Šest týdnů, které změnily (nejen) advokacii

Petr Toman

Není člověka v naší zemi, jehož život by nebyl ovlivněn listopadovými událostmi 1989. Ať již se narodil dlouho před nimi, nebo daleko po nich. Společenské a politické změny, k nimž před 30 lety došlo, změnily život každému.

Mezi pátkem 17. listopadu 1989, kdy byli v podloubí tehdejšího Ústředí české advokacie zmláceni účastníci studentské demonstrace, a pátkem 29. prosince téhož roku, kdy byl stále ještě komunistickým parlamentem zvolen prezidentem Václav Havel, největší nepřítel komunistického režimu, uplynula velmi krátká doba. Pouhých 42 dnů, které se navždy zapsaly do dějin naší země i paměti každého, kdo je zažil.

Významnou stopu v těchto dnech zanechali tehdejší advokáti. Zejména ti, kteří osvědčili svoji statečnost v letech předcházejících, kdy obhajovali trestně stíhané disidenty a pomáhali jim a jejich rodinám i za cenu vlastního ohrožení. JUDr. Otakar Motejl již začátkem prosince 1989 připravoval text prezidentské amnestie, kterou vyhlásil krátce před svojí abdikací prezident Gustav Husák. JUDr. Dagmar Burešová se již v prosinci 1989 stala ministryní spravedlnosti. JUDr. Ján Čarnogurský, který byl pro svoji statečnou obhajobu disidentů vyloučen v roce 1981 z advokacie a listopad 1989 strávil ve vazební věznici, byl v prosinci 1989 jmenován místopředsedou federální vlády. Současný místopředseda ČAK JUDr. Tomáš Sokol se stal již počátkem ledna 1990 městským prokurátorem v Praze a později i ministrem vnitra ČR. To jsou jen ta nejviditelnější jména. Desítky dalších advokátů, obecně respektovaných osobností, se bez váhání zapojily do činnosti nově vznikajícího Občanského fóra, někteří byli kooptování za poslance Federálního shromáždění či České národní rady, jiní se podíleli na činnosti svých obcí. Všichni však přispívali svými odbornými zkušenostmi k budování demokracie.

Již v těch dnech začaly vznikat základy nové advokacie. V prosinci 1989 je začal připravovat nově zvolený předseda Ústředí české advokacie JUDr. Karel Čermák. Ve spolupráci s JUDr. Václavem Mandákem, JUDr. Milošem Jodasem a JUDr. Jiřím Klouzou, za vydatné pomoci JUDr. Dagmar Burešové v roli ministryně spravedlnosti, se jim povedl vpravdě husarský kousek: během několika týdnů připravili nový zákon o advokacii. Českou národní radou byl schválen již 25. dubna 1990 s účinností od 1. července 1990. Právě tehdy byly položeny základy české advokacie, jak ji dosud známe. A spolu s nimi formulovány principy, na nichž dodnes stojí: nezávislost, samospráva a ochrana důvěrnosti vztahu mezi advokátem a klientem.

Listopadové výročí je příležitostí si připomenout, že totalita sice byla před třiceti lety potlačena, ale nebyla nadobro zničena. Komunisti zůstali po celých třicet let v parlamentu, jejich agenti (a nejen jejich) jsou nyní v nejvyšších politických funkcích, jejich myšlenky jsou stále hlasitěji slyšet. Přibývá útoků na základní principy advokacie: začíná být zpochybňována naše nezávislost a samospráva, důvěrnost vztahu s klienty je relativizována stále novými zákonnými výjimkami. Ještě nikdy v uplynulých třiceti letech nemusela Česká advokátní komora věnovat tolik úsilí jejich ochraně jako v posledních dvou tří letech.

Některé z výše zmíněných osobností připomíná ČAK novým projektem Advokáti proti totalitě. Ne náhodou začíná v roce 30. výročí listopadových událostí 1989 a 70. výročí popravy advokátního koncipienta JUDr. Jaroslava Borkovce. Ten boji proti nacistické totalitě obětoval zdraví a boji proti komunistické totalitě přinesl oběť nejvyšší. Morální vlastnosti i postoje deseti osobností, na něž je česká advokacie právem hrdá, by měly být inspirací každému z nás bez ohledu na rok, kdy jsme do advokacie vstoupili. Stali jsme se jejich kolegy, a to nás zavazuje.

5. listopadu 1949 napsal Jaroslav Borkovec své dceři Mahulence: „Chtěl jsem ti připravit lepší život. Jestliže se mi to nepodařilo, bylo to řízení Boží.“ Téhož dne v 6.34 hodin byl popraven. Dcera Mahulena přišla o otce a Československo o 40 let svého svobodného rozvoje. Škoda že se mu to tehdy nepovedlo. Nejen kvůli němu se snažme, aby práce našich předchůdců, a nakonec i nás samých, nepřišla nazmar.

 

JUDr.  PETR TOMAN, LL.M., náhradník představenstva ČAK

Go to TOP