Význam obhajoby lidských práv v české zahraniční politice poklesl
Význam obhajoby lidských práv v české zahraničí politice proti době před 30 lety poklesl. Jedním z důvodů je i skutečnost, že v čele státu už nejsou lidé, pro které by lidská práva byla osobním tématem, řekl na mezinárodní konferenci Forum 2000 někdejší disident, pozdější ministr pro evropské záležitosti a nynější europoslanec Alexandr Vondra. Podotkl ale, že vnímání lidských práv se mění i v dalších západních zemích, kde ho v diplomacii často nahrazuje transakční vnímání politiky.
Po sametové revoluci si Česko stanovilo ochranu svobody a lidských práv jako jeden ze základních kamenů své zahraniční politiky. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že v zemi byla generace politických vůdců se silným osobním příběhem boje za demokracii. „Pro ně to nebyl jen nějaký abstraktní koncept, byl to způsob jejich života,“ řekl Vondra.
Nyní je podle něj situace v Česku zcela jiná. „Tato generace je pryč. Českou republiku vedou prezident a premiér, kteří jsou zcela neznalí tohoto konceptu, protože nemají žádný osobní příběh, který by s tím byl spojený,“ prohlásil.
Podle Vondry se změnila i situace ve světě. Zatímco na konci 80. let a v následující dekádě byly západní demokracie k hnutím za lidská práva vstřícné, nyní řada západních vůdců přistupuje k zahraniční politice jen transakčním způsobem a tomu odpovídá i jejich přístup k lidským právům. Česká zahraniční politika by se v otázce lidských práv proto měla zaměřit na úzký okruh zemí, kde je možné dosáhnout nějaké politické změny.
Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay