Jednomu z nejkratších českých zákonů pouze se dvěma paragrafy je 100 let

Jeden z nejkratších zákonů v naší historii, který by letos oslavil stoleté výročí, se týká pohřebnictví. Jde o zákon č. 180/1919 Sb., o fakultativním pohřbívání ohněm, který je znám jako tzv. Lex Kvapil,

Jeden z nejkratších zákonů v naší historii, který by letos oslavil stoleté výročí, se týká pohřebnictví. Jde o zákon č. 180/1919 Sb., o fakultativním pohřbívání ohněm, který je znám jako tzv. Lex Kvapil, protože byl spojen se jménem dramatika Jaroslava Kvapila. Zákon byl přijatý záhy po vzniku Československé republiky 1. dubna 1919 a obsahoval pouze dva paragrafy a dvě věty:

  • 1 – Pohřbívání ohněm jest povoleno,
  • 2 – Provedením zákona je pověřen ministr veřejného zdravotnictví ve srozumění s ministrem vnitra a spravedlnosti.

První kremace na základě tohoto zákona byla provedena 30. října 1918 bezprostředně po vzniku první čs. republiky v krematoriu v Liberci, v Praze se první pohřeb žehem konal až o 3 roky později, v listopadu roku 1921 v provizorním krematoriu na Olšanech.

Zajímavé je, že v historii zpopelňování je více než patrná „advokátní stopa“. Zásadní vliv na rozšíření myšlenky spalování lidského těla měla totiž rodina vzdělaného staročeského právníka, politika a spisovatele JUDr. Františka Augusta Braunera. Byl uznávaným odborníkem v jurisdikci a úspěšným advokátem, na jehož práci navázal nejstarší syn Vladimír (1853–1924), který byl také známým pražským právníkem a převzal po otci advokátní kancelář. A právě jejich matka, respektive manželka Augusta Braunerová byla dokonce jednou z prvních zpopelněných Češek.

Zdroj: www.vitalia.cz

Foto: Pixabay

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP