V trestním řízení ve stadiu odvolacího řízení se rozhodla obhajoba opatřit si znalecký posudek znaleckého ústavu, a to v návaznosti na zákonnou úpravu obsaženou v § 110a trestního řádu. Za tímto účelem obhajoba předložila odvolacímu soudu objednávku k vypracování znaleckého posudku znaleckému ústavu a dále zmocnění osoby znaleckým ústavem k nahlížení do spisu. Odvolací soud této žádosti nevyhověl s argumentací, že zástupce znaleckého ústavu není osobou oprávněnou k nahlížení do spisu. Článek se zabývá veškerými souvislostmi, které vedly k novelizaci trestního řádu s účinností od 1. 1. 2002, jež se mj. promítla i v nově zavedeném ust. § 110a trestního řádu, který umožňuje, aby v trestním řízení byl vypracován a předložen znalecký posudek stranou.

Z listin, které advokát zaslal Výboru, bylo zřejmé, že obhajoba se rozhodla využít ust. § 110a trestního řádu (dále i „tr. řád“) a požádat ve stadiu odvolacího řízení znalecký ústav o vypracování znaleckého posudku. Znalecký ústav udělil plnou moc svému zaměstnanci k tomu, aby zastupoval znalecký ústav při veškerých jednáních a úkonech v souvislosti s vypracováním a podáním znaleckého posudku.oncem listopadu roku 2018 obdržel Výbor pro odbornou pomoc    a ochranu zájmů advokátů (dále jen „Výbor“) podnět advokáta Mgr. L. V. (dále jen „advokát“) k přezkoumání postupu Městského soudu v Praze, který v odvolacím řízení vedeném pod sp. zn. 8 To 458/2018 neumožnil nahlédnout do trestního spisu zástupci společnosti XY (dále jen „znalecký ústav“) zmocněnému  znaleckým ústavem k vypracování a podání znaleckého posudku.

Soud jako odvolací soud však neumožnil tomuto zmocněnému zaměstnanci nahlédnout do spisu s odůvodněním, že nejsou dány podmínky pro umožnění nahlédnutí této osoby do soudního spisu, neboť zástupce znaleckého ústavu není osobou oprávněnou k nahlížení do spisu ve smyslu § 65 a 110a tr. řádu. Podle názoru soudu umožňuje § 110a tr. řádu nahlédnout do spisu pouze znalci, kterého některá ze stran požádala o nahlédnutí do spisu, nikoliv znaleckému ústavu. Soud uvádí, že z listin, které byly předloženy, je zřejmé, že objednávka na vypracování znaleckého posudku znaleckým ústavem je adresována znaleckému ústavu, a nikoliv znalci.

Tento článek se bude v návaznosti na shora uvedenou problematiku zabývat tím, zda, ve smyslu § 110a tr. řádu, je orgán činný v trestním řízení, tj. v posuzovaném případě soud, povinen umožnit zástupci znaleckého ústavu, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu.

Vývoj právní úpravy

Ust. § 110a tr. řádu bylo vloženo do tr. řádu tzv. velkou novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., účinnou od 1. 1. 2002. Důvodem přijetí této novely bylo zavedení větší součinnosti stran při dokazování, což se promítlo mj. i ve změně a rozšíření dikce ust. § 2 odst. 5 tr. řádu. Ve smyslu tohoto ustanovení je nutné zdůraznit, že orgány činné v trestním řízení postupují v trestním řízení způsobem upraveným v tr. řádu a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí.[1]

Změna v přístupu chápání této zásady spočívala v tom, že se prohloubí „rovnost zbraní“ jednotlivých stran trestního řízení s tím, že jednotlivé změny v trestním řádu budou umožňovat plnohodnotnou aktivitu stran, tj. mj. i obhajoby při vyhledávání, předložení jednotlivých důkazů s možností navrhnout provedení vyhledaných a předložených důkazů. Změna zásady trestního řízení zajišťující větší součinnost stran při dokazování se promítla i v novelizovaném ust. § 89 odst. 2 tr. řádu, kde, v návaznosti na oprávnění mj. obhajoby při vyhledávání, předložení jednotlivých důkazů s možností navrhnout provedení těchto důkazů, je jednoznačně konstatováno, že skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takovéhoto důkazu.[2]

Právě tato posílená koncepce umožňující výraznější součinnost stran při dokazování byla důvodem pro přijetí § 110a tr. řádu. Jestliže má obhajoba právo vyhledat, předložit a navrhnout provedení důkazu znaleckým posudkem, musí jí být umožněno, aby osoba, která vypracovává znalecký posudek, měla právo nahlédnout do spisu, a seznámit se tak s relevantními podklady, ze kterých bude znalecký posudek vycházet. Nemůže být přitom rozhodující, jestli se jedná o osobu, která vypracovává nebo se podílí na vypracování znaleckého posudku za znalecký ústav, nebo o osobu znalce, který vypracovává znalecký posudek. Obhajoba má v celém trestním řízení, tj. i v řízení před odvolacím soudem, právo předložit znalecký posudek, který si vyžádala od znalce či znaleckého ústavu.[3]

Právní úprava

Současná právní úprava v trestním řádu řeší otázky související s vypracováním znaleckého posudku znalcem v § 105 až 109 tr. řádu. Ust. § 110 tr. řádu potom upravuje otázky související se znaleckým posudkem znaleckého ústavu. Podle § 110 odst. 1 tr. řádu ve výjimečných, zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštní vědecké posouzení může policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu přibrat státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost (v posuzovaném případě se jednalo právě o tuto instituci, tj. znalecký ústav) k podání znaleckého posudku nebo přezkoumání posudku podaného znalcem. Jestliže tedy disponuje s tímto oprávněním zmiňovaný orgán činný v trestním řízení, má obhajoba právo požádat znalecký ústav o podání znaleckého posudku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy musí mít obhajoba stejná oprávnění, jako má orgán činný v trestním řízení, aby nebyl porušen princip „rovnosti zbraní“ tak, jak je vyjádřen v § 2 odst. 5 tr. řádu. Znalecký posudek vyžádaný stranou, tj. mj. obhajobou, může zpracovat znalec (znalecký ústav) zapsaný v seznamu znalců (znaleckých ústavů).[4]

Ve vztahu k posuzované skutečnosti není bez významu také to, že po vzoru tzv. velké novely tr. řádu promítnuté do nově přijatého ust. § 110a bylo také vloženo novelou zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř., provedenou zákonem č. 218/2011 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 9. 2011, do tohoto zákonného předpisu ust. § 127a. Ačkoliv v tomto zákonném ustanovení není také výslovně upraveno, že soud umožní zástupci znaleckého ústavu nahlédnout do spisu, má v občanském soudním řízení tento zástupce právo nahlížet do spisu stejně jako znalec.[5]

Při aplikaci tohoto ustanovení v občanském soudním řízení přitom, stejně tak jako při aplikaci § 110a tr. řádu v trestním řízení, nezaznamenali autoři tohoto článku v minulosti žádné problémy, které by spočívaly v argumentaci použité soudem spočívající v tom, že zástupce znaleckého ústavu není osobou oprávněnou k nahlížení do spisu.[6]

Ust. § 110a tr. řádu nelze vykládat izolovaně, ale ve vazbě na zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a na ust. § 110 tr. řádu. Právní úprava odlišuje „dva typy“ znaleckých ústavů.[7]

Posudek ve smyslu § 110 tr. řádu zpracovávají znalecké ústavy „druhého typu“, tedy ty ústavy, které jsou zapsány do druhého oddílu seznamu znaleckých ústavů vedeného Ministerstvem spravedlnosti. Ostatní („běžné“) znalecké ústavy jsou zapsány do oddílu prvního.

Pouze znalecké ústavy zapsané do druhého oddílu mají, pokud jde o jejich působnost, legislativně zakotvené odlišné postavení od ostatních znalců/znaleckých ústavů – „jsou určeny především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení“. Ostatní znalecké ústavy nemají legislativní úlohu, která by je z hlediska jejich působnosti odlišovala od znalců – fyzických osob.

Z hlediska § 110a tr. řádu není jakýkoliv rozumný důvod odlišovat znalce – fyzické osoby od znaleckých ústavů (právnických osob či jejich organizačních složek) „prvního typu“, tj. zapsaných do oddílu prvního.

Má-li být v kontextu uvedeného umožněno vypracování znaleckých posudků znaleckým ústavům „prvního typu“ ve smyslu § 110a tr. řádu, je zřejmé, že i tyto ústavy (právnické osoby) musejí mít možnost nahlédnout do spisu, a takto je zapotřebí ust. § 110a tr. řádu vyložit.

Podle názoru autorů tohoto článku není navíc vyloučeno, aby strana ve smyslu ust. § 110a tr. řádu oslovila i znalecký ústav druhého typu. Umožňuje-li právní úprava straně vyžádat znalecký posudek znalce – fyzické osoby (a rovněž znaleckého ústavu „prvního typu“, jak bylo výše dovozeno), tím spíše logicky nemůže bránit tomu, aby takový posudek vypracoval znalecký ústav druhého typu, tedy ústav určený „především pro zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení“, splňující (mnohem) přísnější kritéria než znalec – fyzická osoba či znalecký ústav prvního typu.

Stanovisko Výboru

Na základě žádosti advokáta se věcí zabýval Výbor a vydal dne 6. 12. 2018 k posuzované problematice stanovisko.

Podle jednomyslného stanoviska Výboru osoba, proti níž se vede trestní řízení, má právo předložit v trestním řízení znalecký posudek vypracovaný znalcem či znaleckým ústavem a v té souvislosti mají právo nahlížet do soudního spisu znalec či pověřená osoba znaleckého ústavu. Opačný názor v této věci, tj. že tato práva osobě, proti níž se vede trestní řízení, nepřísluší, by byl rozporný s jejím právem na spravedlivý proces dle č1. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, č1. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, provedených mj. § 2 odst. 5, § 89 odst. 2, § 105 až 1l0a tr. řádu, zakotvujících právo na spravedlivé projednání věci, právo každé ze stran v trestním řízení důkaz (včetně znaleckého posudku) vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout, přičemž skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu, povinnosti orgánů činných v trestním řízení přibrat znalce či jejich právo vyžádat posudek ústavu a konečně právo strany předložit znalecký posudek, vše v zájmu náležitého zjištění, zda došlo ke spáchání trestného činu osobou, proti níž se vede trestní řízení.

Výbor byl advokátem informován o tom, že v trestní věci jeho klienta proběhlo dne 12. 12. 2018 u soudu odvolací jednání a napadený rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí. Z ústního odůvodnění zrušovacího rozhodnutí však bylo zřejmé, že soud na posuzovanou otázku nezměnil názor a advokát se stále domnívá, že v návaznosti na postoj soudu v projednávané věci může docházet nadále k omezování práva obhajoby při pořizování znaleckých posudků ve smyslu ust. § 110a tr. řádu.

S ohledem na shora uvedené skutečnosti a v souladu s obvyklým postupem bude Výbor věc nadále sledovat a v případě potřeby je připraven advokáta podpořit.

Závěr

Autoři tohoto článku v souladu se stanoviskem Výboru mají za to, že je nutné dospět na základě všech skutečností popisovaných v tomto článku k závěru, že osoba pověřená znaleckým ústavem k vypracování a podání znaleckého posudku tímto ústavem má právo nahlédnout do spisu, a seznámit se tak s relevantními skutečnostmi pro vypracování znaleckého posudku.

Obhajoba v jakékoliv fázi trestního řízení včetně odvolacího řízení může předložit znalecký posudek, který si vyžádala od znalce, ale i od znaleckého ústavu.

Pokud nebude umožněno osobě zmocněné znaleckým ústavem seznámit se s obsahem trestního spisu, dojde podle názoru autorů k výraznému porušení práv obhajoby a porušení práva na spravedlivý proces.

Doc. JUDr. Jan Kocina, Ph.D., je advokátem, členem Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů a pedagogem Právnické fakulty ZČU v Plzni.

Mgr. Jakub Vepřek je advokátem a členem Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokátů.

---

[1] Důvodová zpráva k zákonu č. 265/2001 Sb.

[2] J. Baxa: Reforma trestního řízení – geneze jejího vzniku a její cíle, Bulletin advokacie č. 11-12/2011, str. 17-19; J. Štěpán: Poznámky k práci obhájce po novele trestního řádu, Bulletin advokacie č. 11-12/2011, str. 52-60.

[3] P. Vantuch: Trestní řízení z pohledu obhajoby, 1. vydání, C. H. Beck, Praha 2014, str. 626.

[4] J. Fenyk in A. Draštík, J. Fenyk a kol.: Trestní řád, Komentář, I. díl, Wolters Kluwer, Praha 2017, str. 968.

[5] ASPI, komentář k § 127a o.  s. ř (KO99_p11963CZ).

[6] § 127a o. s. ř po přijaté novele zní: „Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“

[7] § 21 odst. 3 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. P. Šámal a kol.: Trestní řád, Komentář, 7. vydání, C. H. Beck, Praha 2013, str. 1604-1609.