Kyberzločinci se stávají stále vynalézavějšími. Nejčastěji využívají podvodníci falešné e-maily a telefonáty, které cílí na investice do kryptoměn, nově se rozmohly i finanční podvody spojené s umělou inteligencí. Umělá inteligence je dvousečná, podvodníci ji využívají pro vytváření sofistikovanějších útoků, zároveň ale umožňuje posílení obranných mechanismů. Lidé by měli být více pozorní a nepodléhat představě rychlého zbohatnutí. Především starší lidé mají problém pochopit, že nové technologie umožňují vytvářet obsah, který se zdá být autentický, ve skutečnosti však jde o podvod.

Počet pokusů o kybernetický podvod vzrostl v Komerční bance v prvním pololetí 2024 meziročně o 39 procent. Banka letos ochránila klienty před ztrátou 306 milionů korun, což je o 115 milionů více než před rokem. Nejčastějšími formami podvodů jsou falešné e-maily a telefonáty, které cílí na investice do kryptoměn, a nově i finanční podvody spojené s umělou inteligencí, informovala Komerční banka.

„Kyberzločinci se stávají stále vynalézavějšími,“ uvedl manažer karetního servisu a prevence podvodů KB Pavel Šašek. U karetních podvodů se bance podařilo zachránit klientům asi 250 milionů korun.

„Dalších 56 milionů jsme klientům zachránili u investičních a dalších podvodů. To je zhruba polovina sumy, kterou jsme zachránili za celý minulý rok. Podvodníci se adaptují a často místo vyšších částek cílí na menší, které působí méně podezřele, ale snaží se je získat větším počtem podvodů,“ doplnil expert na prevenci platebních podvodů KB Marek Macháček.

Významnou roli při zachraňování peněz klientům hraje využívání umělé inteligence pro detekci podvodných aktivit. Technologie umožňují Komerční bance rychle reagovat na podezřelé transakce a efektivně chránit finanční prostředky klientů. „Umělá inteligence je dvousečná zbraň. Zatímco podvodníci ji využívají pro vytváření sofistikovanějších útoků, my ji používáme k posílení našich obranných mechanismů,“ podotkl Šašek.

Mezi nejnebezpečnější podvody patří i nadále tzv. vishing, tedy podvodné telefonáty, kdy se podvodníci vydávají například za bankéře nebo policii. Tento druh podvodu je pro klienty mnohdy těžko odhalitelný, protože útočí na základní lidské emoce, strach spojený s ochranou majetku nebo touhu po rychlém zisku. Stále častější jsou také falešné investiční nabídky a scamy spojené s kryptoměnami.

Tyto podvody jsou často podpořeny falešnými videi s politiky nebo populárními osobnostmi, které zvyšují jejich zdánlivou věrohodnost. Mnoho obětí tak podlehne představě rychlého zbohatnutí a investuje významné částky do kryptoměn, aniž by pochopily rizika. „Deepfake videa, která vypadají velmi pravdivě, jsou jedním z nejnovějších nástrojů podvodníků. Zvláště u starších osob nad 50 let pozorujeme, že mají problém pochopit, že technologie již umožňují vytvoření obsahů, které se jeví jako autentické,“ poznamenal Macháček.

Počet kybernetických útoků na klienty bank se podle údajů České bankovní asociace v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 21 procent, napadeno bylo 20 723 klientů. Za první čtvrtletí tzv. e-šmejdi způsobili škody za 357,2 milionu Kč, což je však ve srovnání se stejným obdobím loni pokles o více než 18 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com