Snížit počet malých škol zřizovaných obcemi nebo zavést možnost takzvané komplexní absolventské práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity, by měla novela školského zákona. Záměry novely představili zástupci Ministerstva školství koncem školního roku, nyní je v připomínkovém řízení. Návrh by měl upravit i konkurzy na ředitele škol a posílit roli České školní inspekce (ČŠI) ve vztahu k zajišťování kvalitního vedení škol. Věnuje se i kombinované výuce či většímu zapojení zaměstnavatelů do praktické výuky na středních školách.

Ministerstvo chce zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít k 30. září alespoň 200 žáků alespoň jednou v posledních třech letech. Úprava by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by se na školy v obcích, které mají jen jednu školu, případně na školy speciální nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá z návrhu.

V současnosti je v Česku 1895 škol, které mají méně než 200 žáků a zároveň jsou druhou či další školou obce, uvedl resort. Těch by se úprava měla týkat. Tvoří asi 30 procent škol zřizovaných obcemi, uvedlo ministerstvo ve zprávě RIA. Obce by nemusely podlimitní školy sloučit do jednoho subjektu, mohly by je slučovat mezi sebou tak, aby dosáhly minimálního počtu dětí. Původní malé školy by zůstaly zachované, fungovaly by pod jedním spojeným ředitelstvím. Pro jednotlivá pracoviště by mohly vzniknout pozice zástupců ředitele nebo vedoucích učitelů. Nejvíce by se úprava dotkla mateřských škol.

Možnost absolventské práce i přímo v prostředí firmy

Komplexní absolventská práce s obhajobou by mohla být jednou z forem školní maturity. Musela by obsahově pokrývat všechny povinné zkoušky školní části maturity, které by žák jinak konal, stojí v návrhu. Znalosti by se neověřovaly v jednotlivých zkouškách, ale všechny najednou touto prací. Zda škola bude tuto možnost nabízet, by záleželo na řediteli. Mohl by ji umožnit u oborů, které stanoví nařízení vlády. Jít by mělo o střední odborné školy, vyplývá z materiálů k novele. Žáci by měli možnost pracovat na absolventské práci přímo v prostředí firmy a získat tak praktické zkušenosti a odborné znalosti.

Návrh přináší i možnost nahradit školní zkoušku nebo její část certifikátem, jít by mohlo o zkoušku z cizího jazyka i z dalších vzdělávacích oblastí. Ministerstvo by podle návrhu vydávalo seznam standardizovaných zkoušek. Mohlo by jít například o IT dovednosti, uvedl dříve náměstek ministra školství Jiří Nantl. Možnost nahradit školní zkoušku z cizího jazyka certifikátem mají žáci již nyní. Zda jim to škola umožní, záleží na řediteli.

Návrh se věnuje i konkurzům na ředitele škol a školských zařízení. Funkční období stávajícího ředitele by nově zanikalo automaticky při jmenování nového ředitele. Pokud by konkurz vyhrál dosavadní ředitel, nebylo by nutné ho odvolat a znovu jmenovat. U školského poradenského zařízení by zřizovatel musel nově vyhlásit konkurz vždy. Novela by také měla posílit roli ČŠI. Zřizovatel by také mohl stávajícího ředitele jedné své školy přímo jmenovat na jinou svou školu stejného druhu. Pokud by s tím ředitel a školská rada souhlasili, bylo by možné bez konkurzu například jmenovat dobrého ředitele na školu, která má problémy, uvedl dříve Jiří Nantl.

Novela by mohla umožnit kombinovanou výuku, tedy plánované střídání prezenční a distanční výuky. Kombinovanou výuku by podle návrhu mohly uskutečňovat ZŠ, SŠ, konzervatoře či například VOŠ a ZUŠ. Využívat by se nemohla například pro praktické vyučování, zároveň by ji nemělo být možné zařadit v první až třetí třídě základní školy.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com