Na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě informovala místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová o tom, že takřka všechny země Evropské unie, které kvůli pandemii koronaviru vyhlásily nouzový stav, se snažily, aby dál fungoval právní stát.

Eurokomisařka Věra Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti dodržování evropských hodnot, ve svém vystoupení mimo jiné uvedla: „V nějaké podobě vyhlásilo nouzový stav čtyřiadvacet států Evropské unie. Tři to řešily bez vyhlášení. Ale v zásadě jsme všude viděli snahu, aby vyhlášení nouzového stavu neznamenalo vypnutí ústavy, aby fungoval právní stát, vyvážení mocí a aby opatření byla pod kontrolou občanů a soudů.“

Vlády podle ní při nouzovém stavu měly širší pravomoci a stály před pokušením „odolat nesnesitelnému zavádění autoritativních metod“. Podle Věry Jourové obstály. Se znepokojením sledovala komise pouze vývoj v Maďarsku, kde vláda získala v rámci nouzového stavu časově neohraničenou možnost řídit zemi pomocí dekretů. Ještě před vypuknutím krize, v únoru, označila EK za „křehkou“ i demokracii v Polsku.

„Sledovali jsme, jestli nedochází k nedodržování evropských pravidel. Teď sledujeme návrat zpátky do normálu. U některých zemí aspoň do normálu, který byl před pandemií Covid-19,“ řekla eurokomisařka, aniž by označila konkrétních státy. A dodala, že se komise chystá v září zveřejnit zprávu o stavu právních států v unijních zemích. Do hodnocení fungování dělby mocí, justice či svobody slova zahrne i zhodnocení nynějšího návratu do normálu po nouzových stavech.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay