V úterý 23. dubna 2024 měli europoslanci opravdu nabitý program,  projednávali a schválili mimo jiné například reformu rozpočtových a dluhových pravidel evropského bloku, nařízení, které Evropské unii umožňuje zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží vyrobeného za použití nucené práce, takzvané právo spotřebitele na opravu či prodloužení volného obchodu s Ukrajinou.

 

Podle nových fiskálních pravidel by členské státy Evropské unie měly provádět národní reformy, pracovat na snižování dluhu a být vstřícnější k investicím. Veřejné finance zemí EU by se rovněž měly po období pandemie covidu-19 vrátit na udržitelnou úroveň. Nová pravidla počítají mimo jiné s tím, že při stanovování cílů EU v oblasti snižování nadměrných schodků a zadlužení bude více než dosud zohledňována individuální situace jednotlivých zemí.

Reformu Paktu stability a růstu navrhla Evropská komise v dubnu 2023, členské státy o ní původně měly hlasovat již loni v říjnu, nakonec se shodu v rámci sedmadvacítky povedlo najít až na konci prosince, dohoda v trialogu s Evropským parlamentem byla nalezena letos v únoru. „Nová pravidla pomohou dosáhnout vyrovnaných a dlouhodobě udržitelných veřejných financí, uskutečnit strukturální reformy a podpořit investice, růst a tvorbu pracovních míst v EU,“ komentovalo to tehdy belgické předsednictví v Radě EU.

Dosavadní unijní fiskální pravidla vyžadovala, aby veřejný dluh členských zemí nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesměly převýšit tři procenta HDP. Brusel ovšem v roce 2020 platnost paktu pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie onemocnění covid-19. Jeho opětovné naplňování odložila později i energetická krize způsobená válkou na Ukrajině.

Následně měla začít původní pravidla opět platit, většina členských států se k nim však vracet nechtěla, proto se dojednávala pravidla nová. Proti sobě se ale postavily dvě skupiny států, sever včetně Německa, Nizozemska a také Česka, který prosazoval přísnější pravidla pro vysoce zadlužené, a jih, mimo jiné Itálie a Francie, který byl opačného názoru.

Nakonec bylo dosaženo kompromisu a nová pravidla, o nichž se jednalo dlouhé měsíce, budou flexibilnější, ale nadále počítají s tím, že státy, které překročí deficit ve výši tří procent HDP, by měly dosáhnout ročního strukturálního zlepšení alespoň o 0,5 procenta HDP.

Fiskální pravidla tvoří celkem tři předpisy, všechny byly europoslanci přijaty. Většina českých europoslanců dvě nařízení a směrnici odsouhlasila. „Úkolem fiskálních pravidel není předepsat vládám, co a jak mají či nemají financovat. Ale zamezit jim, aby po sobě zanechaly obří dluhy. Neopakujme epizody, co přivádějí naše rozpočty do krize. Neodpovědné hospodaření jednoho člena unie totiž vede k problémům všech,“ uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer, který se na vyjednávání norem podílel.

 

Evropský parlament také definitivně schválil nařízení, které Evropské unii umožňuje zakázat prodej, dovoz a vývoz zboží vyrobeného za použití nucené práce. Unijní orgány i úřady členských států budou moci vyšetřovat podezřelé výrobky, dodavatele i výrobce. Pokud se jejich podezření potvrdí, produkty budou staženy z trhu a zásilky ze zahraničí budou zadrženy na hranicích s EU.

Rozhodnutí o vyšetřování budou vycházet z faktických a ověřitelných informací, které lze získat například od mezinárodních organizací, spolupracujících orgánů a oznamovatelů. V úvahu bude bráno několik rizikových faktorů a kritérií, včetně výskytu nucených prací v určitých hospodářských odvětvích a zeměpisných oblastech.

Výrobci zakázaného zboží budou muset stáhnout své výrobky z jednotného trhu EU a darovat je, recyklovat nebo zničit. Společnosti, které nebudou dodržovat předpisy, mohou být pokutovány.

Po formálním schválení Radou EU a zveřejnění v Úředním věstníku budou mít členské země tři roky na to, aby ho začaly uplatňovat.

 

V úterý 23. dubna dali europoslanci také zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.

Díky novince by měla být v budoucnu oprava rozbitých spotřebičů a výrobků snazší i výhodnější než pořízení nových, a to i po uplynutí záruční doby. Pro směrnici hlasovali všichni čeští europoslanci.

Výrobci budou mít povinnost informovat spotřebitele o jejich právech na opravu a poskytovat opravy u spotřebičů, jako jsou například pračky, sušičky, myčky, chytré telefony či osobní počítače. Pokud bude zboží opraveno v rámci záruky, ta se poté o další rok prodlouží. Po uplynutí této lhůty budou výrobci stále povinni opravovat běžné domácí spotřebiče, u nichž bude oprava stále „technicky proveditelná“ v souladu s unijními předpisy. Spotřebitelé budou mít nárok na zapůjčení náhradních zařízení po dobu opravy.

Spotřebitelé budou také mít k dispozici online platformu, kde najdou informace o závadách, cenách i době oprav. Pomůže jim také nalézt a porovnat opravárenské služby v jednotlivých členských státech. Ty budou muset zavést opatření na propagaci oprav, například informační kampaně.

„Nové právní předpisy prodlužují právní záruky o 12 měsíců při zvolení si opravy, poskytují lepší přístup k náhradním dílům a zajišťují snadnější, levnější a rychlejší opravy,“ uvedl zpravodaj návrhu René Repasi.

Cílem směrnice je oživení opravárenského trhu, snížení ceny oprav pro spotřebitele, ušetření nákladů na nové nákupy i udržitelnější spotřeba. Po finálním schválení směrnice členskými státy unie a jejím zveřejnění v unijním věstníku budou mít země EU dva roky na to, aby ji začlenily do svého práva. Směrnice doplňuje další nově schválená unijní pravidla mimo jiné o ekodesignu, podle nichž by měly být výrobky navrhovány tak, aby déle vydržely, a které zakazují likvidaci neprodaných oděvů a obuvi.

(Novinka) u vybraných typů výrobků zavádí ‚digitální pasy‘, které budou obsahovat informace o původu nejrůznějších částí výrobku nebo o možnostech recyklace. „Na některých produktech se také objeví skóre opravitelnosti. Z toho zákazník snadno pozná, zda kupuje skutečně kvalitní výrobek, nebo spíše ‚zajíce v pytli‘, který půjde do koše i kvůli sebemenší závadě,“ uvedl europoslanec Marcel Kolaja.

 

EP schválil i prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, ovšem s kroky k vyšší ochraně zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

 

Nynější plenární schůze je poslední v tomto legislativním období Evropského parlamentu. Poté již velkou část europoslanců, kteří chtějí znovu kandidovat, čeká předvolební kampaň. Volby do EP se uskuteční od 6. do 9. června.

 

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com