87 cel, z toho 48 společných a 39 tzv. samotek, přičemž kapacita věznice byla 240 osob.

K prvnímu rozsáhlejšímu věznění z jiných, než kriminálních důvodů zde došlo v roce 1920, když zde byli izolováni účastníci tzv. Prosincové generální stávky. Za protektorátu byla převážná část věznice využívána gestapem. Byla zde vězněna řada českých vlastenců a protifašistických bojovníků.

Po 2. světové válce za zdejšími mřížemi pobývali lidé odsouzeni mimořádnými lidovými soudy, zřízenými dekretem prezidenta republiky k trestnímu stíhání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů.

Nejsmutnější období uherskohradišťské věznice nastalo po roce 1948. Od nástupu komunistické moci prošly věznicí stovky politických vězňů. Věznice nechvalně proslula krutými výslechy a mučením vězňů.

Věznice sloužila svému účelu do roku 1960, kdy byla v důsledku reformy státní správy její činnost ukončena. Od té doby areál chátral.

V roce 1991 se vlastníkem budovy věznice stalo město Uherské Hradiště, které však pro budovu nenašlo odpovídající využití, a v roce 1994 ji prodalo zpět státu.

V roce 2017 získal areál do správy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který začal připravovat jeho rekonstrukci.

K rekonstrukci věznice úřad spustil i webovou stránku www.uzsvm.cz/vezniceuh.
Zájemci na ní najdou časovou osu s klíčovými momenty historie i současnosti, informace o rekonstrukci areálu nebo plány do budoucna.

Další informace naleznete také ZDE

Zdroj: ČTK
Foto: archiv ÚZSVM