Nejvyšší soud podstatně snížil počet věcí, které zůstaly nevyřízeny z roku 2019 a pravděpodobně by je čekalo rozhodnutí v aktuálním roce 2020. U civilních dovolání se například snížil počet tzv. nedodělků o téměř 20 %.

Přelom roku je vždy bilančním obdobím, ke kterému většina institucí směřuje základní statistiky o své činnosti a výkonnosti. Patří mezi ně pochopitelně i Nejvyšší soud. Z aktuálních statistických dat vyplývá, že se jednotlivým senátům obou kolegií (trestního kolegia a kolegia občanskoprávního a obchodního) Nejvyššího soudu podařilo za uplynulý rok 2019 snížit počet tzv. nedodělků, tedy věcí, které zůstaly po 31. prosinci nevyřízeny a budou o nich jednotlivé senáty rozhodovat pravděpodobně v roce letošním.

Nejvíce se podařilo snížit počet nevyřízených věcí, které přecházejí z roku na rok, v agendě civilních dovolání, a to přibližně o 18 %. Jestliže k 1. lednu 2019 přecházelo z uplynulého období do nového roku 2 404 nevyřízených dovolání, pak k 1. lednu 2020 evidoval Nejvyšší soud takových dovolání z uplynulého období 1970. Přitom už předešlý výsledek byl proti přelomu let 2018/2019 lepší o 17 %, protože do roku 2019 vstupoval Nejvyšší soud v agendě civilních dovolání s počtem 2 884 neuzavřených řízení. Pro ilustraci, před deseti lety, na přelomu let 2009/2010, byl počet nedodělků v agendě civilních dovolání 5 595.

Za pozitivními výsledky stojí především zvýšené úsilí soudců z jednotlivých senátů, přičemž každému ze soudů na civilním úseku soudu pomáhají zpravidla 2 až 3 asistenti. Proti předchozímu období došlo také k určitému snížení nápadu civilních dovolání. Jestliže v roce 2018 Nejvyšší soud evidoval 4 784 nově podaných civilních dovolání, pak v roce 2019 jich byl 4 340. Dlouhodobě se průměrná délka řízení o dovolání u občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu pohybuje už od roku 2016 na úrovni přibližně 200 dnů, loni byla přesně 196 dnů.

Také soudci trestního kolegia z roku 2019 do roku 2020 převáděli méně věcí, konkrétně 183, proti období předešlému, kdy se jednalo o 196 stále probíhajících řízení. Průměrná délka dovolacího řízení u trestního kolegia Nejvyššího soudu je v posledních letech standardně okolo 50 dnů, což je dáváno za příklad řadě soudů v okolních zemích, včetně vyspělých západoevropských demokracií. Přesný údaj za loňský rok je 45 dnů. Soudci trestního kolegia loni vyřídili v agendě dovolání 1 608 věcí, vedle nich například také 98 stížností pro porušení zákona podaných ministry spravedlnosti. Počet podaných dovolání v trestních věcech byl roce 2019 1 595, ministři spravedlnosti podali 104 stížností pro porušení zákona ve prospěch či neprospěch obviněných. V roce 2018 přitom evidoval Nejvyšší soud 1 630 podaných dovolání v trestních věcech, stížností pro podání zákona bylo tehdy nově evidováno 46.

Statistika Nejvyššího soudu za rok 2019

– návrhy na zaznamenání údajů o odsouzení občana České republiky cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů (§ 4 odst. 2, § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů),
– návrhy podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, (např. návrhy o vzetí předávané osoby do průvozní vazby po dobu průvozu územím České republiky, návrhy na přezkum rozhodnutí o přípustnosti vydání do ciziny atd.),
– návrhy na vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 odst. 2 tr. ř.);
   Td
– spory o příslušnost mezi soudy nižších stupňů (§ 24 tr. ř.),
– návrhy na odnětí a přikázání věci (§ 25 tr. ř.),
– návrhy na rozhodnutí o vyloučení soudců Nejvyššího soudu z projednávání a rozhodování věci (§ 31 tr. ř.);
   Tdo
– dovolání proti pravomocným rozhodnutím soudů druhého stupně ve věcech trestních (§ 265a a násl. tr. ř.);
   Tul
– v trestních věcech návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů);
   Tvo
– stížnosti proti rozhodnutím vrchních soudů o prodloužení vazby (§ 74 tr. ř.) a proti dalším rozhodnutím vrchních soudů, pokud rozhodovaly v postavení soudu prvního stupně;
   Tz
– stížnosti pro porušení zákona podané ministrem spravedlnosti proti rozhodnutím státních zástupců a soudů v řízení konaném podle trestního řádu (§ 266 a násl. tr. ř.);
   Zp
– věci, v nichž je podané odvolání proti rozhodnutí Kárné komory Nejvyššího kontrolního úřadu (§ 43 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů).

Na webových stránkách Nejvyššího soudu jsou dohledatelné rovněž statistiky za roky předešlé, zpětně až po rok 2010.

Zdroj: NS, foto archiv ČAK.