Vliv režimu péče na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti

Veronika Mindlová

Příspěvek se zabývá vlivem nastavení režimu péče u rozvedených a rozejitích rodičů na uplatňování slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě. Rozebírá splnění podmínky společně hospodařící domácnosti rodiče a vyživovaného dítěte pro účely zákona o daních z příjmů v jednotlivých režimech péče o dítě (společná péče, střídavá péče a péče jednoho rodiče). Upozorňuje a vyčísluje možné finanční dopady na příjem rodičů v případě nejčastějšího nastavení péče.

 

Rok 2020 nám začal poměrně dramaticky. Přesto platí, že každý, kdo si v roce 2019 vydělal více než 15 000 Kč z činností, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozené, nebo z kterých nebyla sražena srážková daň, má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je 1. dubna, pokud však daňové přiznání zpracovával daňový poradce, je termín 1. července. Finanční správa pro podání přiznání k dani z příjmu fyzických a právnických osob za rok 2019 a vyúčtování srážkové daně za rok 2019 mění promíjecí pokyny a vydává nový Pokyn č. GFŘ–D–44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Rodiče v tomto roce mohou bez sankcí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 do 18. srpna 2020. Toto platí zcela automaticky bez nutnosti podávat jakoukoliv žádost.


Rodič zaměstnanec

Ten, kdo byl celý rok zaměstnán u jednoho nebo postupně u více zaměstnavatelů a nemá další zdanitelné příjmy, mohl požádat svého posledního zaměstnavatele o zpracování ročního zúčtování. Žádost bylo třeba podepsat v mzdové účtárně do 17. února 2020 a do tohoto termínu bylo také nutné dodat veškeré doklady k uplatnění daňového zvýhodnění, slev na dani i odečitatelných položek od základu daně. Pokud rodič tento termín nestihl, nebo nesplnil podmínky pro využití ročního zúčtování daně může jen v tomto roce podat přiznání k dani z příjmů fyzických osobo bez sankce do 18. srpna 2020.


Pravidla pro uplatnění slev a daňového zvýhodnění

Zákon o dani z příjmů umožňuje daňovému poplatníkovi uplatnit celou řadu slev na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti. Částky, o které si může rodič snížit svou daňovou povinnost, nebo si je v případě daňového bonusu nechat od finančního úřadu vyplatit, jsou pro daňové poplatníky zcela zásadní. Není proto divu, že častým sporem rozcházejících se rodičů je, kdo bude slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti uplatňovat. O slevu v roční výši 24 840 Kč na závislého manžela nebo manželku s ročním příjmem nižším než 68 000 Kč přichází rodiče rozvodem. Zbývá tedy sleva za umístění dítěte („školkovné“) a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. O pravidlech pro jejich uplatňování se zajímají nejen rodiče, ale i advokáti, OSPOD či soud.

Tabulka: Výše daňového zvýhodnění a slevy na dani za umístění dítěte pro roky 2019 a 2020

 Výše daňového zvýhodnění v Kč za rok/měsíc
2019 2020
1. dítě 15 204 Kč 1 267 Kč 15 204 Kč 1 267 Kč
2. dítě 19 404 Kč 1 617 Kč 19 404 Kč 1 617 Kč
3. dítě a každé další dítě 24 204 Kč 2 017 Kč 24 204 Kč 2 017 Kč
Pro 2 děti v domácnosti 34 608 Kč 2 884 Kč 34 608 Kč 2 884 Kč
Pro 3 děti v domácnosti 58 812 Kč 4 901 Kč 58 812 Kč 4 901 Kč
 Max. výše slevy za umístění dítěte (školkovné) v Kč za rok
školkovné za rok 13 350 Kč 14 600 Kč
školkovné přepočtené 1 113 Kč 1 217 Kč

Zdroj: Ing. Veronika Mindlová, daňový poradce č. 4543


Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Pravidla pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti stanovuje § 35c zákona č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Ročně může daňový poplatník uplatnit daňové zvýhodnění na první vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti ve výši 15 204 Kč, na druhé 19 404 Kč, třetí a další dítě 24 204 Kč. Pořadí dětí si určuje poplatník sám. Současně, pokud je jedno z dětí osobou zvlášť těžce postiženou s průvodcem (ZTP/P) má daňový poplatník nárok na dvojnásobnou částku daňového zvýhodněné na toto vyživované dítě. Dvojnásobek daňového zvýhodnění lze uplatnit jen pro osoby zvlášť těžce postižené s průvodcem, pro ZTP (zvlášť těžce postižené) je daňové zvýhodnění ponecháno v původní výši. Daňový poplatník musí splnit několik podmínek stanovených ZDP.


Podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě:

  • Minimální příjem rodiče pro nárok na daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období 2019 je 80 100 Kč (6 × minimální mzda daného roku). Tento hrubý příjem je však potřeba získat ze závislé činnosti nebo ze samostatné činnosti, tj. z aktivních činností. Nelze tedy považovat podmínku za splněnou při dosažení částky z příjmů z nájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních příjmů.
  • Splnění podmínky společně hospodařící domácnosti dítěte a daňového poplatníka pro účely daně z příjmů. Společně hospodařící domácností se pro účely zákona o daních z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro určení společně hospodařící domácnosti není důležité, jestli dítě dočasně pobývá i mimo ni, či v jakém rozsahu (rozdělení péče mezi rodiče) pobývá dítě mimo domácnost poplatníka. Podmínka společně hospodařící domácnosti není splněna u daňového poplatníka (rodiče) pokud je dítě svěřeno do péče druhého poplatníka (rodiče) a jemu je stanoven styk, byť rozšířený.
  • Režim svěření dítěte do péče má vliv na splnění podmínky společně hospodařící domácnosti. Ta je splněna u daňového poplatníka, kterému je dítě svěřeno do péče, do společné péče, nebo do střídavé péče.
  • Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich.
  • Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění.
  • Může-li tvořit dítě pro účely zákona o daních z příjmů společně hospodařící domácnost s oběma daňovými poplatníky (rodiči), musí se tito dohodnout, s kterým z nich tvoří společně hospodařící domácnost v daném zdaňovacím období, případně po které měsíce.
  • Nedohodnou-li se daňoví poplatníci (rodiče) na rozdělení pro uplatnění daňového zvýhodnění, nemusí uplatnit daňové zvýhodnění nikdo. Jedná se vždy o možnost, ne povinnost.
  • Vyživovaným dítětem je myšleno dítě vlastní, osvojené, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk/vnučka, či dítě v pěstounské péči.
  • Vyživované dítě je dítě – nezletilé, nebo zletilé do 26 let věku bez invalidního důchodu 3.stupně soustavně se připravující na budoucí povolání nebo nemohoucí.
  • Na jedno dítě lze celkově za dané zdaňovací období uplatnit (všemi daňovými poplatníky) daňové zvýhodnění vždy v součtu maximálně 12 měsíců.
  • Daňové zvýhodnění není jen slevou na dani, ale může přecházet i do daňového bonusu, který je daňovému poplatníkovi (rodiči) vyplacen. Daňový bonus lze vyplatit v měsíční mzdě, při ročním zúčtování daně zaměstnavatelem, nebo při podání daňového přiznání finančním úřadem. Daňový bonus však může maximálně za dané zdaňovací období (kalendářní rok) činit 60 300 Kč.
  • Dojde-li během roku ke změně skutečností nebo ke změně podmínek pro poskytnutí daňového zvýhodnění, je poplatník povinen je prokazatelně oznámit (např. změnou v prohlášení) plátci daně nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala nebo v němž bylo o změně rozhodnuto. Plátce daně následně zaeviduje změnu ve mzdovém listě. Daňový poplatník by tak neměl ve své měsíční mzdě uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě, když nesplňuje podmínky společně hospodařící domácnosti.
  • Nárok na daňové zvýhodnění se prokazuje potvrzením od zaměstnavatele druhého z poplatníků (rodičů), ve kterém plátce daně (zaměstnavatel druhého rodiče) uvede, na které děti druhý z poplatníků uplatňuje daňové zvýhodnění a v jaké výši, případně, že nárok na daňové zvýhodnění neuplatňuje. Pokud druhý poplatník (rodič) není zaměstnán, postačí čestné prohlášení, že daňové zvýhodnění na dané dítě neuplatňuje, nebo uplatňuje a v kterých měsících.

Vedle daňového zvýhodnění na vyživované děti, které je možno uplatnit jak na měsíční bázi v případě příjmu ze závislé činnosti (ze zaměstnání a obnoveného poměru), nebo na roční bázi v daňovém přiznání nebo ročním zúčtování, mohou rodiče předškolních dětí využít slevy za umístění dítěte. V tomto případě se nejedná o daňové zvýhodnění, ale jen o slevu na dani, současně i zde je třeba pro uplatnění splnit podmínky stanovené ZDP.


Sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení

Daňový poplatník může jím prokazatelně vynaložené výdaje za umístění dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období (nyní rok 2019) uplatnit jako slevu na dani až do výše minimální mzdy daného roku. Pro rok 2019 je to částka 13 350 Kč. Pro rok 2020 dochází k navýšení na 14 600 Kč. Jedná se o částku prokazatelně hrazenou rodičem za umístění dítěte v předškolním zařízení. Nelze proto započíst hrazené obědy ani výdaje za aktivity dítěte v předškolním zařízení. Například pro pražské státní školky jde o měsíční výdaje na umístění dítěte ve výši okolo 800 Kč. Výše příspěvku za umístění dítěte se ale liší. Zpravidla jsou rodiče do limitu minimální mzdy schopni uplatnit veškeré výdaje za umístění dítě ve státním zařízení za předpokladu splnění dalších podmínek. U soukromých školek jsou výdaje násobně rozdílné, vždy však je možno nárokovat slevu na dani v maximální výši umožněné zákonem, tj. za každé vyživované dítě lze uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy platné k 1. dni roku, za který slevu na dani nárokuji.


Podmínky pro uplatnění slevy za umístění dítěte v předškolním zařízení:

  • Sleva na 1 dítě pro zdaňovací období roku 2019 činí maximálně 13 350 Kč (minimální mzda platná k 1. dni roku, za který slevu na dani nárokuji).
  • Slevu lze uplatnit pouze, žije-li vyživované dítě s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
  • Žije-li více poplatníků ve společně hospodařící domácnosti, může slevu za umístění dítěte uplatnit vždy jen jeden.
  • Splnění podmínky společně hospodařící domácnosti dítěte a daňového poplatníka pro účely daně z příjmů. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Pro určení společně hospodařící domácnosti není důležité, jestli dítě dočasně pobývá i mimo ni, či v jakém rozsahu (rozdělení péče mezi rodiče) pobývá dítě mimo domácnost poplatníka. Podmínka společně hospodařící domácnosti není splněna u daňového poplatníka (rodiče) pokud je dítě svěřeno do péče druhého poplatníka (rodiče) a jemu je stanoven styk, byť rozšířený.
  • Režim svěření dítěte do péče má vliv na splnění podmínky společně hospodařící domácnosti. Ta je splněna u daňového poplatníka, kterému je dítě svěřeno do péče, do společné péče, nebo do střídavé péče.
  • Jedná se o slevu na dani, tj. daňový poplatník musí mít dostatečně vysoké příjmy, ze kterých bude platit daň z příjmů fyzických osob.
  • Vyživované dítě je dítě vlastní, osvojené, druhého z manželů, dítě v pěstounské péči, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů jen pokud je svěřeno do péče, která nahrazuje péči rodičů;
  • Sleva na dni se prokazuje potvrzením předškolního zařízení, kterým je mateřská škola zřízená podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí; zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo mateřskou školou.
  • Za každé vyživované dítě může rodič uplatnit slevu maximálně do výše minimální mzdy.
  • Žije-li dítě v průběhu zdaňovacího období (kalendářního roku) ve dvou společně hospodařících domácnostech, tj. v režimu společné nebo střídavé péče, může při splnění všech zákonných podmínek každý z rodičů uplatnit tuto slevu do limitu (tj. pro rok 2019 každý 13 350 Kč), pokud dítě navštěvovalo různá předškolní zařízení a každý z rodičů příspěvek na umístění dítěte ve „svém“ předškolním zařízení prokazatelně hradil.


Společně hospodařící domácnost vs. režimy péče o dítě

Pro uplatnění obou daňových úlev je důležitá společně hospodařící domácnost, která je definována v § 21e ZDP a kterou se pro účely zákona o daních z příjmů (nesouvisí např. s nárokem na sociální dávky) rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mino domácnost, neznamená ztrátu nároku, proto vyživované dítě s daným rodičem nemusí trávit většinu času a záleží na dohodě mezi rodiči. U rodičů, kteří nežijí spolu, rozhoduje o splnění podmínky pro společně hospodařící domácnost zvolený režim péče.

Společná péče – Rodiče se domluví, se kterým z nich bude pro účely daní z příjmu tvořit dítě společně hospodařící domácnost po dané zdaňovací období, nebo po kterou část zdaňovacího období. Tento typ péče bohužel není soudy, OSPODy ani rodiči příliš využíván.

Péče jednoho rodiče – Je nejčastěji využívaným režimem péče. Dítě je svěřeno do péče jednoho rodiče a pouze s tímto rodičem může dítě tvořit společně hospodařící domácnost pro účely zákona o daních z příjmů. A to bez ohledu na skutečnost, kolik času dítě fakticky tráví s druhým rodičem, nebo jak se rodiče domluví.

Soudní rozhodnutí o péči není, nebo v něm není režim péče uveden – Rodiče se domluví, se kterým z nich bude pro účely daní z příjmu tvořit dítě společně hospodařící domácnost po dané zdaňovací období, nebo po kterou část zdaňovacího období.

Střídavá péče – Rodiče se domluví, se kterým z nich bude pro účely daně z příjmů tvořit dítě společně hospodařící domácnost po celé zdaňovací období, nebo po jeho část. Mohou se střídat po půl roce, po roce nebo může daňové úlevy (slevy na dani a daňový bonus) uplatnit jen jeden z rodičů (protože třeba druhý rodič nesplňuje podmínky pro uplatnění daňového bonusu nebo nemá dostatečně vysoký příjem, aby mu byla sleva na dani uplatněna). Režim střídavé péče může být požadován i v takzvaném asymetrickém uspořádání, tj. nemusí jít o střídání po týdnu nebo čtrnácti dnech. Soudy rozhodují o střídavé péči asymetrické při rozložení péče již okolo 30 % času.

Je však třeba upozornit na to, že v případě uplatnění více než 12 měsíců daňového zvýhodnění na jedno dítě na to správce daně velmi rychle přijde. V takovém případě správce daně vyzve rodiče k opravě. K té se mohou vázat i sankce v podobě úroků z prodlení za pozdní splacení daně nebo i pokuta. Současně, správce daně nebude mít s rodiči takovou trpělivost, jako soud. Nedohodnou-li se daňové úlevy nemusí být uznány ani jednomu z nich. Jedná se totiž pro daňové poplatníky o možnost, ne povinnost.

Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů uvádí: „I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, nebo v případě nesezdaných rodičů při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.“

Ukažme si finanční dopady nastavení péče na následujícím případu.

Příklad: Matka má 2 děti z předchozího vztahu (3, 4 roky) a s novým partnerem si pořídili dalšího potomka, se kterým je na rodičovské dovolené s měsíčním příjem 7 600 Kč. Současný partner a otec dítěte chodí do zaměstnání s hrubým měsíčním příjem 30 000 Kč. Otec dětí (3, 4 roky) má rozšířený styk v sudém týdnu čt-ne, v lichém týdnu st-čt a ½ prázdnin. Výživné na děti platí průměrné 3 000 Kč na dítě z hrubého měsíčního příjmu 30 000 Kč. Starší sourozenci chodí do předškolního zařízení s měsíční platbou na jedno dítě 1 600 Kč (1 000 Kč školkovné a 600 Kč stravné).

Rozhodnutím o péči matky přichází rodiče prvních sourozenců (3, 4 roky) o částku 50 608 Kč (daňové zvýhodnění 15 204 Kč + 19 404 Kč a sleva za umístění dítěte 8 000 Kč + 8 000 Kč). Matka sice splnila podmínku společně hospodařící domácnosti s vyživovanými dětmi, ale již nesplňuje podmínku minimálního příjmu ze zaměstnání nebo samostatné ekonomické činnosti v minimální výši 80 100 Kč za rok 2019. Nový partner matky splňuje podmínku minimálního příjmu i společně hospodařící domácnosti, protože však není manželem matky, nelze starší děti považovat jako jím vyživované děti. On si tak může uplatnit pouze daňové zvýhodnění na jejich společné dítě, a to ve výši pro první dítě 15 204 Kč, přestože je de facto třetím dítětem v domácnosti a daňové zvýhodnění pro třetí dítě činí 24 204 Kč. Ztráta tak činí dalších 9 000 Kč, celkem tedy 59 608 Kč. Pokud by byl nový partner matky jejím manželem, rodina by si v daném roce o 59 608 Kč polepšila. Pokud by rodiče starších dětí (3 a 4 roky) podali návrh na úpravu péče, kdy by z péče jednoho rodiče žádali o střídavou péči (asymetrickou v rozsahu od 30 % času[1] viz původní rozdělení času), polepšili by si ročně o 50 608 Kč, které by mohl při splnění zákonných podmínek nárokovat otec.

Aktuální hrubá měsíční nominální mzda v národním hospodářství z 1. čtvrtletí 2020 činí 34 077 Kč[2], v čistém vyjádření 25 557 Kč měsíčně. Ztráta v podobě neuplatnění daňových úlev tak převyšuje dva měsíční průměrné platy. Český statistický úřad k tomuto průměrnému ukazateli uvádí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než tento průměr v národním hospodářství. Vhodnějším ukazatelem by se pak jevil další sledovaný ukazatel tzv. medián mzdy. Ten představuje hodnotu hrubé mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Medián mezd pro 1. čtvrtletí 2020 činí 29 333 Kč, tedy 22 281 Kč čistého měsíčně. Mediánový příjem pro ženy pro 1. čtvrtletí 2020 činí 26 723 Kč hrubého měsíčně, tedy 20 483 Kč čistého měsíčně. Tohoto příjmu však stále podle údajů českého statistického úřadu nedosahuje polovina všech zaměstnankyň. V našem případě vlivem nastavení přichází matka, ale i děti o částku odpovídající třem platům představujícím mediánový příjem pro ženu a odpovídajícím ztrátě 25 % ročního příjmu.

Spolupráce rodičů po rozchodu na zajištění společných dětí by měla být prioritou. Ztrátu rodiny a odliv značné části financí je třeba lépe podchytit, stejně jako edukaci rodičů (ale i širší veřejnosti) v této oblasti.


Závěr

Rodiče by si měli uvědomit, ze uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě, stejně jako slevy za umístnění dítěte do předškolního zařízení je jejich možností, ne povinností. Finanční úřad při neshodách rodičů nemusí slevu nebo daňové zvýhodnění uplatit ani u jednoho rodiče. Pro rodiče se však jedná o částky, které jsou v rodinném rozpočtu zcela podstatné, a to 13 350 Kč pro rok 2019 v případě slevy za umístění 1 dítěte v předškolním zařízení. Pro rodiče je ještě daleko zajímavější daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti. Rodič totiž může měsíčně ve výši 1/12 nebo jednou ročně nárokovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč na první, rodičem vyživované dítě a dále 19 404 Kč u druhého vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti a 24 204 Kč u třetího a každého dalšího vyživovaného dítěte ve společně hospodařící domácnosti. U dítěte, které je zdravotně postižená osoba ZTP/P, se daňové zvýhodnění rodiči zvyšuje na dvojnásobek. V případě že sezdaní rodiče mají 2 děti navštěvující předškolní zařízení, mohou nárokovat roční slevu na dani ve výši 26 700 Kč (2 x 13 350 Kč na školkovném), daňové zvýhodnění na vyživované děti ve výši 34 608 Kč (15 204 Kč + 19 404 Kč) a případně i slevu na závislou manželku nebo manžela 24 840 Kč, celkem tedy 86 148 Kč. Rozvodem rodiče automaticky ztrácí možnost uplatnit slevu na závislou manželku nebo manžela, ale při nevhodném nastavení péče (např. svěřením do péče jednoho rodiče s nastavením rozšířeného styku druhému rodiči, namísto asymetrické střídavé péče), nedostatku příjmů, nesplnění všech zákonných podmínek poplatníkem nebo absenci dohody mohou rodiče přijít o všechny daňové úlevy. Pro většinu domácností přestavují slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti v rodinných rozpočtech zcela zásadní částky. Nejen v zájmu rodičů, ale i v nejlepším zájmu dítěte by mělo být vhodné nastavení péče o dítě prioritou.

Ing. Veronika Mindlová, autorka je daňovou poradkyní specializující se na poradenství ke stanovení výživného
Ilustrační foto: Pixabay

 


Zdroj:

Pokyn č. GFŘ–D–44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení

Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

II.ÚS 1626/17 ze dne 13. 6. 2017 dostupný na http://kraken.slv.cz/II.US1626/17

II.ÚS 1654/17 ze dne 5. 9. 2017 dostupný na http://kraken.slv.cz/II.US1654/17

IV.ÚS 1444/17 ze dne 18. 7. 2017 dostupný na http://kraken.slv.cz/IV.US1444/17

Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů

Zákon č. 89/2012 Sb, občanský zákoník

www.czso.cz

[1] Například II.ÚS 1626/17, II.US1654/17, IV.ÚS 1444/17

[2] Český statistický úřad, Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 202020 zveřejněny dne 4.6.2020

https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2020

Go to TOP