Rozhodčí soud při Hospodářské a Agrární komoře ČR slaví 70. výročí

Česká republika, a především pak Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky slaví v letošním roce 70 let rozhodčího soudnictví u nás. Původně pod názvem Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře byl v Československu zřízen stálý rozhodčí soud 27. května 1949, tedy právě před 70 lety, a to k rozhodování sporů zejména z mezinárodního obchodního styku.

Oslava 70. výročí založení Rozhodčího soudu se konala přesně v den výročí, v pondělí 27. května 2019 v odpoledních hodinách v Kaiserštejnském paláci v Praze. V rámci slavnostního programu byla předána z rukou předsedkyně Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, prof. JUDr. Marie Karfíkové, CSc., čestná uznání vybraným osobnostem, které se zasloužily o rozvoj a renomé rozhodčího řízení u nás. Slavnostní části se zúčastnili rozhodci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR i čestní hosté z tuzemska i ze zahraničí, kteří přednesli své zdravice a gratulace. A i z jejich úst několikrát zaznělo, že díky usilovné práci všech představitelů Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR, kteří patřili ke světově uznávané právnické elitě, se z něj podařilo vytvořit instituci s celosvětovým renomé, dokonce navzdory tomu, že vznikal v době, kdy svět byl rozdělen železnou oponou, a to i v nejostřejších dobách bipolárního světa. Mezinárodní obchod si však uvědomoval nutnost vzájemné komunikace a výměny a při jeho podpoře právě naše rozhodčí instituce sehrála svou zásadní roli v mezinárodním, nikoli výjimečně, i v globálním rozsahu.

Při příležitosti tohoto významného výročí si lze připomenout zejména některé významné milníky:

•1954: Nejvyšší soud Švýcarské konfederace (Bundesgericht) potvrdil závaznost a vykonatelnost rozhodčího nálezu vydaného českým rozhodčím soudem. Mezinárodní postavení tuzemského rozhodčího soudu jako nezávislé a nestranné instituce pro rozhodování mezinárodních obchodních sporů tak bylo potvrzeno a šlo o historický předěl i proto, že šlo o jeden z prvních rozhodčích nálezů, kde západoevropský soud uznal nezávislost a odbornost rozhodování našeho soudu. Význam tuzemského rozhodčího soudu a jeho akceptace následně rostla natolik, že se jednalo o rozhodčí instituci, která byla nikoli výjimečně volena pro rozhodování sporů, které neměly jakoukoli objektivní vazbu na Československo.

•1. 1. 1995: Tímto dnem nabyl účinnosti nový zákon o rozhodčím řízení (zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů), který otevřel možnost projednávat v rozhodčím řízení u nás soudem i vnitrostátní spory, tj. nikoli jen spory z mezinárodního obchodu nebo s mezinárodním obchodním stykem související, jak tomu bylo do konce roku 1994. Česká republika se navíc stala jedním z prvních států bývalého východního bloku, a dokonce i jedním z průkopníků, kdy není rozlišováno mezi spory mezinárodními a vnitrostátními. Ostatně tento krok je i na mezinárodní úrovni často oceňován. Konečně, bylo to právě Československo, které stálo vždy za mezinárodními iniciativami směřujícími k podpoře rozhodčího řízení a uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, jako je Newyorská úmluva z roku 1958 nebo Ženevská úmluva o evropské obchodní arbitráži z roku 1961. Ostatně, dodnes jsou to právě některé bilaterální smlouvy o právní pomoci, které jsou nyní závazné pro Českou republiku, jež se vztahují v té či oné míře i na rozhodčí řízení, což je něco, co je i v mezinárodním prostředí považováno spíše za výjimečné.

•1995: Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“) získal na základě uvedeného zákona a ve spojení se zákonem týkajícím se Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR postavení stálého rozhodčího soudu.

•1998: Od tohoto roku Rozhodčí soud rozhodoval i spory ze spotřebitelských smluv. Možnost uzavírání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách vyloučil tuzemský zákonodárce teprve od 1. prosince 2016, a to i přesto, že unijní legislativa a judikatura v zásadě tuto možnost nevylučuje a pouze stanoví jisté mantinely, když omezení či vyloučení možnosti uzavírání rozhodčích smluv ve spotřebitelských smluvních vztazích i právo EU ponechává na vnitrostátních legislativách členských států.

•2004: V tomto roce byl přijat Řád pro rozhodčí řízení online. Ten umožnil vést celé rozhodčí řízení prostřednictvím platformy Rozhodčího soudu online, tj. zásadně bez ústního projednání věci a s významně sníženými náklady. I v tomto ohledu se tak Rozhodčí soud řadí ke světovým průkopníkům moderních trendů při rozhodování sporů alternativními způsoby, tj. jinak než prostřednictvím systému obecných soudů.

•2004-2014: Rozhodčí soud získal mezinárodně významné licence „ADR“ (Alternative Dispute Resolution) k rozhodování sporů o doménová jména, a to v roce 2005 o doménu .eu, v roce 2009 ve sporech o generická doménová jména, v roce 2014 pak o doménu .cz. Rozsah, ve kterém je Rozhodčí soud oprávněn tzv. doménové spory rozhodovat, v zásadě nemá u národních stálých rozhodčích institucí tohoto typu obdobu.

•2010: V tomto roce byla Rozhodčím soudem představena možnost projednávat tzv. úhradové spory ve zdravotnictví, a to podle Řádu Rozhodčího soudu pro vnitrostátní úhradové spory ve zdravotnictví.

•2019:  Rozhodčí soud slaví 70 let institucionalizovaného rozhodčího soudnictví u nás, a to formou mezinárodního odborného fóra, a poté slavnostním shromážděním dne 27. května 2019, přičemž právě 27. květen je pro Rozhodčí soud symbolickým datem, neboť stejného dne byl v roce 1949 vydáním výnosu Ministerstva zahraničního obchodu č. 511.754/49-II/1 zřízen u nás první stálý rozhodčí soud.

Rozhodčí soud je jednou ze tří stálých rozhodčích institucí v České republice, zřízených na základě zákona. Z těchto institucí je Rozhodčí soud jediný s tzv. generální věcnou působností. Lze u něj tedy rozhodovat majetkové spory omezené pouze pozitivním a negativním vymezením arbitrability ve smyslu ustanovení § 1 a § 2 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Pravomoc Rozhodčího soudu k projednání sporu musí být sjednána v tzv. rozhodčí smlouvě, která může mít buď podobu rozhodčí doložky obsažené ve smluvním ujednání stran (v tzv. hlavní smlouvě), nebo v samostatné rozhodčí smlouvě, kdy se strany teprve po vzniku určitého sporu dohodnou na tom, že spor rozhodne Rozhodčí soud. Rozhodčí řízení je pro rozhodování sporů účastníků výhodné zejména kvůli jeho rychlosti, flexibilitě (lze se například domluvit na některých procesních otázkách, typicky způsobu doručování, což rozhodčí řízení značně urychlí), neformálnosti a často s výrazně nižšími náklady za projednání a rozhodnutí sporu před Rozhodčím soudem. Ostatně jen málokdo z praxe si uvědomuje třeba výhody spojené s tím, že se strany mohou dohodnout na projednání sporu nebo třeba jen na vydání rozhodčího nálezu v cizím jazyce, či stačí již jen dohoda o tom, že listinné důkazy není zapotřebí překládat do jazyka řízení apod.

O výše zmíněných kladech rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem svědčí statistiky Rozhodčího soudu o nápadu sporů, které řadí Rozhodčí soud na čtvrtou příčku mezi nejvyšší špičku rozhodčích institucí na světě.

Rok Celkem Mezinárodní Vnitrostátní
2000 192 40 152
2001 216 33 183
2002 282 54 228
2003 450 47 403
2004 598 54 544
2005 869 60 809
2006 1237 79 1158
2007 1082 67 1015
2008 1485 93 1392
2009 2381 131 2250
2010 2946 160 2786
2011 3110 150 2960
2012 2646 131 2515
2013 2406 189 2217
2014 1661 135 1526
2015 1388 73 1315
2016 1181 78 1103
2017 997 54 943
2018 762 73 689

Tabulka představuje statistiku nápadu Rozhodčího soudu v období let 2000-2018.

Na seznamu rozhodců Rozhodčího soudu je vedeno přes 500 tuzemských i mezinárodních rozhodců, včetně specialistů v tom kterém oboru. Přitom mezi rozhodci vedenými na seznamu rozhodců Rozhodčího soudu jsou i jména řadící se ke světové právní a rozhodcovské elitě, s nimiž se lze setkat při rozhodování nejvýznamnějších obchodních, a dokonce i investičních sporů.

Rozhodčí soud vede a zajišťuje rozhodčí řízení podle potřeby v cizích jazycích, zajišťuje konání řízení i mimo sídlo Rozhodčího soudu (po České republice má Rozhodčí soud několik kontaktních míst a sudišť), včetně konání řízení v zahraničí. Rozhodčí soud pokračuje ve svém intenzivním úsilí o získání možnosti rozhodovat spory například ve sportovní arbitráži poté, kdy toto umožnil současný občanský zákoník, a připravuje řadu dalších projektů, které mají zdůraznit a posílit jeho postavení v tuzemsku i v mezinárodním prostředí.

Řízení o doménových sporech je tzv. alternativním řešením sporu (ADR – Altenative Dispute Resolution) a na rozdíl od „klasického“ rozhodčího řízení bylo zavedeno později (2004). Přesto je rozhodování doménových sporů nyní výrazně profilující agendou Rozhodčího soudu, který se zařadil mezi čelní poskytovatele alternativního řešení sporů o doménová jména na světě. Řízení ADR probíhá prostřednictvím platformy Rozhodčího soudu online na třech úrovních – domény .cz, domény .eu a generické domény, jako např. .com, .net, .org, .biz, .info, .mobi, .tel (UDRP – Uniform Dispute Resolution Policy and Rules). Řízení je maximálně rychlé, když v tomto řízení lze požadovat zrušení registrace sporné domény nebo její převod na oprávněného držitele, který musí prokázat nárok na doménové jméno podle platných Pravidel pro řešení sporů o doménová jména. Řízení o domény .cz probíhá v češtině, řízení UDRP probíhají v angličtině a spory o doménová jména .eu mohou probíhat a probíhají v kterémkoli z úředních jazyků Evropské unie.

 

Doménové spory
Typ 2018 2017 2016 2015
doména .eu 39 53 79 61
UDRP 356 336 151 150
doména .cz 23 27 23 11

Statistika sporů o doménová jména vedených před Rozhodčím soudem v letech 2015-2018.


Rozhodčí soud působí jako profesionální a nestranná instituce pro rozhodování tuzemských i mezinárodních sporů, včetně sporů o doménová jména, a významně reprezentuje sedmdesátiletou tradici institucionalizovaného rozhodčího soudnictví na našem území.


Prof. JUDr. MARIE KARFÍKOVÁ, CSc., předsedkyně Rozhodčího soudu

 

 

Redaktorka Bulletinu advokacie. [ View all posts ]

Go to TOP