Polský prezident Andrzej Duda, spojenec vládní strany Právo a spravedlnost, dne 4. února 2020 podepsal zákon, který umožní trestat soudce kritizující reformu justice prosazovanou současnou vládou. Evropská komise bude nyní analyzovat text konečné verze zákona a ověřovat, zda je v souladu s unijním právem.

Polské soudce, kteří nesouhlasí se současnou reformou polské justice, podpořila v lednu 2020 také Česká Soudcovská unie a Unie státních zástupců (USZ). Ty upozornily na to, že stoupající tlak ze strany současné polské vlády směřující k odstranění nezávislosti justice ohrožuje stabilitu právního státu.

Rovněž polská média kritická vůči vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) v této souvislosti často mluví o „náhubkovém“ nebo „restriktivním“ zákonu. Polská opozice a další kritici novinek varují, že upravené předpisy umožní trestat a odvolat z funkce neposlušné soudce, kteří se staví proti změnám v justici prosazovaným současnou národně-konzervativní vládou. Dotknout by se to mohlo soudců, kteří by zpochybňovali pravomoc nových kolegů dosazených takzvanou soudcovskou radou. Orgán, o jehož obsazení rozhoduje parlament ovládaný vládní stranou Právo a spravedlnost, má pravomoc navrhovat prezidentovi nové soudce. Právě to, že o složení této klíčové soudcovské rady přímo rozhodují politici, je jedním z hlavních důvodů, proč justiční reformu kritizuje Rada Evropy i Evropská komise. „Je to smutný den pro Polsko, pro Evropskou unii, právní stát a právní jistotu občanů,“ reagoval na podpis zákona polský ombudsman Adam Bodnar. Polsko podle něj udělalo krok ve směru „právního polexitu“ z Evropské unie.

„Mám radost, že se prezident pro tento krok rozhodl. Je to konečně věc, která stabilizuje náš justiční systém,“ řekl naopak v Polském rozhlase mluvčí vlády Piotr Müller.

„Dali jsme najevo naše pochyby ohledně více záležitostí,“ uvedl mluvčí Evropské komise. Ta bude podle něj nyní analyzovat text konečné verze zákona a ověřovat, zda je v souladu s unijním právem. Komise může Polsko zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Kvůli možným potížím s právním státem také ostatní země EU vedou s Polskem řízení, které teoreticky může skončit až odebráním hlasovacích práv v Radě EU.

O situaci v polské justici AD informuje pravidelně, více si přečtete například ZDE, ZDE nebo ZDE.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.