Pravidla insolvencí i exekucí se v souvislosti s nynější koronavirovou krizí zřejmě změní. Podnikatelé a firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset bez zbytečného odkladu podat insolvenční návrh. Do konce června budou pozastaveny až na výjimky exekuce movitých věcí i nemovitostí. Tyto i další změny přinese vládní návrh zákona, který dnes 9. dubna v časných ranních hodinách schválila Sněmovna, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze. Předlohu ještě musí projednat Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.

Exekuce

Pozastavení exekucí movitých věcí se podle úprav ústavně-právního výboru nebude týkat například dluhů na výživném a za újmy na zdraví a také z úmyslných trestných činů. Pokračovat budou moci exekuce nemovitostí, v nichž dlužník nemá trvalý pobyt. Exekuce prodejem nemovitosti by navíc byla už nastálo možná až u dluhů nad 100 000 korun místo nynějších 30 000 korun.

Z odstupného například v případě výpovědi ze zaměstnání se bude podle předlohy v širší míře odečítat v případě exekuce nezabavitelné minimum. Exekuci by nově nepodléhal daňový bonus na dítě. Rovněž tyto změny nebudou podle návrhu časově ohraničené. Zpravodaj Marek Výborný uvedl, že propad příjmů způsobených koronavirovou krizí začíná ohrožovat už i střední třídu. Podle něho hrozí dluhová pandemie.

Sněmovna jinou úpravou exekucí z vládní předlohy současně vyškrtla ustanovení, podle které by se i bez souhlasu věřitelů zastavovaly až na výjimky exekuce, v nichž se v posledních třech letech nic nevymohlo. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uznala, že tento návrh nesouvisí s vyhlášenou legislativní nouzí.

Česká advokátní komora se k navrhovaným změnám novely exekučního řádu již dříve vyjádřila ZDE. Exekutorská komora komentovala navrhované změny ZDE.

Česká asociace věřitelů ústy svého prezidenta Pavla Staňka k dnes schválené nové úpravě podotýká, že „změny na ochranu dlužníků, které schválila Poslanecká sněmovna, nejsou pro věřitele příznivé, neboť omezují vymahatelnost jejich práv. S přihlédnutím k aktuální situaci a k ostatním návrhům, které byly původně zvažovány, je však možné větší část z nich vnímat jako určitý akceptovatelný kompromis. Zrušením hranice 30 procent u starých oddlužení věřitelé zcela nečekaně ztratí jistotu, že se v budoucnu dočkají splacení dluhu v takové míře, s níž doposud právem počítali. Opatření by se nicméně mělo týkat pouze osob, které se skutečně dostaly do problémů kvůli pandemii, a z tohoto pohledu ho lze v rámci možností považovat za relativně přijatelné. K pozastavení výkonu mobiliárních exekucí a dražeb exekutoři sami dobrovolně přistoupili již před několika týdny, což bylo určitě správné. Schválená legislativní úprava je v tomto směru prakticky již pouhým potvrzením aktuálního stavu. S čím naopak z pohledu věřitelů nelze souhlasit, je zvýšení minimální hodnoty dluhu, pro který by v budoucnu bylo možné exekučně vydražit dlužníkovu nemovitost, ze stávajících 30 000 na 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že dražba nemovitosti je vždy až posledním způsobem výkonu exekuce, když mírnější postupy selhaly, by tak věřitelé ztratili jakoukoliv šanci na splacení těchto dluhů. Za nevhodné považujeme také omezení možnosti srážek z dlužníkova účtu, a to tím spíš, že dané omezení by mělo platit nikoliv po dobu nouzového stavu, ale až do konce roku.“

Insolvence

Z poslaneckých pozměňovacích návrhů Sněmovna vložila do předlohy dva. Kateřina Valachová prosadila zvýšení jednorázové výplaty dlužníkovi z jeho obstaveného účtu. Zvedne se z dvojnásobku životního minima na čtyřnásobek, tedy ze 7 720 na 15 440 korun. Marek Výborný uspěl s úpravou omezení sankcí, pokud dlužník prokáže, že mu opatření proti koronavirové krizi znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu. Omezení by platilo do konce června, sankční úrok by nyní mohl činit nejvýše deset procent ročně.

Podnikatelé a firmy v dočasných potížích způsobených opatřeními k omezení šíření koronaviru budou moci požádat do konce srpna insolvenční soud o mimořádné moratorium ke své ochraně před věřiteli. Jestliže soud moratorium vyhlásí, dlužník bude moci namísto dříve splatných závazků přednostně hradit nově vzniklé závazky bezprostředně související se zachováním provozu jeho podniku. Firmy v reorganizaci navíc budou moci požádat insolvenční soud o dočasné přerušení plnění reorganizačního plánu.

Předloha také zmírní podmínky pro oddlužení. Dlužník tuto možnost neztratí v případě starší insolvence ani v případě, pokud nebude kvůli koronavirové epidemii schopen splatit aspoň 30 procent výše svých dluhů, jak to vyžaduje nynější nový zákon účinný od loňského května. Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po účinnosti nového zákona, budou moci využít jeho ustanovení, podle kterého mohou požádat až o přerušení procesu. Proces oddlužení se otevře i jednotlivcům s dluhy z podnikání, tedy zejména živnostníkům.

Další změny

Předloha přináší i další změny. Soudy budou moci promíjet i ty procesní lhůty, u nichž to nynější předpisy vylučují, například pro podání dovolání, kasační stížnosti a žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.

Orgány právnických osob budou moci rozhodovat s využitím technických prostředků nebo per rollam i v případech, že tyto možnosti nemají uvedeny v zakladatelské smlouvě. Pokud členům orgánů skončí funkční období, automaticky se prodlouží, budou možné i takzvané kooptace jinými členy.

Prodlouží se také lhůta pro projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace. Místo do poloviny roku to bude možné do tří měsíců po ukončení mimořádných opatření.

Zdroj: ČTK, ČAV

Foto: PSP ČR