Wolters Kluwer ČR, Praha, 2018, 168 stran, 399 Kč.

V roce 2018 vydalo nakladatelství Wolters Kluwer další pokračování Oblíbených omylů, tentokrát pod názvem Oblíbené omyly daňových subjektů a správců daně a jejich možná řešení – po třetí. Autory díla jsou Jaroslav Kobík a Alena Kohoutková – oba uznávaní odborníci v oblasti správy daní, autoři celé řady odborných publikací, ale i letití rivalové, kteří se po dvou letech opět sešli, aby společně dali vzniknout této velmi zajímavé publikaci.

O právnických komentářích se říká, že často končí tam, kde začíná problém. Toto rčení se rozhodně netýká Oblíbených omylů. Formát této publikace je jedinečný v tom, že teprve tam, kde skutečný právní problém začíná, nastupuje i samotný výklad.

Rozhodně zde nehledejte žádné sáhodlouhé úvody nebo ryze teoretická pojednání. Jde o velmi prakticky orientovanou knihu rozdělenou do jedenácti samostatných kapitol, z nichž každá se snaží zodpovědět určitou otázku z oblasti správy daní. Každá kapitola má formu modelového příkladu – vždy je nejprve popsána určitá problematická situace obsahující postup daňového subjektu a správce daně, poté jsou uvedena příslušná ustanovení právních předpisů a následují názory autorů na danou věc a související judikatura, načež autoři předestřou možná řešení dané situace. Jako bonus je v závěru každé kapitoly obsaženo i „Ohlédnutí za Omyly“, v němž kniha odkazuje na řešení souvisejících otázek, kterými se autoři zabývali v minulých dílech Oblíbených omylů.

Za velké plus pokládám skutečnost, že citovány jsou vždy pouze skutečně relevantní části právních předpisů a (často velmi obsáhlých) judikátů, díky čemuž je čtenář ušetřen zdlouhavého probírání se mnoha stranami složitého odborného textu, ale zároveň je mu předložena veškerá podstatná právní argumentace.

Oproti jiným publikacím je kniha zajímavá i v tom, že autoři se při výkladu vzájemně doplňují, a někdy spolu dokonce nesouhlasí. Tuto skutečnost jistě ocení zejména právníci, kterým provázané, avšak nezřídka rozdílné úvahy obou autorů pomohou s rychlým uvážením souvisejících rizik a s rozhodnutím, kterým argumentačním směrem se v konkrétním případě vydat. Kniha by však podle mého názoru měla být díky své čtivosti a zaměření na skutečně důležité momenty daných problémů poměrně dobře srozumitelná i pro běžné daňové poplatníky či pracovníky daňové správy.

Oceňuji rovněž výběr jednotlivých situací (témat), které jsou skutečně velmi aktuální a v praxi běžné, přičemž jde zároveň o takové situace, jež jsou často předmětem sporu mezi daňovými subjekty a správci daně, čili o případy, kdy se nejméně jedna ze stran ve své argumentaci opravdu mýlí. V tomto směru tedy publikace beze zbytku dostála svému názvu.

Ohledně aktuálnosti zvolených témat mohu poukázat kupř. na třetí kapitolu nazvanou „Vydání částečného platebního výměru, anebo zadržení celého odpočtu?“, ve které se autoři zabývají různými aspekty předestřené problematiky. Jde přitom o téma natolik rezonující, že půl roku po publikaci této knihy vydal Ústavní soud průlomový nález ze dne 22. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 819/18, ve kterém dovodil, že daňový řád nedává správci daně pravomoc zadržovat nespornou část nadměrného odpočtu. Ani zbylých deset témat však za tímto jedním co do aktuálnosti a běžnosti výskytu nikterak nezaostává. Témata se vesměs týkají použití procesních institutů daňového řádu, ať už jde o prodlužování lhůt, důsledky vad řízení, postavení osob při správě daní, předvolávání, podjatost či promíjení úroků. Neméně zajímavé je potom i poslední téma, které se na rozdíl od těch ostatních (ryze daňových) týká správy místních poplatků, konkrétně uplatnění úroku z neoprávněného jednání správce daně v případě místních poplatků.

Závěrem nezbývá než shrnout, že jde o velmi povedené dílo, které může být výborným pomocníkem pro všechny, kdo se potýkají s některou z předestřených situací, ať už z pohledu daňového subjektu, nebo správce daně. Pro mě samotného předkládaná publikace představovala první setkání s Oblíbenými omyly, a ačkoliv musím podotknout, že ne vždy se s názory autorů ztotožňuji, kniha mě svou čtivostí a schopností vystihnout podstatu problému velmi rychle přesvědčila i k přečtení předchozích dvou dílů.

JUDr. VLADIMÍR BALCAR, asistent soudce Nejvyššího soudu a doktorand na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně