JUDr. Radim Miketa: Pomoc v nouzi, nebo nekalá reklama?
Koronavirová epidemie vnesla do naší společnosti zcela nečekané a nepředvídatelné situace, které musí každý z nás denně řešit. Na jedné straně vidíme heroické výkony lékařů, zdravotnického personálu, záchranářů, sledujeme ohromné vypětí některých rodičů, kteří při existenčních starostech ještě suplují roli školy, jídelny či zájmových kroužků. Na druhé straně již vidíme snahu uvedené situace využít a zneužít, ať již prodejem zázračných roušek za několik set korun českých, nedesinfikujících desinfekčních přípravků či zvýšenou aktivitou telefonních prodejců čehokoliv.
Sám jsem pak na vážkách, kam zařadit nově vznikající platformy a webové stránky advokátů a advokátních kanceláří nabízejících údajnou nezištnou právní pomoc. Takto si například mohu na nejmenované webové stránce stáhnout celou řadu smluv a dokumentů určených jak firmám, živnostníkům, tak fyzickým osobám. S dokumentem se mi dostane i poučení, že jde pouze o vzor a je vyloučena jakákoliv odpovědnost tvůrců za újmu případně vzniklou použitím těchto dokumentů. Dokonce se dovídám, že se použitím dokumentu vzdávám práva na případnou újmu takto vzniklou. Záhy jsem však zachráněn, neboť v případě nejasností mám kontaktovat advokátní kancelář pro zajištění kvalifikované právní podpory. Abych měl jako potenciální klient cestu k advokátovi jednoduchou a zcela otevřenou, stačí jen proklik na zvýrazněnou e-mailovou adresu. Zda bude i tato další právní služba nezištná a bezplatná, se již nedočtu.
Jako advokátovi se mi ihned vyrojí několik otázek, a dovolím si na ně vyslovit svůj právní názor. Jednají advokáti čestně a svědomitě, pokud připraví dokument a současně s ním adresátovi sdělují, že za jeho použití neodpovídají, a za uživatele prohlašují, že se vzdává práva na náhradu jakékoliv újmy, pokud takto vypracovaný dokument použije? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Zdůrazňuji, že čestně a svědomitě je povinen advokát jednat nikoliv jen při poskytování právní služby (což tvůrci vylučují, že by činili), ale při výkonu advokacie obecně. Byť by snad bylo možné souhlasit s tím, že formulace vzorů není poskytováním právní služby, nepochybně se na jejich vytvoření a prezentaci vztahují předpisy upravující výkon advokacie, ukládající mimo jiné postupovat čestně a svědomitě. O čestnosti a svědomitosti však lze stěží hovořit, pokud současně po tom, komu dokument předkládám, předepisuji, že se má vzdát nároku na náhradu újmy, pokud by mu použitím dokumentu vznikla.
Není uvedená nezištná pomoc nabídkou nevyžádaných právních služeb? Podle čl. 31 odst. 1 Etického kodexu advokát nesmí nabízet poskytnutí právní služby osobě, která je po něm sama nepožaduje. Situaci, kdy je předkládán zcela jednoduchý nevyplněný dokument s upozorněním na to, že tvůrce dokumentu za jeho použití není odpovědný, se současným doporučením kontaktování advokátní kanceláře, lze dle mého názoru stěží vnímat jinak než jako nabídku právních služeb.
Lze se vzdát práva na náhradu újmy způsobené při výkonu advokacie? Lze tak učinit konkludentně? Znovu je nutno zdůraznit, že advokát odpovídá za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie, nikoliv jen při poskytování právní služby. Lze připomenout, že Nejvyšší soud již dovodil, že advokát odpovídá za škodu způsobenou při výkonu advokacie i osobě, která není jeho klientem (např. 25 Cdo 1487/2002 a další). Dále je vhodné uvést, že adresátem dokumentů, za jejichž užití autoři údajně nenesou odpovědnost, může nepochybně být i spotřebitel. Ustanovení § 1814 občanského zákoníku však zakazuje vyloučit či omezit spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy.
Pominu-li vše výše uvedené, pak je třeba uvést, že osoba, která předmětný dokument použije, žádnou svobodnou vůli ke vzdání se nároku na náhradu újmy sama nevyjadřuje a může být diskutabilní, zda lze dovodit, že tak činí konkludentně dle prohlášení tvůrce dokumentu. Kde je však čestnost a svědomitost advokáta, který podmiňuje použití svého vzoru vzdáním se takového nároku?
Ponechávám stranou, zda a jaká újma by mohla vzniknout, zda by poškozený byl, či nebyl v případném sporu úspěšný, a vůči komu by vůbec mohl nárok uplatnit. Zůstává však ve mně neodbytný pocit a nepříjemná pachuť, že podobné počiny primárně nesměřují k poskytnutí nezištné pomoci potřebným, ale že krizová situace a strádání mnoha osob byla zneužita k zastřené reklamě a náboru klientů některých advokátů a advokátních kanceláří.
JUDr. Radim Miketa