Evropská komise 12. února 2020 zahájila formální řízení proti Portugalsku, Nizozemsku, Slovensku a dalším pěti unijním státům, protože meškají se zakotvením pravidel zaměřených proti praní špinavých peněz do svých národních právních řádů. Česká republika mezi nimi není. Pravidla schválily členské země a europarlament v roce 2018 a sedmadvacet unijních států je mělo do svých zákonů včlenit do 10. ledna 2020.

Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, která se zabývá mimo jiné burzami s kryptoměnami či fiktivními společnostmi, předložila Evropská komise v prosinci 2016 ve snaze omezit finanční kriminalitu a financování terorismu. Reagovala mimo jiné na atentáty z listopadu 2015, při nichž přišlo v Paříži o život 130 lidí.

Třebaže členské země a Evropský parlament pravidla schválily, Kypr, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko je do svých právních řádů zatím nevtělily, uvedla Evropská komise. Státům poslala výzvu dopisem, což představuje první krok dlouhého právního procesu. Ten může vyústit v pokutu, nejsou-li pravidla řádně zavedena.

Varování komise poukazuje na zvýšenou pozornost, kterou unijní úřady věnují boji proti praní špinavých peněz. Reagují na řadu skandálů spojených s velkými bankami unijních zemích. Komisař pro finanční služby, Lotyš Valdis Dombrovskis, pod nějž tato agenda spadá, čelí kritice, že reformy zpomaluje. Do centra pozornosti se téma znovu dostalo v souvislosti s aférami praní špinavých peněz v Lotyšsku, Dánsku, Estonsku, na Maltě, Kypru a v dalších státech EU.

AD se tématu již věnoval ZDE.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.