V posledních dnech zaznamenáváme řadu dotazů, které týkají  nároku na náhrady škody. Dotazy se především týkají krizového zákona, který zná tři typy náhrad, a to a) náhrady za omezení vlastnického práva, poskytnutí věcných prostředků a vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, dále za b) náhrady škody a za c) poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách. 

Kdo všechno má nárok na náhradu škody

Zákon stanoví, že stát je povinen nahradit škodu fyzickým a právnickým osobám. Nerozlišuje tak, jestli jde o člověka nebo obchodní společnost, podnikatele nebo spotřebitele, občana ČR nebo cizince. Náhrada se neposkytuje nikomu, kdo si škodu způsobil sám nebo kdo ji zavinil. Škoda musí být v přímé souvislosti s přijatým opatřením (nikoli tedy jen v nepřímém důsledku). A každý se bude muset primárně snažit škodu odvrátit nebo minimalizovat, nestačí jen čekat a pak spoléhat na automatickou náhradu. Hlavní a nejasná otázka je, co je vlastně škoda. Občanský zákoník se zřejmě nepoužije, takže nelze bez dalšího počítat s tím, že půjde jak o skutečnou škodu, tak i o ušlý zisk, mzdové náklady apod. Tato právní otázka bude zřejmě vyjasněna až ze strany soudů dodatečně (v návaznosti na aktuální bezprecedentní epidemii).

Do kdy lze nárok uplatnit a u koho

Nárok se uplatňuje do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejvýše do 5 let od vzniku škody. Po uplynutí lhůty se právo nepromlčuje (neoslabuje), ale úplně zaniká (po marném uplynutí 6 měsíců ho lze přiznat jen v případech hodných zvláštního zřetele). Uvedená lhůta plyne bez ohledu na případná souběžná jednání s pojišťovnou.

Pojem dozvědět se je přitom už jasně judikován jako povědomí o tom, kdo za škodu odpovídá a jaký je její přibližný (předpokládaný) druh a rozsah. Nelze tak čekat až na úplné a konečné vyčíslení, aby lhůta neuplynula. Nárok se uplatňuje u příslušného orgánu krizového řízení, kterými jsou:

1) vláda,

2) ministerstva,

3) ČNB,

4) orgány kraje (hejtman, krajský úřad, HZS kraje, PČR),

5) orgány obce s rozšířenou působností (starosta, obecní úřad),

6) orgány obce (starosta, obecní úřad).

Záleží na tom, kdo opatření přijal a prováděl.

Za škodu ale odpovídá stát, nikoli příslušný orgán. Případnou žalobu za nenahrazení škody by tak bylo nutno podat proti České republice.

Jakým konkrétním způsobem lze nárok uplatnit a co je potřeba k tomu doložit?

Nárok se uplatňuje písemně. Požadavku této formy podle judikatury Ústavního soudu vyhovuje i datová zpráva. Zákon nestanoví žádné podrobnosti, ale z obecných požadavků vyplývá, že nárok bude nutné dostatečně popsat, tedy doložit základ nároku i jeho výši. Podklady by měly být zajišťovány průběžně a podrobně. Kromě samotného vzniku škody je nutno doložit i konkrétní opatření, které škodu způsobilo, a příčinnou souvislost mezi opatřením a škodou (tj. že bez opatření by škoda nenastala).

Jak rychle musí na nárok stát zareagovat?

Krizový zákon nestanoví žádnou lhůtu pro reakci ze strany státu. Ten by měl reagovat bez zbytečného odkladu (správní řád), resp. škoda by měla být nahrazena do 6 měsíců od uplatnění (zákon o odpovědnosti státu za škodu). S ohledem na výjimečnost situace a pravděpodobný počet žádostí by státu na reakci měla být poskytnuta 6 měsíční lhůta.

Autor Mgr. Lukáš Míša působí jako advokát Taylor Wessing Česká republika

Foto: Pixabay