Lhůta pro vracení odpočtů DPH se asi prodlouží na 45 dní

Lhůta pro vyplacení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se zřejmě prodlouží z nynějších 30 na 45 dní. Počítá s tím vládní novela daňového řádu, kterou projednají poslanci.

Měli o ní diskutovat už minulý týden, ale nepřišla na ni řada. K návrhu na prodloužení lhůty má výhrady například Komora daňových poradců nebo Svaz průmyslu a dopravy. Podle Ministerstva financí ČR to však umožní mimo jiné lépe zacílit kontroly, plátcům bude v pochybných případech vracet pouze nespornou část odpočtu a nebude zadržovat celý odpočet. Zástupci opozice opatření považují za trik k vylepšení státního rozpočtu.

Nadměrný odpočet je fakticky nárok na vrácení peněz od příslušného finančního úřadu. Zjednodušeně jde o rozdíl mezi daní z přidané hodnoty toho, co podnikatel prodal, a toho, co podnikatel jako registrovaný plátce DPH nakoupil. Novela přináší i tu novinku, že pokud bude mít úřad pochybnosti o nároku na vrácení nadměrného odpočtu, bude smět zadržet pouze spornou část. Nespornou část podnikateli vrátí.

Ministryně financí Alena Schillerová řekla ČTK, že k tomu, aby Finanční správa ČR byla schopná posouzení odpočtu zvládnout, potřebuje lhůtu delší. Nynějších 30 dní je podle ní jedna z nejkratších lhůt v Evropě. „Já jsem to vždy chtěla spojit s něčím, co za to těm subjektům nabídneme,“ řekla. Jednou z těchto věcí je vracení nesporných částí nadměrných odpočtů. „A pak velice zásadním způsobem narovnáváme a snižujeme veškeré sankce, které vyplývají z daňových předpisů, především z daňového řádu,“ dodala.

Pokud plátce DPH podá například k 25. říjnu daňové přiznání k DPH a vykáže v něm nadměrný odpočet, úřad mu podle nynější úpravy vrátí, pokud nemá pochybnosti, vratku do 30 dnů. Podle nově navržené lhůty by vratku mohl obdržet až po 45 dnech, tedy až v prosinci. „Prodloužení lhůty je nezbytným krokem, bez kterého nelze dosáhnout cílů, které jsou ze strany části daňových subjektů i odborné veřejnosti poptávány,“ uvedlo Ministerstvo financí ČR v důvodové zprávě. Podle ministerstva je nynější lhůta relativně krátká. Jedině jejím prodloužením je prý možné docílit lepší provázanosti mezi vyhledávací činností, kdy finanční úřady zjišťují, zda není nutné zahájit kontrolu, a kontrolními postupy. Umožní to zacílit kontroly tak, aby zbytečně nezatěžovaly poplatníky, pokud to není nutné. Vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok uvádí, že tato změna zákona bude mít v příštím roce jednorázový dopad na rozpočet v objemu asi 16 miliard korun.

Některé profesní organizace s navrhovanou změnou nesouhlasí. Svaz průmyslu a dopravy ČR poukazuje na to, že změna zasáhne do cash-flow firem, i těch poctivých, které si své povinnosti plní. „Prodloužení lhůty je jednoznačnou zátěží pro podnikatele, aniž by jim stát poskytoval adekvátní kompenzaci,“ varuje svaz. „Správce daně často firmám stanovuje termíny k různým úkonům pouze v řádu dní, standardní je například pětidenní termín, stát chce ale nyní sám 45 dní,“ dodává.

„Toto prodloužení by postihlo plošně především ty plátce, kteří vykazují nadměrné odpočty systémově a není u nich žádné podezření na daňové podvody. Jako příklad lze uvést exportéry nebo stavební firmy,“ uvedla Komora daňových poradců. „Prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu rovněž neodpovídá slibu vlády, že zavedení kontrolního hlášení a EET jsou poslední plošnou administrativní zátěží a nyní se vláda zaměří na benefity pro podnikatele,“ dodává. Chce naopak zkrátit lhůtu pro vracení odpočtu na 15 dní.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

Go to TOP