Soudní dvůr Evropské unie 3. října 2019 rozhodl ve prospěch polských spotřebitelů, kteří si před lety vzali hypotéku ve švýcarských francích a úvěr se pro ně později ukázal jako nevýhodný. Teď mají možnost obrátit se na polské soudy a požádat, aby si mohli hypotéku převést do místní měny. Verdikt by mohl spustit lavinu podobných žalob proti bankám. Podobný problém jako v Polsku vyvstal také v Maďarsku, Chorvatsku nebo Rumunsku, které ho vyřešily speciálními zákony.

Agentura Reuters uvedla, že verdikt Soudního dvora EU by mohl spustit lavinu podobných žalob proti bankám, které by to nakonec mohlo přijít na miliardy eur.

Soudní dvůr EU se zabýval případem Kamila a Justyny Dziubakových, kteří se přeli s finančním ústavem Raiffeisen Bank International. Na rozsudek čekaly tisíce Poláků, kteří mají ve švýcarských francích hypotéky a další úvěry.

Polský úřad pro regulaci finančního sektoru (KNF) v reakci uvedl, že polský bankovní sektor je na potenciálně negativní dopad verdiktu soudu v Lucemburku dobře připraven. Polský ministr financí Jerzy Kwieciński prohlásil, že vláda situaci monitoruje.

Banky by nyní podle odhadů odborníků mohly kvůli rozsudku přijít o 40 miliard až 60 miliard zlotých (237 miliard až 356 miliard korun), poznamenala agentura AFP.

Nyní dvaačtyřicetiletý Piotr Zientala si v roce 2008 chtěl vzít půjčku na byt. „Chtěl jsem úvěr ve zlotých, ale banka to odmítla a nabídla mi úvěr ve švýcarských francích,“ řekl AFP Zietala. „Můj bankovní poradce mě za pomoci čísel a grafů přesvědčil, že je to pro mě výhodné a bez rizika,“ dodal. Za šest měsíců se ale kurz franku změnil z 2,03 zlotého na více než tři zloté. „V roce 2015 dosáhl pěti zlotých, tak jsem přestal splácet,“ dodal Zientala.

Deset let po sjednání úvěru musí vrátit 600.000 zlotých (3,5 milionu koru), což je dvojnásobek toho, co si půjčil. „Ve smlouvě jsem našel nepřiměřené podmínky a banku jsem zažaloval,“ uvedl Zietala. Jeho smlouva je podle něj téměř totožná s tou, kterou se zabýval unijní soud.

Sporné body úvěrové smlouvy se podle AFP týkaly například toho, že banka mohla libovolně stanovovat kurz franku.

Půjčky v cizí měně si mezi lety 2000 až 2012 vzalo podle AFP zhruba 700.000 polských domácností, které nalákaly nízké úroky a silný zlotý. Globální ekonomická krize v roce 2008 a uvolnění kurzu franku v roce 2015 ale způsobily, že se hodnota švýcarského franku proti polskému zlotému asi zdvojnásobila.

V současné době zbývá splatit asi 500 tisíc půjček ve švýcarských francích v odhadované hodnotě 100 miliard zlotých (593 miliard korun), což je pětina všech hypotečních úvěrů. Experti se obávají, že rozhodnutí soudu EU by se mohlo dotknout celého bankovního sektoru a v konečném důsledku i polské ekonomiky. Ta patří k nejrychleji rostoucím v Evropě.

Šéf polské centrální banky Adam Glapiński ale už ve středu ujistil, že případný verdikt ve prospěch spotřebitelů nebude mít na největší ekonomiku střední Evropy významnější dopad. Rozsudek se navíc týká jen půjček v cizí měně jedné banky, nikoli všech bank s různými typy úvěrů, uvedl Glapiński.

„Při tom nejčernějším scénáři by banky mohly přijít asi o 50 miliard zlotých, zatímco roční zisk sektoru je 15 miliard,“ řekl AFP ekonom Witold Orlowski. „Některé banky by mohly zkrachovat,“ připustil.

Zlotý po vyhlášení rozsudku posílil vůči švýcarskému franku asi o půl procenta na 3,96 PLN. V polovině roku 2008 stál švýcarský frank zhruba dva zloté a v roce 2016 jeho cena přesáhla 4,10 PLN.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie C-260/18 si přečtete zde.

Zdroj: Soudní dvůr EU, ČTK. Foto Pixabay.