Omezení laických přísedících v rozhodování soudů schválil Senát

Soudy pravděpodobně přestanou rozhodovat od ledna některé spory v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Omezení přísedících předpokládá vládní novela zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, kterou 21. srpna schválil Senát. Jde podle kabinetu o součást snižování byrokracie, očekává se osmimilionová roční úspora. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

 

Přísedící nebudou podle novely spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestanou působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů tak bude řízení vždy konat samosoudce, stojí v důvodové zprávě. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.

„Navrhovaná úprava je reakcí na praktické problémy spojené s účastí laických přísedících v soudním rozhodování. Administrativní zátěž soudů, nedostatečná účast přísedících na projednání a rozhodování, komplikace spojené se sestavováním soudního senátu a často nepřiměřeně dlouhé soudní řízení jsou výzvami, kterým čelí současný systém,“ uvedl k návrhu ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

U krajských soudů budou přísedící podle důvodové zprávy nadále působit v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeží, znásilnění a zabití.

Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících bude u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.

„Rozhodování v senátu za účasti přísedících tím bude do budoucna v trestním řízení před krajským soudem omezeno na skupinu nejzávažnějších trestných činů, mezi nimiž zůstávají především násilné trestné činy, a to ve prospěch samosoudcovského rozhodování,“ uvedlo Ministerstvo spravedlnosti.

Cílem návrhu zákona je podle ministerstva zefektivnění soudního rozhodování, na kterém se podílí přísedící, opuštění podílu laických přísedících na rozhodování soudů v pracovněprávních sporech v občanském soudním řízení a v trestním řízení před okresním soudem a k jejich omezení v některých trestních řízeních před krajským soudem v prvním stupni.

Přísedící by tedy i nadále byli zachování v části trestních věcí. Nejedná se o zrušení institutu jako takového, ale o omezení okruhu případů, při kterých bude zasedat senát složený z laických přísedících.

Kromě změn v zákoně o soudech a soudcích návrh zákona promítá potřebné změny do trestního řádu, občanského soudního řádu, zákona o Ústavním soudu, zákona o soudnictví ve věcech mládeže, zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci.

 

Zdroj: ČTK, Ministerstvo spravedlnosti
Foto: canva.com

Go to TOP