K hlavním cílům předsedy vlády Slovenské republiky Igora Matoviče patří mimo jiné reforma soudnictví. Jejím cílem je dosáhnout obnovy důvěry lidí v právní stát. V souladu s tímto záměrem navrhlo slovenské Ministerstvo spravedlnosti rozsáhlé změny ve fungování justice, například zavedení prověrek majetkových poměrů soudců a jejich spolehlivosti, změny při obsazování členů Ústavního soudu a jeho fungování či zřízení Nejvyššího správního soudu.

Změny se mimo jiné dotknou i Soudní rady. Ta v současné době kupříkladu volí šéfa Nejvyššího soudu či podává návrhy na jmenování soudců. Nově bude také prověřovat majetková přiznání soudců, včetně jejich účtů. V případě pochybností bude moci zahájit prověrku obecné spolehlivosti soudce. Prověrky soudců přitom již dříve zrušil Ústavní soud. Podle slov ministryně spravedlnosti SR Márie Kolíkové ale oproti předchozí právní úpravě došlo ke změnám, nově by se na prověrkách například neměl podílet Národní bezpečnostní úřad. „Je to klíčová změna, která znamená reformu důležitých justičních institucí pro zavedení systémových opatření, abychom udělali očistu justice,“ uvedla k záměru Ministerstva spravedlnosti Mária Kolíková.

Další změna se týká Ústavního soudu, který napříště bude muset v projednávaných případech zaujmout jednoznačný postoj. Tím se eliminují situace, kdy Ústavní soud nerozhodne, zda je zákon v souladu s ústavou nebo nikoliv, protože žádný z návrhů na rozhodnutí nezíská potřebnou většinu. Jinou novinkou, která se týká Ústavního soudu, je neposuzování, zda obecné soudy mohou rozhodovat o uvalení vazby na obviněné soudce. V budoucnu tak nebude moci docházet k obdobným situacím, jako letos na jaře, kdy v největší korupční kauze v historii slovenského soudnictví, v níž policie obvinila 13 soudců, Ústavní soud nepovolil následné rozhodování Specializovaného trestního soudu o návrhu prokurátora vazebně stíhat většinu ze zmíněného počtu obviněných.

Podle návrhu reformy justice by též v jednom volebním období nemělo dojít k obměně většiny ústavních soudců. V případě, že by Parlament nezvolil kandidáty na ústavní soudce, o nových soudcích Ústavního soudu by rozhodoval prezident republiky z navržených kandidátů. Činnost slovenského ÚS tak nebude moci být paralyzována jako se tomu stalo vloni, kdy ÚS nebyl zhruba dva měsíce plně funkční, protože Sněmovna nezvolila potřebný počet kandidátů na soudce.

Ministerstvo spravedlnosti hodlá také prosadit zřízení Nejvyššího správního soudu, který by kromě jiného místo Ústavního soudu posuzoval některé volební stížnosti.

Redakci Advokátního deníku se podařilo získat ke změnám v justici navrhovaným MS SR vyjádření tiskové mluvčí Slovenské advokátní komory Mgr. Alexandry Donevové, která uvedla, že justiční novela se bezprostředně dotýká advokacie v otázce vzniku Nejvyššího správního soudu. „Pod Najvyšší správny súd by mali prejsť disciplinárne konania voči sudcom a prokurátorom, ako aj kompetencie preskúmavania disciplinárnych rozhodnutí iných právnych profesií, teda aj advokátov.

S pani ministerkou Kolíkovou, aj s inými zástupcami MS SR, sa k téme vzniku Najvyššieho správneho súdu a disciplinárnych konaní SAK voči advokátom viackrát stretli predstavitelia Slovenskej advokátskej komory. Minulý týždeň sme k tomu mali aj odbornú debatu pri okrúhlom stole, kde sa zúčastnil štátny tajomník MS SR Michal Novotný a generálni riaditelia MS SR.

Slovenská advokátska komora víta vznik plánovaného Najvyššieho správneho súdu ako inštitúcie na preskúmavanie kasačných sťažností proti právoplatným rozhodnutiam odvolacích disciplinárnych senátov SAK. Tento súd by mohol urýchliť a zefektívniť súdny prieskum disciplinárnych rozhodnutí SAK.

Aj v ostatných otázkach, ktoré  táto novela nastoľuje, sa určite zapojíme do štandardného legislatívneho procesu a v rámci medzirezortného pripomienkového konania, po riadnom preštudovaní návrhu, ich budeme pripomienkovať.“

Redakce AD; ČTK
Foto: Pixabay