Sněmovna dala šanci slučování exekucí i místní příslušnosti

Dlužníci, kteří čelí více exekucím, by mohli mít do budoucna jednoho exekutora. Věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Předpokládá to vládní novela, kterou v 6. listopadu 2019 podpořila Sněmovna.

Dlužníci, kteří čelí více exekucím, by mohli mít do budoucna jednoho exekutora. Věřitelé by hradili zálohu na náklady vymáhání dluhu. Předpokládá to vládní novela, kterou v 6. listopadu 2019 podpořila Sněmovna. Dolní komora dala zároveň šanci také poslaneckému návrhu na zavedení místní příslušnosti exekutorů. Rovněž tato předloha předpokládá slučování exekucí.

Oba návrhy nyní posoudí ústavně-právní a sociální výbor. Budou na to mít prodlouženou lhůtu 80 dnů. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová uvedla, že obě varianty jsou možné. Je ale podle ní nutné sladit je tak, aby fungovaly v praxi.

Vládní návrh by měl vést k omezení počtu podávaných exekučních návrhů i množství vícečetných exekucí. Povinná záloha by podle zdůvodnění vedla věřitele ke zvážení, zda jsou majetkové poměry dlužníka takové, že by pohledávka mohla být úspěšně vymožena. Nehradila by se například v případě vymáhání výživného. Slučování exekucí proti stejnému dlužníkovi by měla snížit náklady řízení. Všechna řízení by se soustředila u exekutora, který zahájil první exekuci.

Předloha také zavádí tříletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor musel zastavit bezvýslednou exekuci i bez návrhu a bez souhlasu věřitele. Věřitel by postup mohl odvrátit další zálohou na náklady řízení. Bezvýsledná exekuce by ale mohla trvat nejdéle devět let. Zaměstnavatelé by měli nárok na paušální náhradu nákladů za úkony, které musí učinit při exekuci zaměstnance srážkami z jeho mzdy. Měla by činit by 50 korun měsíčně.

Předloha skupiny poslanců v čele s Piráty by zavedla místní příslušnost exekutorů podle krajů. K jednotlivým případům by se exekutoři přidělovali na základě takzvaného kolečka. V současnosti si exekutora volí věřitel. Exekuce mířící na jednoho dlužníka pod jednoho exekutora by se slučovaly podle místa dlužníkova pobytu.

Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s místní příslušností nesouhlasí. Vládní návrh komora kritizuje jako nepřehledný a matoucí pro účastníky řízení i jako složitý pro exekutory a soudy. Domnívá se, že schválení novely by exekuce prodloužilo a dlužníci by nakonec zaplatili více.

V minulém volebním období dolní komora zavedení teritoriality exekutorů zamítla. Kabinet se k nynější poslanecké předloze postavil záporně. Obával se nadměrného zatížení soudů, když by musely rozhodovat o odstraňování vad exekučního návrhu, odmítání a zamítání návrhu a o zapisování do rejstříku zahájených exekucí, což nyní provádějí exekutoři. Místní příslušnost by také mohla podle vlády celkově ohrozit vymáhání pohledávek.

Reakce České asociace věřitelů (ČAV)

Podle ČAV změny exekučního řádu v podobě zavedení místní příslušnosti a slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi nejsou adekvátními řešeními současných problémů v oblasti exekucí. Pro dlužníky nebudou znamenat žádná zásadní zlepšení, naopak mohou velmi významně poškodit věřitele. Zákonodárci by podle asociace měli hledat jiné způsoby pomoci předluženým lidem v exekuci, například v podobě zrušení výběru daně z přidané hodnoty z nákladů exekuce či možnosti jednodušších odpisů pro věřitele.

V případě zavedení tzv. exekutorské teritoriality by si věřitelé již nemohli vybrat exekutora, kterému svěří vymáhání své pohledávky. Ten by jim byl přidělen soudem podle trvalého bydliště dlužníka a centrálního pořadníku. „Takové řešení považujeme za krajně nepřijatelné. Každý věřitel by měl mít právo svobodně nakládat se svým majetkem a vybrat si exekutora dle svého vlastního uvážení. Z praxe víme, že mezi kvalitou a efektivitou práce jednolitých úřadů existují výrazné rozdíly. Prosazení této změny by znamenalo, že by věřitel nově musel spolupracovat i s takovým exekutorem, s jehož činností oprávněně není spokojen a který ho svým přístupem poškozuje,“ říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.

Změna by podle asociace nepřinesla žádná pozitiva ani pro dlužníky. „Zastánci této úpravy mluví o snižování nákladů pro dlužníka či potřebě přiblížit ho exekutorskému úřadu. Náklady exekuce jsou ovšem již několik let zastropované. Argument zkrácení vzdálenosti mezi dlužníkem a exekutorem je rovněž lichý, neboť většina dlužníků exekutorské úřady osobně nenavštěvuje a především se vůbec nezdržuje na adrese svého trvalého bydliště, podle kterého by byly případy exekutorům přidělovány,“ konstatuje Pavel Staněk.

Podobné problémy podle asociace přináší také návrh na slučování exekucí na jednoho dlužníka k jednomu exekutorovi. „Pokud mají zákonodárci skutečně zájem na zlevnění exekucí, měli by se v první řadě zamyslet nad zrušením daně z přidané hodnoty z nákladů exekučního vymáhání, která je zcela zbytečně navyšuje o více než pětinu. Ke snížení počtu běžících i nově zahajovaných exekucí by pak daleko lépe přispělo zjednodušení odpisů pohledávek věřitelů,“ dodává prezident České asociace věřitelů. Zároveň upozorňuje na to, že základním účelem exekucí vždy bylo a i nadále je vymožení práva věřitele. Pomoc lidem v dluhové pasti již v červnu nabídla novela insolvenčního zákona.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

 

Go to TOP