Koronavir a zaměstnavatelé – co je zajímá z pohledu pracovního práva?

Stručné odpovědi na vybrané dotazy spolu s praktickými tipy zabývajícími se touto problematikou připravili právní experti z advokátní kanceláře SQUIRE PATTON BOGGS. Vzhledem k tomu, že se situace neustále vyvíjí a pokyny ze strany orgánů veřejné moci se dynamicky mění, bude praktický dokument průběžně aktualizován.

Na základě opatření, které v souvislosti s koronavirem přijal stát, tedy uzavření školských zařízení, je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti po dobu péče o dítě mladší než 10 let, protože školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu mimořádného opatření při epidemii. Zaměstnanci v takovém případě po dobu prvních 9 kalendářních dnů náleží ošetřovné dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnanec si nechá ve školském zařízení vystavit tiskopis „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)“. Tuto žádost podá zaměstnanec u svého zaměstnavatele, který ji po doplnění údajů předá spolu s podklady pro výplatu dávky příslušné OSSZ.

 

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatelů z hlediska BOZP ve vztahu k zaměstnancům?

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Mezi vhodná opatření mohou spadat přiměřené kroky za účelem kontroly šíření koronaviru na pracovištích.

Zaměstnavatelé by měli posoudit všechna rizika a následně zavést přiměřená kontrolní opatření s cílem vyloučit nebo zmírnit riziko nákazy koronavirem. Z praktického hlediska doporučujeme zaměstnavatelům, aby:

• Zajistili informování zaměstnanců ohledně příznaků a nejnovějších doporučení k minimalizaci rizika onemocnění.

• Zavedli systém pro ohlášení těch, u kterých se případně objeví známky onemocnění.

• Zavedli mechanismus pro informování a prevenci v případě jednotlivců, kteří navštívili rizikové oblasti, jako např. ČLR, severní Itálii atd. Takový mechanismus může zahrnovat i systém povinné či dobrovolné karantény pro zaměstnance, kteří se vrátili z rizikových oblastí (viz níže).

• Informovali jednotlivce o nejnovějších pokynech a doporučeních vlády a orgánů veřejné správy.

• Zajistili, aby veškerá kontrolní opatření zavedená v rámci vyhodnocení rizik byla v souladu s pokyny a doporučeními orgánů veřejné správy.

Zaměstnanci mají uloženou zákonnou povinnost spolupracovat se svým zaměstnavatelem a dalšími zodpovědnými osobami za účelem dodržování právních předpisů v oblasti BOZP.

Měli by zaměstnavatelé omezovat zahraniční pracovní cesty zaměstnanců?

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR) na svých stránkách průběžně informuje o aktuální situaci a opatřeních jednotlivých států v souvislosti s koronavirem. MZV ČR upozorňuje na možné rušení letů či na omezení vstupu pro cestující, kteří přestupovali v oblasti, kde se nákaza rozšířila. Lidé, kteří se vracejí z míst postižených koronavirem, by měli nejméně 14 dnů sledovat svůj zdravotní stav, v případě potíží pak telefonicky kontaktovat lékaře, jak uvádí MZV ČR v průběžně aktualizovaném upozornění.   Na čase je tak např. zvážit širší zapojení videokonferenčních hovorů a či služeb Skype, a home-office režimů pro zaměstnance.


Za jakých okolností jsou zaměstnanci povinni se zdržet výkonu práce na pracovišti?

Itálie
Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření nařizující všem osobám s trvalým pobytem v České republice, které se v období od 7. března 2020 navrátí z pobytu na území Itálie do České republiky, aby bezprostředně po návratu do České republiky oznámily tuto skutečnost svému praktickému lékaři, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným způsobem (mobilní aplikace, e-mail, skype apod.), tedy bez osobního kontaktu. Praktičtí lékaři pak u všech těchto osob nařídí karanténu v délce 14 dnů. Opatření o karanténě se nevztahuje na tři kategorie osob pracujících v dopravě – řidiče nákladní dopravy, řidiče a posádky dopravní zdravotní služby a piloty dopravních letadel.

Ostatní státy
Pracovní právo neřeší situaci, kdy se zaměstnanec vrátí z ohniska nákazy, avšak nejeví žádné známky onemocnění. Ty se však mohou projevit až po určité době. V takovém případě by tak měl zaměstnavatel zvážit některou z možností, které mu zákoník práce poskytuje.

Zjistí-li zaměstnavatel, že zaměstnanec pobýval v místě ohniska nákazy, měl by bezodkladně přistoupit k preventivnímu řešení, a to zejména:

  • Dohodnout se se zaměstnancem na dočasné práci z domova (home office), je-li to možné s ohledem na charakter vykonávané práce (protože se změna týká místa výkonu práce, není zaměstnanec povinen na dohodu přistoupit);• Dočasně zaměstnanci nepřidělovat práci (překážky na straně zaměstnavatele) a umožnit mu tak domácí karanténu;• Provést vhodný přesun v harmonogramu rozvržení směn a včas s ním seznámit zaměstnance, tj. 14 kalendářních dnů předem, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak.• Udělit zaměstnanci souhlas s čerpáním neplaceného volna• Dohodnout se se zaměstnancem na čerpání dovolené, je-li to možné (zaměstnanci nebude zpravidla možné přikázat čerpání placení dovolené, protože nebude dodržena lhůta 14 dní pro oznámení o nařízení dovolené).

I v případě, že zaměstnavatel k těmto krokům nepřistoupí, MZ ČR doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po návratu z míst ohniska nákazy, sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38°C, dýchací obtíže atd.).

V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění radí zůstat doma, omezit kontakt s ostatními lidmi a telefonicky kontaktovat svého lékaře, který bude organizovat další poskytování zdravotní péče ve spolupráci s krajskou hygienickou stanicí. Zaměstnavatelům se doporučuje zaměstnance o tomto doporučení informovat.

Situace se neustále vyvíjí, proto by zaměstnavatelé měli průběžně sledovat stránky MZV ČR a MZ ČR, přehodnocovat svá opatření a průběžně informovat zaměstnance.


Může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat informaci ohledně místa jeho pobytu v době dovolené a případně mu přikázat podstoupení lékařské prohlídky?

Zaměstnanec s ohledem na ustanovení zákoníku práce by měl zaměstnavatele sám informovat o tom, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem. Na druhou stranu platí, že zaměstnavatel nesmí od zaměstnance vyžadovat informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem.

Stejně tak z pohledu právních předpisů na ochranu osobních údajů, je nezbytné zvážit rozsah informací, které může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat a posoudit soulad zpracování se zásadami ochrany osobních údajů (minimalizace, účelové a časové omezení, zabezpečení a přístup k informacím apod.). Pokud zaměstnavatel takové zpracování osobních údajů opírá o právní titul „oprávněných zájmů“, měl by provést posouzení, zda je tento zájem dostatečný v porovnání k právům zaměstnance (tzv. legitimate interest assessment). Zvláštní obezřetnost je třeba dodržovat ve vztahu k údajům, které vypovídají o zdravotním stavu zaměstnance (tělesná teplota, zdravotní obtíže apod.) – ty spadají do zvláštní kategorie osobních údajů (citlivé údaje) a pro jejich zpracování platí přísnější pravidla.

Zaměstnavatel je oprávněn vyzvat zaměstnance, aby se podrobil vyšetření u poskytovatele pracovnělékařských služeb, popř. registrujícího lékaře, pokud má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci. V tomto případě přichází v úvahu mimořádná pracovnělékařská prohlídka u poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to ve smyslu § 12 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.


Má zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat mzdu během karantény?

Jakkoliv to může znít překvapivě, zákoník práce na epidemii nakažlivé nemoci pamatuje, a to právě skrze institut karantény. Karanténou se ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. K nařízení karantény dochází na základě potvrzení o nařízení karantény vydané všeobecným praktickým lékařem.

Z pohledu pracovního práva je nařízení karantény důležitou osobní překážkou na straně zaměstnance, po kterou zaměstnanci přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného výdělku.

Pokud zaměstnanec v souvislosti s šířením koronaviru onemocní, měla by mu být poskytována náhrada mzdy v souladu s relevantními ustanoveními právních předpisů ohledně výplaty nemocenské.

V případě, že se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na práci z domova (home office), náleží zaměstnanci standardní mzda nebo plat.

V případě, že zaměstnavatel přikáže zaměstnanci domácí karanténu (překážky na straně zaměstnavatele), náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku.

Samozřejmě by zaměstnavatelé měli v prvé řadě zkontrolovat své vlastní pracovní smlouvy a vnitřní předpisy týkající se rozvržení pracovní doby, překážek a výplaty mzdy.


Co by měl zaměstnavatel podniknout v případě, že jeho zaměstnanci, který byl v nedávné době na pracovišti, byl diagnostikován koronavirus?

Současná vládní doporučení jsou taková, že by zaměstnavatel měl kontaktovat příslušnou krajskou hygienickou stanici a prodiskutovat s ní nastalou situaci, identifikovat osoby, které přišly do styku s dotyčným, a prodiskutovat následná preventivní opatření.

Zaměstnavatelé by měli v předstihu posoudit všechna možná rizika a připravit si pohotovostní plán (contingency plan) pro všechny předvídatelné budoucí scénáře. V případě, kdy dojde k nákaze některého ze zaměstnanců, zaměstnavatel posoudí všechna vzniklá rizika, na základě kterých budou vypracována tomu odpovídající doporučení a opatření.

Pokud zaměstnanci chtějí nosit roušky, má právo jim zaměstnavatel nevyhovět?

Současná politika vlády je taková, že nedoporučuje občanům nosit roušky na ochranu před koronavirem. Doporučuje, aby roušky nosili pouze jedinci vykazující známky nákazy (po doporučení lékařů), aby se minimalizovalo riziko rozšíření nákazy. Obdobně k tomu přistupuje i WHO, která ve svém doporučení uvádí, aby roušky nosili jedinci v případech, kdy přišli do kontaktu s někým, komu byla nákaza potvrzena. Přesto zaměstnavatel ve většině případů zaměstnanci nošení roušky zakázat nemůže.

Pokud mají zaměstnanci obavy z nakažení koronavirem, měli by hlavně dodržovat osvědčené hygienické postupy za účelem snížení rizika infekce, tedy pravidelné mytí rukou, používání jednorázových kapesníků atd.


Může zaměstnavatel zaměstnancům zabránit v tom, aby svou dovolenou podnikli v rizikových oblastech?

Podle zákoníku práce sice platí, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel – to se však týká jen doby, kdy na dovolenou nastupuje, a nikoliv místa dovolené.

Vzhledem k místu předpokládané dovolené bychom radili zvolit méně invazivní přístup, kdy postačí zaměstnance důrazně varovat před cestami do rizikových oblastí zveřejňovaných na stránkách MZV ČR a upozornit je na možné následky po jejich návratu, tedy na karanténu s omezenou mzdou. Zaměstnavatelé by se měli vyvarovat všeho, co by mohlo být zaměstnanci shledáno diskriminačním či neoprávněným zásahem ze strany zaměstnavatele, mohou však zaměstnancům doporučit, aby se pojistili pro případ zrušení zájezdu.

 

Praktické tipy pro zaměstnavatele:

Sledovat všechna možná doporučení – Jelikož se situace vyvíjí poměrně rychle a nepředvídatelně, měli by zaměstnavatelé pozorně sledovat poslední doporučení ze strany orgánů veřejné správy a doporučení lékařů.

Odkazy na nejdůležitější zdroje informací:

Zaměstnavatelé by měli pravidelně přezkoumávat svůj přístup k riziku nákazy ve světle nejnovějších vládních pokynů.

  • Vyhněte se unáhleným reakcím – Zaměstnavatelé by měli zajistit, aby přijali odpovídající opatření na šíření nákazy koronavirem v závislosti na aktuální situaci v ČR, povahy jejich podnikání, lékařských doporučení atd. Unáhlená a nepřiměřená opatření by mohla vyústit ve stížnosti, v nejhorším případě pak v soudní spory.
  • Komunikujte se svými zaměstnanci – Ačkoliv je riziko nákazy koronavirem v ČR stále velmi nízké, kvůli neustálému mediálnímu pokrytí této problematiky se mnozí lidé bezdůvodně znepokojují nad možnými riziky, obzvláště pokud spadají do skupiny, která je náchylnější k nákaze, tedy starší osoby a osoby s oslabenou imunitou. Zaměstnavatelé by se proto měli zasadit o komunikaci se svými zaměstnanci o koronaviru, informovat je o tom, co sami mohou podniknout proti nákaze, případně jaké kroky k tomu podniká i samotný zaměstnavatel (např. omezování pracovních cest do ČLR atd.). Zaměstnavatelé by si měli dát pozor na vyznění jejich zpráv, aby zabránili zbytečné panice.
  • Mějte připraveny plány na nepředvídané události – Bylo by rozumné zabývat se udržitelností Vašeho podnikání v případě, že se nákaza rozšíří nad očekávanou míru. Krom toho se ujistěte, že máte k dispozici aktuální kontaktní údaje na své zaměstnance, tísňové linky atd. Zvažte, co můžete podniknout s výhledem do budoucna už nyní, abyste umožnili v co nejširší míře zapojení zaměstnanců v rámci home office a udrželi tak klíčové funkce společnosti.

 

Mgr. Hana Gawlasová, Mgr. Ing. Petra Věžníková, Mgr. Filip Vlček – Squire Patton Boggs

Go to TOP