České úřady neplnily opatření ke zvýšení podílu žen na vedení

Ministerstva a úřady v Česku nesplnily přes dvě pětiny opatření ke zvýšení zastoupení žen na vedoucích postech a v politice, která na uplynulé tři roky

Ministerstva a úřady v Česku nesplnily přes dvě pětiny opatření ke zvýšení zastoupení žen na vedoucích postech a v politice, která na uplynulé tři roky schválila vláda. Vyplývá to ze zprávy o naplňování plánu pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v rozhodovacích pozicích na roky 2016 až 2018.

Zprávu vypracoval sekretariát rady vlády pro rovnost žen a mužů s vládním výborem pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích. Podle plánu se měla mimo jiné připravit volební novela, podle níž by ženám na kandidátních listinách připadly aspoň dvě pětiny míst. Vládní výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích připravil Strategii „+1“. Podle ní se měl každý rok počet žen v řídících funkcích na ministerstvech, v úřadech a státních podnicích zvyšovat, dokud by nedosáhl 40 procent. Opatření se mělo týkat i mužů tam, kde by byl jejich podíl nízký. Do roku 2020 měly ženy tvořit aspoň dvě pětiny členů dozorčích rad a představenstev firem se státní účastí.

Podíl českých žen na rozhodování pod průměrem EU

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za nízké zastoupení žen ve vedení státu, úřadů či státních firem, a to například od Rady Evropy či výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Výbor Česko vyzval, aby zavedlo dočasná opatření ke zvýšení podílu žen v politice a na rozhodování. Podle zprávy Evropské komise je v Česku podíl žen na rozhodování pod unijním průměrem.

V patnáctičlenné české vládě jsou čtyři ministryně. Na ministerstvech je mezi náměstky čtvrtina žen, mezi vedoucími odborů 30 procent a v čele oddělení 42 procent. „Směrem dolů v hierarchii počet žen v rozhodovacích pozicích ve státní správě roste,“ uvádí zpráva.

Zastoupení žen ve vedoucích pozicích v justici

Přestože je například v Česku víc soudkyň než soudců, ve vedení soudů se to neodráží. Čím vyšší je také soudní instance, tím je podíl žen nižší, podotýkají autoři. Třeba v patnáctičlenném Ústavním soudu jsou dvě soudkyně a v Nejvyšším soudu 17 procent žen. Ve statutárních orgánech 250 největších firem bylo 12,5 procenta žen.

Zdroj: ČTK, foto Pixabay.

Go to TOP