Na semináři konaném dne 16. ledna 2020 pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jejího ústavněprávního výboru se Česká advokátní komora, Komora daňových poradců, soudci a další přítomní zástupci odborné právnické veřejnosti shodli na nutnosti projednání sněmovního tisku 237, který se týká novely soudního řádu správního, konkrétně institutu nepřijatelnosti. Účastníci se shodli na jeho předložení v kompromisní podobě s tím, že jeho urychlené prosazení by mělo ulehčit kriticky zatíženému Nejvyššímu správnímu soudu.

Jak na úvod informoval předseda NSS JUDr. Michal Mazanec (na snímku vpravo), přetížení tohoto soudu se objektivně dostalo na samou hranici fyzických sil a situaci nelze nadále podceňovat. Vzestupnou tendenci lze podle jeho slov sledovat od roku 2010. V loňském roce se nápad dostal již na 4 261 kasačních stížností, s tím, že počet nedodělků ke konci roku 2019 činil 2 949 věcí, což činí v průměru přes 90 věcí na jednoho soudce NSS. Přitom ale současně v loňském roce vydal NSS rekordně absolutně nejvyšší počet rozhodnutí – 3 880. Situaci nepřidala ani ztráta několika zkušených soudců v průběhu celého roku. Doktor Josef Baxa, bývalý předseda NSS a předkladatel návrhu, který leží již dlouhé měsíce ve sněmovně, zdůraznil, že Nejvyšší správní soud má působit jako sjednotitel judikatury, k čemuž je i personálně vybaven, a namísto toho řeší povětšinou jen „balast“. Institut nepřijatelnosti Nejvyšší správní soud zná, umí s ním úměrně pracovat a nyní nastala doba jej rozšířit.

Původní výše zmíněný návrh rozšiřoval důvody nepřijatelnosti kasační stížnosti na všechny případy, kdy by kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahovala vlastní zájmy stěžovatele. Tento poměrně radikální krok byl odůvodněn tím, že je potřeba docílit urychlení soudního přezkumu rozhodnutí a dalších aktů (a nečinnosti) správních orgánů, a to ve fázi řízení před Nejvyšším správním soudem, tedy v řízení o kasační stížnosti, která je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví. Důvodem byla pochopitelně výše zmíněná skutečnost, že Nejvyšší správní soud se potýká s masivním nárůstem svého zatížení zejména v hlavní kasační agendě.

Proti tomu zazněly argumenty ze stran profesních komor a kompromisním výsledkem navrženého znění by bylo to, že věcné přezkoumání pravomocného rozhodnutí krajského soudu Nejvyšším správním soudem by probíhalo jen v těch případech, kdy by to důležité nejen pro samu posuzovanou věc, ale i pro sjednocování judikatury správních soudů Nejvyšším správním soudem.

Po vzájemné diskusi zástupců Nejvyššího správního soudu, České advokátní komory a Komory daňových poradců České republiky se nyní navrhuje, aby se možnost odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost rozšířila pouze na ty případy, které jsou jednak početně silné a kde zároveň účel kasační stížnosti z hlediska sjednocování judikatury správních soudů není tak významný. Jednalo by se o věci, ve kterých na prvním stupni rozhoduje samosoudce, tedy ty, které jsou doktrinárně vnímány jako typově méně složité, a jsou právě z tohoto důvodu svěřeny specializovanému samosoudci, nikoliv specializovanému senátu, jak je ve správním soudnictví obvyklé. 

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček přislíbil, že se o urychlené projednání na půdě sněmovny osobně zasadí.

JUDr. Hana Rýdlová

Foto redakce AD