Ačkoli Británie už od soboty 31. ledna 2020 nebude součástí Evropské unie, budou se Britové nadále těšit v členských státech stejným právům jako dosud. V unijních zemích smí pracovat, čerpat sociální dávky a mají nárok na úhradu zdravotní péče. Problémy na ně zřejmě čekají až po skončení přechodného období na konci roku.

Evropský parlament 29. ledna 2020 s největší pravděpodobností schválí brexitovou dohodu, která zajišťuje britským i unijním občanům zachování svobody pohybu po státech EU. Británie se sice formálně stane třetí zemí, následujících 11 měsíců budou ale platit stávající podmínky, což dá oběma stranám čas na vyjednání budoucích vztahů.

Podle údajů Evropské komise žilo v posledních letech v ostatních zemích EU téměř 1,3 milionu Britů. Britské statistiky uvádějí, že v roce 2017 žilo v zemích EU mimo Británii nebo Irsko téměř 800 tisíc britských občanů. Zeměmi, které si jich pro dlouhodobý pobyt zvolilo nejvíce, jsou kromě Irska také Španělsko, Francie a Německo.

Všichni Britové budou moci od února nadále pracovat či podnikat v unijních zemích, pobírat tam důchody či dětské přídavky. Britští studenti se mohou po celý letošní rok účastnit studentských výměn v rámci programu Erasmus, čehož například předloni využilo zhruba 17 tisíc z nich. Pro britské vědce a inovátory bude do konce roku přístupné i financování prostřednictvím výzkumného programu Horizont 2020.

Britové, kteří v unijních zemích trvale žijí více než pět let, si tam mohou zažádat o trvalý pobyt. Na základě brexitové dohody to platí i pro ty, kteří se v některém unijním státě usadí během přechodného období. Konkrétní podoba statusu usedlíka bude záležet na každé členské zemi.

Od začátku příštího roku však mohou Britové čekat komplikace. Britská vláda totiž nehodlá v rámci budoucího uspořádání vztahů s EU zachovat volný pohyb osob, proto i práva Britů nově mířících do unijních zemí budou oslabena. Ani Britové s trvalým pobytem v jedné unijní zemi se nebudou patrně stejně snadno jako dosud moci přestěhovat do jiného státu EU či tam získat práci. Evropský parlament sice usiluje o to, aby měli stejná práva jako občané EU, členské státy s tím však před začátkem vyjednávání zatím nepočítají.

Aby se vyhnuli komplikacím, zažádalo si mnoho Britů žijících v ostatních zemích Unie o občanství hostitelské země. Například ve Francii jich od roku 2017 bylo přes 1500, což je čtyřikrát více než v roce 2015, tedy rok předtím, než Britové v referendu rozhodli o vystoupení z EU.

Nový imigrační systém, který chce britská vláda zavést po konci přechodného období, může Evropanům stěhování do ostrovní země výrazně zkomplikovat. Budou totiž muset absolvovat stejnou imigrační proceduru jako lidé ze států mimo Evropskou unii a prosadit se v bodovém systému australského typu, který uchazeče posoudí z různých hledisek včetně pracovní kvalifikace.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.