Stanovisko k aplikaci usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, na činnost notářů, advokátů, soudních exekutorů a insolvenčních správců

Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje následující stanovisko k otázce aplikace usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, na činnost notářů, advokátů, soudních exekutorů a insolvenčních správců:

Bod I. 1. usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, nedopadá na služby poskytované notáři, advokáty, soudními exekutory a insolvenčními správci.

O d ů v o d n ě n í

Bodem I. 1. usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, Vláda České republiky zakázala s účinností ode dne 14. března 2020 od 6:00 hod. do dne 24. března 2020 do 6:00 hod. mimo jiné prodej služeb v provozovnách (dále jen „krizové opatření“).

Cílem krizového opatření je zamezit shromažďování většího množství osob a omezit tak šíření koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v návaznosti na usnesení vlády ze dne 12. března 2020, č. 69/2020 Sb., kterým vláda v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu uvedeného koronaviru.

V rámci činnosti notářů, advokátů, soudních exekutorů a insolvenčních správců probíhající v jejich kancelářích, sídlech, úřadech a provozovnách (společně dále jen „předmětné prostory“) přitom nedochází k shromažďování většího množství osob a nevzniká tak ani zvýšené riziko šíření infekce, jemuž má předejít krizové opatření.

Zároveň je namístě přihlédnout k existenci zásadního veřejného zájmu na výkonu činnosti notářů, advokátů, soudních exekutorů a insolvenčních správců, jenž by byl aplikací krizového opatření na předmětné prostory zásadním způsobem narušen.

Zejména tak platí, že notáři (v dědickém řízení), soudní exekutoři (v exekučním řízení) a insolvenční správci (v insolvenčním řízení) jsou pověřeni výkonem veřejné moci a mají tak při provádění některých úkonů postavení srovnatelné s orgány státní správy. V tomto rozsahu tak nelze jejich činnost vůbec považovat za prodej služeb ve smyslu krizového opatření. Zamezení této činnosti v předmětných prostorech by nadto představovalo narušení výkonu veřejné moci ve vztahu k občanům dotčeným předmětnými řízeními.

Stejně tak jsou notáři a advokáti povoláni k ověření pravosti podpisu, respektive prohlášení o pravosti podpisu, které je zákonem vyžadováno pro platnost některých právních jednání (legalizace); notáři rovněž sepisují veřejné listiny o právních jednáních, osvědčují právně významné skutečností a prohlášení a provádějí přímé zápisy do veřejných rejstříků a seznamů. Provádění těchto zákonem vyžadovaných či předvídaných úkonů by bylo aplikací krizového opatření na předmětné prostory znemožněno či zásadním způsobem ztíženo.

Konečně je namístě zohlednit rovněž okolnost, že advokáti a v jisté míře pak notáři, soudní exekutoři a insolvenční správci jsou oprávněni poskytovat právní pomoc, mimo jiné udělovat právní rady. K udělování právních rad pravidelně dochází v předmětných prostorách. Podle článku 37 odst. 2. Listiny základních práv a svobod přitom každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Aplikací krizového opatření na předmětné prostory by tak mohla být nepřípustně dotčena realizace Listinou zaručeného práva na právní pomoc.

Současně je třeba vzít v úvahu i ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož není činnost advokátů, notářů a soudních exekutorů živností. Provozovnou se pak v souladu s § 17 citovaného zákona rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Zákon č. 58/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů, v § 12 stanovuje, že notář ve svém sídle zřídí pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář. Místem, kde advokát vykonává advokacii a poskytuje právní služby je podle § 13 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sídlem advokáta. Obdobně je upraveno i sídlo exekutora v zákoně č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyjmenované osoby tedy nemají provozovny ve smyslu živnostenského zákona.

S ohledem na výše uvedené Ministerstvo spravedlnosti sděluje, že bod I. 1. usnesení Vlády České republiky ze dne 14. března 2020, č. 82/2020 Sb., o přijetí krizového opatření, nedopadá na služby poskytované notáři, advokáty, soudními exekutory a insolvenčními správci.

Skutečnost, že při výkonu činnosti notářů, advokátů, soudních exekutorů a insolvenčních správců v předmětných prostorách nevzniká zvýšené riziko šíření infekce, jemuž má předejít krizové opatření, nicméně neznamená, že by takové riziko ve vztahu k jejich činnosti obecně vůbec neexistovalo.

Ministerstvo spravedlnosti proto s ohledem na vyhlášení nouzového stavu a prvořadý zájem na minimalizaci rizika šíření infekce advokátům, notářům, soudním exekutorům a insolvenčním správcům doporučuje přijmout vhodná opatření k vyloučení či omezení tohoto rizika v rámci výkonu jejich činnosti. Doporučuje se zejména zvážit, zda mohou být jednotlivé úkony této činnosti s ohledem na jejich povahu, příslušnou právní úpravu a všechny relevantní okolnosti věci provedeny distančně (například prostřednictvím elektronické komunikace, telefonicky či jiným vhodným způsobem omezujícím osobní styk), případně zda může být jejich provedení odloženo na dobu po skončení nouzového stavu, aniž by tím došlo ke zmaření soudního či jiného jednání, promlčení nebo prekluzi práv, marnému uplynutí lhůty anebo jinému nepříznivému následku.

Mgr. Marie Benešová v. r.

ministryně spravedlnosti

Foto: redakce AD