Prezident Antonín Novotný, třetí v pořadí tzv. dělnických prezidentů, vstoupil do historie mimo jiné rozsáhlou amnestií, při které byly propuštěny tisíce vězňů, mezi nimi i mnoho lidí nespravedlivě odsouzených z politických důvodů.

Amnestie vyhlášená k 9. květnu u příležitosti 15. výročí osvobození Československa, tedy přesně před 60 lety, tak pro mnoho lidí ukončila temné období masových stalinistických represí, ke kterým docházelo po celá padesátá léta. Řada jiných však v nelidských podmínkách komunistických lágrů zůstala.

Podle Ústavu pro studium totalitních režimů se na svobodu ve dnech 10. až 12. května 1960 dostalo 5601 politických vězňů z celkového počtu 8708. Propuštěno bylo dle studie Jaroslava Rokoského Amnestie 1960 také 1491 kriminálních vězňů. Součástí amnestie bylo i prominutí vedlejších trestů u odsouzených, kteří byli propuštěni z výkonu trestu před rokem 1960. Promíjely se dosud nevykonané tresty a jejich zbytky uložené soudy za trestné činy a přestupky a zastavovalo se trestní stíhání pro trestné činy a přestupky. Amnestie se dle Rokoského týkala celkem 212 845 osob, z toho prokuratury a soudy amnestovaly 87 958 osob a národní výbory 124 887 lidí.

V návrhu amnestie u protistátních trestných činů uvedeno, že milost se bude zásadně udělovat na základě žádosti o omilostnění. Odsouzení měli ve své žádosti slíbit, že budou po propuštění poctivě pracovat a povedou řádný život. Kvůli obavě, že mnozí političtí vězni se nebudou chtít kompromitovat a přijmout od totalitního režimu takové gesto, vedení KSČ rozhodlo, že i takové osoby je možné omilostnit. Propuštěným nespravedlivě odsouzeným politickým vězňům se nedostalo žádné rehabilitace a stali se občany „druhé kategorie“. Navíc museli podepsat prohlášení, že o svém věznění nebudou mluvit.

Na svobodu se v květnu dostala řada prominentních vězňů totalitního režimu. Byl mezi nimi například velitel protinacistického Pražského povstání, který dojednal německou kapitulaci, generál Karel Kutlvašr, na svobodu se však dostal s velmi poškozeným zdravím a zemřel v říjnu 1961. Propuštění byli i bývalý ministr spravedlnosti Prokop Drtina, předválečný předseda vlády Jan Syrový, letecký maršál RAF Karel Janoušek, válečný hrdina Tomáš Sedláček, spisovatel Jiří Stránský, bývalá poslankyně Fráňa Zemínová, litoměřický biskup Štěpán Trochta, břevnovský opat Anastáz Opasek či opat želivského kláštera Vít Tajovský, většina z nich s trvale poškozeným zdravím. Na svobodu se mimo jiné dostal i bývalý a budoucí prominent komunistické strany Gustáv Husák, který nakonec stál jako poslední komunistický prezident v čele státu v době pádu režimu.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Pixabay