NSS ponechal eurovolby v platnosti, stížnosti odmítl či zamítl

Nejvyšší správní soud (NSS) vyřídil už všech 19 stížností na volby do Evropského parlamentu, odmítl je, zamítl či vyřešil jinak. Volby zůstaly v platnosti.

Volební senát se 25. června 2019 zabýval posledními třemi stížnostmi. NSS zamítl stížnost senátora Lukáše Wagenknechta, který zpochybňoval mandáty nových europoslanců zvolených za ANO. Poukazoval na údajný střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Předseda ANO podle Wagenknechta prostřednictvím svěřenských fondů dál ovládá skupinu Agrofert včetně řady médií, což mělo ovlivnit kampaň.

Volební senát NSS zdůraznil, že posuzování toho, zda je Babiš ve střetu zájmů, je mimo jeho kompetence. Úkolem senátu je střežit řádný průběh volebního procesu. Wagenknecht nijak konkrétně nedoložil, jak dopadly jím popisované skutečnosti na výsledek voleb.

„Pokud by se navrhovatelova podezření ukázala jako opodstatněná, šlo by bezpochyby o nežádoucí situaci, avšak její vliv na výsledek voleb do Evropského parlamentu se navrhovateli nepodařilo prokázat (a povětšinou ani tvrdit),“ stojí v rozhodnutí zpřístupněném na úřední desce.

„Je-li navrhovatel přesvědčen, že ‘je cosi shnilého’ v účetnictví ANO, může se obrátit na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,“ uvedl také volební senát.

„V tuto chvíli právní zástupce studuje rozhodnutí a odůvodnění. Samozřejmě respektují rozhodnutí NSS. V obecné rovině se s rozsudkem v tuto chvíli nemohu ztotožnit zejména z důvodu, že jsme podle NSS dostatečně nedoložili naše konstatování. Podání obsahovalo 62 stran a stovky stran příloh. Po právní analýze nemůžu vyloučit další právní kroky,” uvedl 25. června 2019 na dotaz ČTK senátor Wagenknecht.

NSS dostal 19 stížností na eurovolby. Osm z nich odmítl, protože nesplňovaly zákonné požadavky na volební stížnost a tudíž nebyly projednatelné. Pět návrhů vyřídil takzvaně jinak, jelikož tato podání podle soudu nebyla volebními stížnostmi. Šesti návrhy se volební senát zabýval meritorně a zamítl je.

Zamítl také stížnost voliče z Mostu, který zpochybnil mandáty poslanců za SPD. Poukázal na obsah stranické tiskoviny Na vlastní oči, konkrétně na titulek „Evropská unie nás nutí jíst zkažené maso a nekvalitní potraviny“. Šlo prý o poplašnou zprávu. Podle soudu ale volič nijak neupřesnil, jakým způsobem mělo tvrzení o zkaženém masu ovlivnit platnost zvolení poslanců.

Už dříve volební senát konstatoval, že nemožnost volit do Evropského parlamentu ze zahraničí neodporuje ústavnímu pořádku ani mezinárodnímu nebo unijnímu právu. Zamítl stížnost voliče, který v době voleb pobýval na stáži v Bruselu. Žádal zneplatnit volbu 21 nových českých europoslanců.

Po minulých eurovolbách před pěti lety NSS dostal 16 stížností, žádné nevyhověl. Nejvýznamnějšími byly podněty Pirátů a Zelených, které protestovaly proti pětiprocentní hranici pro získání křesel europoslanců. NSS se kvůli tomu obrátil na Ústavní soud, který v červnu 2015 návrh na zrušení pětiprocentní vstupní klauzule v eurovolbách zamítl.

Usnesení naleznete na www.nssoud.cz pod odkazem Úřední deska.

Zdroj: ČTK, NSS, foto ČAK.

 

Go to TOP